30 C 197/2014-636 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se původní žalobou ze dne [datum] došlou soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 330.608 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] došlo u zaměstnance žalobce pana [celé jméno svědka], [datum narození], pracujícího u žalobce na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako sanitář při výkonu práce v pracovní době, konkrétně při polohování pacienta na lůžku, k bolestivému lupnutí v zádech, které způsobilo zablokování zad. Pan [celé jméno svědka] nahlásil tuto událost žalobci jako pracovní úraz. V důsledku tohoto úrazu byl od [datum] do [datum] v dočasné pracovní neschopnosti. Rozhodnutím komise pro odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání při Fakultní nemocnici [obec] ze dne [datum] byl úraz kvalifikován jako pracovní a byl odškodněn žalobcem v plné výši. Žalobce je souladu s § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání u žalovaného pojištěn pro případ jeho odpovědnosti jako zaměstnavatele za škodu vzniklou při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. Žalobce proto žalovanému dne [datum] oznámil pracovní úraz a dne [datum] byl žalovanému nahlášen vznik nároku pana [celé jméno svědka] na náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní schopnosti. V důsledku utrpěného pracovního úrazu došlo k ovlivnění pracovních schopností pana [celé jméno svědka] a jeho pracovní poměr byl upraven z vykonávané práce sanitáře na vrátného, přičemž s účinností od [datum] došlo současně ke snížení rozsahu pracovního úvazku ze 100 % na 30 %. Pracovní úraz byl žalovaným veden jako pojistná událost [číslo] přičemž dopisy ze dne [datum] a [datum] žalovaný oznámil žalobci, že se dle jeho názoru nejedná o pracovní úraz, nýbrž o obecné onemocnění pana [celé jméno svědka] a že odmítá vyplatit pojistné plnění. 2. Žalobce v žalobě zdůraznil, že poškození zdraví pana [celé jméno svědka] naplňuje všechny znaky pracovního úrazu ve smyslu § 380 odst. 1 zákoníku práce, neboť se jednalo o poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů. Žalobci tak vzniklo právo, aby žalovaný za žalobce nahradil škodu, která panu [celé jméno svědka] při předmětném pracovním úrazu vznikla v rozsahu, v jakém za ni žalobce odpovídá podle zákoníku práce, jak vyplývá z § 2 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb. Protože žalobce panu [celé jméno svědka] vyplatil náhradu škody přímo, je oprávněn po žalovaném žádat vydání toho, co měl za žalobce plnit žalovaný ve smyslu § 5 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb. Podle žalobce žalovaný jako pojišťovna není oprávněn rozhodovat o tom, zda se v konkrétním případě jedná o pracovní úraz či nikoli. Poukázal i na judikaturu soudů, například rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 30.6.1961 sp. zn. 40 Co 172/61, podle něhož pracovním úrazem je jakékoli porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které svou povahou jsou krátkodobé, na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.8.2008 sp. zn. 21 Cdo 3899/2007, podle kterého o pracovní úraz zaměstnance jde tehdy, jestliže příčinou poškození zdraví zaměstnance byl skutkový děj, který má charakter úrazového děje, tedy že k poškození zdraví došlo následkem působení zevních vlivů (fyzické či psychické přetížení – trauma), které byly svou povahou krátkodobé, náhlé a násilné, a jestliže k tomuto poškození zdraví zaměstnance došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.4.2009 sp. zn. 21 Cdo 3435/2008, z něhož vyplývá, že existence určitého chorobného stavu (predispozice), třeba latentního, u poškozeného zaměstnance sama o sobě neznamená, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným chorobným stavem nemůže být dána přímá příčinná souvislost, jestliže je postaveno najisto, že vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno výkonem práce jako jednou z hlavních příčin (například výhřez meziobratlové ploténky, na které již několik let degenerativní změny tuberkulózního původu, a tím i predispozice k výhřezu ploténky); na tom nic nemění skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky. Ze závěrů lékařského posudku o bolestném ze dne [datum] vyplývá, že předchozí zdravotní stav pana [celé jméno svědka] neměl vliv na vznik pracovního úrazu, ale pouze na jeho rozsah a následky. 