33 C 185/2021-86 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Předmětem řízení v době vydání rozsudku bylo peněžité plnění nepřevyšující na jistině [částka], proto proti vydanému rozsudku není odvolání přípustné a podle § 157 odst. 4 o. s. ř. se v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z titulu (dle tvrzení žalobkyně) úvěru poskytnutého právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], s tím, že žalovaný měl vedle splacení jistiny úvěru ve výši [částka] zaplatit též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Úvěr měl být splacen do [datum], žalovaný však nic neuhradil. Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby výzvou ze dne [datum]. 3. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení a uvedla mimo jiné, jakým konkrétním způsobem její právní předchůdkyně identifikovala při uzavírání tvrzené smlouvy žalovaného a na základě čeho lze usuzovat, že právě žalovaný projevil vůli tvrzenou smlouvu uzavřít. Tuto výzvu k doplnění obsahově obdobnou poučení, které by poskytl při ústním jednání, soud žalobkyni sdělil již před ústním jednáním (usnesením ze dne 3. 9. 2021, č. j. 33 C 185/2021-79, doručeným právnímu zástupci žalobkyně dne [datum]), žalobkyně tedy mohla a měla předpokládat, že její skutková tvrzení a předložené důkazy nejsou být pro vyhovění žalobě dostatečné. Soud ji zároveň upozornil, že pokud svá tvrzení nedoplní či nenavrhne důkazy potřebné pro prokázání svých tvrzení, vystavuje se nebezpečí, že bude ve sporu zcela či zčásti neúspěšná. Žalobkyně k této výzvě soudu neuvedla ani nepředložila nic. Z ústního jednání soudu se omluvila, soud ji tudíž nemohl (fakticky znovu) poučit o nedostatečnosti jejích skutkových tvrzení a důkazních návrhů podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při ústním jednání 4. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Žalobkyně převedla na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], dne [datum] částku ve výši [částka] (prokázáno výpisem z účtu). V řízení však nebylo prokázáno, že by uvedený účet byl bankou veden pro žalovaného. Dle návrhu žalobkyně soud učinil dotaz na [právnická osoba], zda byla žalovanému v červnu 2018 zaslána na účet č. [bankovní účet] částka [částka], avšak banka soudu sdělila, že účet byl zrušen dne [datum] (prokázáno sdělením [právnická osoba]). 5. Právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky (prokázáno oznámením ze dne [datum] a podacím lístkem z téhož dne). Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby (prokázáno výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně jejích příloh). 6. Nebylo prokázáno, že žalobkyně sjednala tvrzenou smlouvu o úvěru právě se žalovaným. Ten je sice v listině označené jako smlouva o zápůjčce (nikoli smlouva o úvěru) uveden svými osobními údaji, nicméně nebylo doloženo, že právě žalovaný skutečně projevil vůli takovou smlouvu o zápůjčce (tím spíše případnou jinou smlouvu o úvěru) uzavřít. Z jeho strany listina nebyla podepsána. 7. Z textu obchodních podmínek a nepodepsaného textu označeného jako rozhodčí smlouva soud žádná pro věc podstatná skutková zjištění neučinil. 8. Po skutkové stránce tedy soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru či o zápůjčce, ani že žalovanému poskytla jakékoli finanční prostředky. Vzhledem k tomu dospěl k právnímu závěru, že nevznikla pohledávka, která měla být předmětem postoupení na žalobkyni, a žalovaný ani nemůže být v prodlení s jejím zaplacením. S ohledem na to nebylo možno žalobě ani zčásti vyhovět, a to ani podle právní úpravy zápůjčky či úvěru (§ [číslo] a násl., resp. § 2395 a násl. o. z.), ani bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). 9. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož by měla být přiznána účastníku, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.