9 C 236/2021-59 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] na dobu neurčitou, na základě které žalobkyně poskytovala žalované služby spočívající v pojišťovací činnosti, mimo jiné pojištění domácnosti. Žalovaná byla povinna řádně platit žalobkyni sjednané pojistné s četností placení ročně. Smlouva zanikla dnem 21. 1. 2020, když žalovaná od 13. 9. 2019 neuhradila pojistné a žalobkyně jí vyzvala upomínkou k zaplacení. Žalovaná na uvedenou upomínku, posléze ani na předžalobní výzvu k plnění, nereagovala, pročež se žalobkyně obrátila se svým nárokem na zdejší soud. Usnesením ze dne 4. 10. 2021, č. j. 9 C 236/2021 – 54 soud vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu, zatímco žalovaná se k usnesení ve stanovené lhůtě nikterak nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím jednoho ze svých pojišťovacích zprostředkovatelů uzavřela s žalovanou dne 12. 9. 2017 pojistnou smlouvu o škodovém pojištění domácnosti číslo nabídky [číslo] (dále jen„ smlouva“), ve které se žalovaná zavázala platit žalobkyni roční pojistné ve výši 1 115 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením pojistného v období od 13. 9. 2019 do 21. 1. 2020, zaslala žalobkyně žalované dne 26. 2. 2020 upomínku k zaplacení dlužného pojistného. Žalovaná ani v dodatečné lhůtě pojistné dobrovolně neuhradila, čímž pádem pojištění zaniklo dnem 21. 1. 2020. Žalobkyně proto po žalované požaduje poměrnou část pojistného za období od 13. 9. 2019 do 21. 1. 2020, kterou je nucena vymáhat soudní cestou, když tato poměrná část pojištění činí částku 396 Kč, přičemž částku ve výši 200 Kč žalobkyně požaduje z titulu nákladů na upomínání žalované o zaplacení dlužného pojistného. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 odst. 1 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu, ve které se žalovaná zavázala hradit žalobkyni pravidelné roční pojistné ve výši 1 115 Kč, přičemž žalobkyně se zavázala vykonávat pro žalovaného pojišťovací činnost související s pojištěnou domácností a v případě vzniku pojistné události vyplatit žalované pojistné plnění. Žalovaná porušila svou povinnost, když žalobkyni neuhradil pojistné splatné ke dni 13. 9. 2019, pročež jí žalobkyně k tomuto vyzvala několika upomínkami, na které žalovaná nikterak nereagovala. Následně žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím své právní zástupkyně předžalobní výzvu k plnění, od čehož je odvozen nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokátky dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), a dále náhrady hotových výdajů advokátky za výše uvedené úkony právní služby tři po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupkyně žalobkyně plátkyní DPH, náleží k náhradě nákladů právního zastoupení DPH ve výši 21 %, tedy částka 189 Kč. Celková náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí 1 489 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení právní zástupkyni žalobkyně. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.