3. Žalobce dosud zaplatil [datum] panu [celé jméno svědka] náhradu za bolest ve výši 17.400 Kč a účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši 2.630 Kč, dne [datum] pak mu vyplatil náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 130.738 Kč hrubého a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od října 2012 do listopadu 2013 ve výši 120.404 Kč hrubého. Dne [datum] pak žalobce uzavřel s panem [celé jméno svědka] dohodu o náhradě ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou se zavázal vyplatit jednorázově náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od prosince 2013 do ledna 2014 a dále hradit počínaje únorem 2014 měsíčně náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti až do zániku této povinnosti. Na základě této dohody byla pak mají hotově uhrazena dne [datum] částka 22.075 Kč jako náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za měsíce prosinec 2013 a leden 2014 z hrubé mzdy 23.290 Kč, dne [datum] částku 12.042 Kč jako náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní schopnosti za únor [číslo] z hrubé mzdy 12.042 Kč, dne [datum] částka 11.538 Kč jako náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní schopnosti za měsíc březen 2014 z hrubé mzdy 11.538 Kč, dne [datum] částka 11.666 Kč jako náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za měsíc duben 2014 z hrubé mzdy 11.666 Kč. V souvislosti s reoperací, kterou si zdravotní stav pana [celé jméno svědka] po pracovním úrazu vyžádal s hospitalizací v období od [datum] do [datum] dále žalobci vznikla pohledávka ve výši 900 Kč z titulu panem [celé jméno svědka] neuhrazeného regulačního poplatku. 4. Platebním rozkazem ze dne 25.září 2014 č. j. 30 C 197/2014-83 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor a následně se vyjádřil tak, že navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 5. Žalovaný zpochybnil, že poškození zdraví pana [celé jméno svědka] je pracovním úrazem. Podle žalovaného nedošlo ke vzniku pojistné události ve smyslu § 2 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb. a žalobci pak nepřísluší refundace vyplacené náhrady dle § 5 odst. 2 téže vyhlášky. Žalovaný uvedl (č. l. 90), že dne [datum] přijal hlášení škodné události. Událost šetřil pod [číslo] pokud jde o ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a pod [číslo] pokud jde o ostatní nároky na náhradu škody. Při posouzení nároku žalobce vycházel ze záznamu o úrazu ze dne [datum], posudku o bolestném ze dne [datum] a zdravotnické dokumentace doložené na jeho žádost. Z těchto dokladů dosud posoudil, že u poškozeného zaměstnance se jedná o obecné onemocnění, které je diagnostikováno jako bolesti dolní části zad. Lékařské zprávy popisují dorzalgii, mnohočetné postižení páteře. V posudku o bolestném lékař uvádí, že poškozený trpěl chronickými vertebrogenními potížemi již před datem úrazu s odkazem na definici pracovního úrazu podle rozhodnutí zveřejněného ve sbírce soudních rozhodnutí a sdělení soudu pod [číslo] pak nárok uplatněný žalobcem žalovaný dopisem z [datum] odmítl. Podle § 4 vyhlášky číslo 125/1993 Sb. není žalovaný povinen hradit škodu, kterou se zaměstnavatel zavázal nahradit nad rámec stanovený právními předpisy. Na základě výzvy žalobce ze dne [datum] požádal žalovaný soudní znalkyni [titul] [příjmení], aby po prostudování zdravotnické dokumentace odpověděla na otázky, zda v daném případě byly naplněny podmínky pro posouzení poškození zdraví zaměstnance jako pracovního úrazu. [titul] vypracovala dne [datum] posudek, podle něhož předmětnou událost nehodnotí jako pracovní úraz, ale jako aktivaci obecného páteřového onemocnění v důsledku pokročilých polyetážových degenerativních změn bederního úseku páteře. Podle něj u zaměstnance jde o časovou shodu obtíží, nikoliv však o příčinu. Polohování pacienta bylo běžnou pracovní činností zaměstnance, nejednalo se o mimořádné vypětí sil zřetelně přesahující rámec obvyklých pracovních povinností zaměstnance (hygienické limity pro zvedání břemen byly dodrženy). Mnohaleté diskuze na téma výhřezu meziobratlové ploténky v současné době vyznívají v tom smyslu, že žádný úrazový děj nemůže vést k výhřezu předtím neporušené obratlové ploténky. Při extrémním násilí se spíše zlomí obratlové tělo nebo kloubní výběžky, než nastane porušení ploténky. Dopisem z [datum] proto žalovaný potvrdil zamítnutí nároku n