22 C 305/2021-39 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 10. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 234 Kč s příslušenstvím, a to částky ve výši 5 934 Kč z titulu nezaplaceného příspěvku za provozování nákladního automobilu VOLVO V50, [registrační značka], bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v době od 4. 12. 2020 do 10. 2. 2021 a částky ve výši 300 Kč z titulu neuhrazených nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na uvedený příspěvek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a příp. jakým právním řádem se poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Závazkový vztah mezi účastníky, který je důvodem vzniku žalované pohledávky, vznikl ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jako následek porušení povinnosti žalovaného provozovat vozidlo registrované v České republice s uzavřeným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Jde tedy o závazek obdobný institutu odpovědnosti za škodu. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má na území ČR své bydliště. Jelikož žalovaný provozoval motorové vozidlo v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. na území České republiky, řídí se poměry účastníků v této věci podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) českým právním řádem, jelikož rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, je právo země, kde škoda vznikla. 4. Usnesením ze dne 8. listopadu 2021, č. j. EPR 238955/2021-12, vyzval zdejší soud žalovaného, aby se ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto usnesení, k čemuž došlo dne 22. 11. 2021, vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“ /) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 6. Jelikož v této věci soud rozhodoval spor o peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, není podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. proti tomuto rozsudku odvolání přípustné. 7. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 8. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 9. Žalovaný je od 15. 8. 2017 zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel nákladního vozidla s hmotností do 3 500 kg značky VOLVO V50, [registrační značka], [VIN kód] (dále také jen„ Vozidlo“), které je evidováno jako provozované, ale v době od 4. 12. 2020 do 10. 2. 2021 nebylo pojištěno pro případ vzniku odpovědnosti z jeho provozu. Dopisem ze dne 8. 4. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za provozování Vozidla bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu ve výši 5 934 Kč (69 dní při denní sazbě 86 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem částky ve výši 6 234 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy a zároveň žalovaného poučila o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů spojených s jeho uplatněním u soudu. Žalovaný přes výzvu, která mu byla doručena dne 12. 4. 2021, dluh dosud neuhradil a nereagoval ani na upomínky ze dne 14. 7. 2021 a 12. 8. 2021 ani na předžalobní upomínku ze dne 15. 9. 2021, kterou mu žalobkyně odeslala téhož dne. 10. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně jako neuhrazený příspěvek a náklady na mimosoudní uplatnění práva na tento příspěvek podle ust. § 1 odst. 2 a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s ust. § 2 odst. 1 písm. o) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. Právo žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Soud vzhledem k výše uvedenému shledal žalobu důvodnou, a proto ji vyhověl (výrok I.). 12. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, a proto ji soud proti žalovanému přiznal právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Tyto náklady ve výši 1 489 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování za tři advokátkou žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, žaloba podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu), která činí částku 200 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu, celkem částku ve výši ve výši 600 Kč, náhrada hotových výdajů advokátky, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 300 Kč a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. 13. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.