29 C 222/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 700 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 1. 3. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Rámcová smlouva o úvěru s kódem [anonymizována tři slova] (dále jen„ Rámcová smlouva“). Dne 2. 3. 2018 požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně žádost žalovaného téhož dne přijala, čímž byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena prostředky komunikace na dálku Smlouva o spotřebitelském úvěru s [číslo] (dále jen„ Smlouva o úvěru“), na jejímž základě žalobkyně žalovanému téhož dne úvěr poskytla a žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit úvěr včetně sjednaných úroků ve výši 450 Kč nejpozději do dne 1. 4. 2018, a to jednorázovou platbou na bankovní účet žalobkyně. Žalovaný však úvěr neuhradil, a to i přes četné předchozí výzvy žalobkyně k zaplacení poskytnuté částky. Žalobkyni náleží v souladu s článkem VII. odst. 2.1.1 uzavřené Smlouvy o úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného ve výši 750 Kč a v souladu s čl. VII. odst. 1 a násl. Smlouvy náklady na vymáhání pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovaný však dlužné částky neuhradil a to ani po výzvách ze dne 21. 8. 2020 a 3. 2. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Při splnění podmínek ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 5. Z provedených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: 6. Dne 1. 3. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Rámcová smlouva. Dne 2. 3. 2018 požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně žádost žalovaného téhož dne přijala, čímž byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena prostředky komunikace na dálku Smlouva úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému téhož dne úvěr poskytla a žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit úvěr včetně sjednaných úroků ve výši 450 Kč nejpozději do dne 1. 4. 2018, a to jednorázovou platbou na bankovní účet žalobkyně. Žalovaný však úvěr neuhradil, a to i přes četné předchozí výzvy žalobkyně k zaplacení poskytnuté částky. V souladu s článkem VII. odst. 2.1.1 Smlouvy o úvěru náleží žalobkyni smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného ve výši 750 Kč a v souladu s čl. VII. odst. 1 a násl. Smlouvy náklady na vymáhání pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovaný však dlužné částky neuhradil a to ani po výzvách ze dne 21. 8. 2020 a 3. 2. 2021. 7. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně jako dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru podle ust. § 2 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud proto uzavřel, že žaloba je důvodná, neboť má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, přičemž žalovaný vyčerpané prostředky včetně úroku řádně a včas nevrátil. Oprávněnost nákladů na vymáhání a smluvní pokuty i její výše pak vyplývá z čl. VII. odst. 1 a 2 Smlouvy o úvěru. O úroku z prodlení rozhodl soud podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, výše úroku pak vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvému dni prodlení. 8. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a zákonná ustanovení proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, a proto ji soud proti žalovanému přiznal právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 1 000 Kč, které tvoří podle ust. § 137 o. s. ř., ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a ust. § 2 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. (dále také jen„ Vyhláška“) zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhrada hotových výdajů žalobkyně ve výši 600 Kč, tvořená částkou 300 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) Vyhlášky, podání žaloby podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) Vyhlášky) učiněných žalobkyní v řízení.