Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 353 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 353 zákoníku práce stanoví, že průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu a odpracované doby v rozhodném období, přičemž upřesňuje, co se považuje za odpracovanou dobu, včetně práce přesčas.
§ 353 Rozhodné období
(1) Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.
(2) Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.
(3) Dojde-li ke zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas (§ 114 odst. 2 a § 127 odst. 2) v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby podle odstavce 2 také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.
Díl 2
Paragraf 353 zákoníku práce stanoví, že průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu a odpracované doby v rozhodném období, přičemž upřesňuje, co se považuje za odpracovanou dobu, včetně práce přesčas.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatel pro výpočet průměrného výdělku sčítá veškerou hrubou mzdu nebo plat, které zaměstnanec obdržel v daném rozhodném období.
Současně se sčítá veškerá doba, za kterou zaměstnanci náležela mzda nebo plat, což představuje odpracovanou dobu.
Pokud je mzda nebo plat za práci přesčas zúčtována v jiném rozhodném období, než ve kterém byla práce vykonána, započítají se hodiny této přesčasové práce do odpracované doby v tom období, kdy byla mzda nebo plat za ni poskytnuta.
Na co si dát pozor
Pro správný výpočet průměrného výdělku je klíčové přesné zúčtování hrubé mzdy/platu a evidence odpracované doby v rámci rozhodného období.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat práci přesčas, jejíž zúčtování se může časově lišit od jejího faktického výkonu, což ovlivňuje zařazení do odpracované doby.