7 C 271/2019-172 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce podal k soudu dne [datum] žalobu na ochranu osobnosti s návrhem, aby žalovaní byli uznáni povinnými publikovat na nejbližším jednání zastupitelstva Městské části [obec] - [část obce] a v nejbližším vydání časopisu [anonymizováno] zpravodaj omluvu žalobci a aby byli uznáni povinnými zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku [částka]. V průběhu řízení došlo k omezení žaloby a předmětem sporu zůstal výrok, o kterém bylo rozhodnuto v bodě I rozsudku. Žalobce podal žalobu s odůvodněním, že dne [datum] druhý žalovaný starosta Městské části [obec] - [část obce] v rámci tzv. interpelací na dotazy členů zastupitelstva městské části na členy rady městské části uvedl k dotazu:„ Jak to vypadá s dopisy pana [celé jméno žalobce], zda na ně policie už reagovala?“ následující odpověď: „ Ze zápisu Rady jste se dozvěděli, že jsme se obrátili na státní zastupitelství. Státní zastupitelství velmi zjednodušeně a zúženě zareagovala na část našeho podnětu. Z táto části vyplývá, že situace je velmi závažná a situace je plná lží a nebezpečných útoků a vyhrožování a je dále v šetření. Bylo mi doporučeno věc nekomentovat. Není vyloučeno, že to bude věcí prostě nějakých trestních záležitostí. Je to velmi nepříjemná situace. Pravda je přesně opačná, než se ten pán snaží peticí přesvědčit své okolí. Obávám se, že je tu nebezpečím přesně něco jiného někdo jiný, než jsou malé děti. Na základě uvedeného se žalobce obrátil na Policii ČR, obvodní ředitelství policie [obec] III, místní oddělení [část obce] a na Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] (dále jen OSZ) a přál si seznámit se s dokumenty, které se jeho osoby a uvedeného sdělení týkají. Žalobce uvedl, že z policejního záznamu a sdělení OSZ bylo zjištěno, že neexistuje žádná písemnost vydaná OSZ Městské části [obec] [část obce] týkající se žalobce a výše uvedených sdělení, když tuto skutečnost měl konstatovat policejní orgán ve sdělení z [datum] a též OSZ ve sdělení z [datum]. Ze sdělení OSZ z [datum] žalobce zjistil: Ze sdělení obvodní státní zástupkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že, cituji:„ [celé jméno žalovaného] zcela zřejmě neinformoval zastupitelstvo ohledně výsledku tr. řízení v tr. věci týkající se trestního oznámení [celé jméno žalobce] vedené pod č.j.: KRPA [číslo] 2018 [číslo] v souladu s pravým stavem věci, když byl ze strany OSZ [obec a číslo] přípisem ze dne [datum], který byl doručen MČ [obec a číslo] - [část obce] dne [datum], informován, že věc byla policií odevzdána k projednání přestupku (státní zástupkyně ověřila nahlédnutím do všeobecného spisu zdejšího SZ vedeného pod sp. zn. [spisová značka]), přesto konstatoval, že situace je velmi vážná, plná lží, nebezpečných útoků a vyhrožování, a je stále v šetření. Dále konstatoval, že pravda je zřejmě opačná, než se ten pán (ozn. [celé jméno žalobce]) snaží peticí přesvědčit své okolí.“ Žalobce má za to, že tímto jednáním [ulice] část [obec] – [část obce] prostřednictvím starosty druhého žalovaného zasáhli do osobnostních práv žalobce deklarovaných čl. 10 Listiny základních práv a svobod a dále §§ 19 a 81 občanského zákoníku, když žalobce má za to, že toto sdělení bylo s odkazem na vyjádření OSZ [obec a číslo] provedeno vědomě zcela nepravdivě, když z jeho obsahu je zřejmé, že [ulice] část [obec] – [část obce] i pan starosta vědomě označili žalobce za osobu, která pravděpodobně či alespoň možná bude vystavena trestnímu stíhání či prověřování pro závažné jednání a za osobu, která lže. Tímto mělo být zasaženo do práva na dobrou pověst, důstojnost čest a vážnost žalobce, takové jednání je protiprávním a nezákonným zásahem do osobnostních práv, které může i nadále trvat, když audiozáznam z jednání zastupitelstva je volně přístupný na webu městské části. Státní zástupkyně OSZ [obec a číslo] konstatovala, že žalovaný jako starosta neinformoval o trestním řízení (dle trestního oznámení č. j.: [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]) v souladu s pravým stavem věci. Sdělení z pozice starosty směrem k občanovi je dle žalobce sdělením autoritativním, které u občanů a u členů orgánů městské části požívá o to větší vážnosti. Byť to nebylo řečeno, zcela otevřeně, žalobce byl žalovanými označen za osobu, která neříká pravdu, ba naopak sděluje informace ve zjevném rozporu s pravdou, a to i přesto, že žalovaní byli seznámeni s pravým stavem věci, a to přípisem OSZ [obec a číslo]. Dle žalobce žalovaní společně zcela vědomě s odkazem na autoritu v podobě OSZ vyvolali podezření, že žalobce může být trestně stíhán, že lže a že v souvislosti s tím je zde velmi závažná situace v rovině trestněprávní. Státní zástupkyně nicméně konstatovala, že zásah není natolik intenzivní, aby naplnil skutkovou podstatu trestného činu pomluvy podle ustanovení § 184 odst. 1, popřípadě též odst. 2 tr. zák. s ohledem na to, že řečená nahrávka je neustále volně sdílená prostřednictvím sítě internet. Zásah do osobnostního práva žalobce byl však shledán, byť ne míře trestné dle tr. zákoníku, a proto nezbylo žalobci nic jiného než se proti zásahu do osobnostních práv bránit civilní žalobou. Žalobce se pokusil dohodnout s žalovaným na smíru, jeho snaha však byla opakovaně odmítnuta. Žalobce zdůraznil, že k zásahu do jeho práv došlo při jednání zastupitelstva, starostou městské části, tímto byla významně oslabena možnost žalobce bránit se difamačnímu výroku žalobce s odkazem na judikaturu (IV. ÚS 23/05, NS sp. zn. 30 Cdo 664/2007) konstatoval, že publikování nepravdivých, či zavádějících informací lze jen stěží zahrnout pod právo veřejnosti na informace, právo na svobodu projevu. Vzhledem k uvedenému požadoval žalobce omluvu ve vydání časopisu [anonymizována dvě slova], aniž z obsahu žaloby důvod vyplýval a na jednání zastupitelstva Městské části [obec] [část obce] a přiznání nemajetkové újmy ve výši [částka] bez bližšího odůvodnění. V průběhu řízení došlo k omezení žaloby, zpětvzetí pokud se týká publikace v [anonymizována dvě slova] a nemajetkové újmy v penězích. V průběhu řízení žalobce opakovaně rozvíjel svoji žalobu, doplňoval argumentaci, obsahově žaloba zůstávala v zásadě beze změny, respektive argumentace vycházela z širšího kontextu, aniž by došlo k rozšíření či tomu odpovídající změně žaloby. V reakci na vyjádření žalovaných žalobce poukazoval na to, že pan [celé jméno svědka], který si pronajal byt u otce žalobce a který měl dlouhodobě problémy se zákonem byl bývalým přítelem sestry žalobce, fyzicky týral sestru žalobce, pokud měl žalobce vyvolat nevoli v osobách ve vedoucím postavení spolku [příjmení], když se snažil o to, aby záměr spolku, zřídit v blízkosti bydliště žalobce dětskou skupinou, která je dozajista hlučná, byl zmařen, jelikož má rád klid, fakt, že jsou skutečně hluční uvedla i sama vedoucí [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] s tím, že [příjmení] nepatří do zástavby rodinných domů z tohoto důvodu. Žalobce jednal pouze za pomoci legálních prostředků a nedopustil se nikdy protiprávního jednání, a proto není důvod, aby jeho čest, důstojnost a vážnost měla být ohrožena. Tvrzení žalovaných a [anonymizováno] o údajných vulgárních projevech žalobce nebyly prokázány. Žalobce též poukázal na to, že dle žalobce žalovaný [číslo] šikanózním způsobem podával podněty na přezkum duševního zdraví a podnět k odebrání zbrojního průkazu, tímto jednáním podnikl proti žalobci individuálně a záměrně několik jednání směřujících k obtěžování a ztěžování života žalobce, který musel jít lékaři a nechat si vystavit posudek, že je schopen držet zbraň. PČR s ním jednala jako s tím, kdo vyhrožuje a šíří poplašnou zprávu do doby než vyplynulo napovrch, že žalobce nic takového nikdy nedělal, že chová jako řádný občan, kterého žalovaní neprávem očernili. Žalobce má za to, že žalovaní zneužili svých práv a žalovaný [číslo] překročil svoji pravomoc. Pokud jde o pana [celé jméno svědka] je žalobce přesvědčen, že se jedná o recidivistu, a proto žalobce jednal v souladu se svým přesvědčením a považoval za vhodné jako občan, dát vedení Městské části [obec] - [část obce] najevo své přesvědčení, zda se nejedná o recidivistu, jak byl žalobce informován. 2. Žalovaní navrhovali žalobu zamítnout, protože výrok druhého žalovaného byl zcela přiměřený a představuje slovní hodnocení situace, kterou vyvolal žalobce svými dopisy, výroky je nutno vnímat v souvislostech a v kontextu, nikoliv izolovaně, výrok druhého žalovaného není možno chápat jako nepřiměřený zásah do osobnostních práv žalobce. Žalovaní uvedli, že na podzim roku 2018 vhazoval žalobce do poštovních schránek výzvu k protestu proti prvé žalované ve věci výběru nájemce budovy na adrese [adresa], která po přestěhování zůstala nevyužita, když rada žalované rozhodla o nájmu budovy pro spolek [příjmení] klub [příjmení] z. s . Výzva žalobce měla varovat před nepřiměřeným hlukem způsobeným provozem této„ mateřské školky“ a mobilizovat občany v sousedství k odporu. Následně začal žalobce psát na prvou žalovanou stížnosti, které se týkaly různých záležitostí. Žalované byla doručena [datum] stížnost na možný nepřiměřený hluk vyvol