23 C 97/2019-170 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se svojí žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 120.000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] v obci [obec] v okrese [okres] v areálu firmy [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] srazil zaměstnanec žalovaného pna [jméno] [příjmení] při neopatrném couvání, v rámci výkonu práce pro žalované a žalovaným vlastněným a provozovaným vozidlem [anonymizována dvě slova] r.z. [anonymizováno], žalobkyni. Žalobkyni byla způsobena zlomenina horního raménka stydké kosti vlevo, zlomenina kosti křížové, zlomenina příčného výběžku pátého bederního obratle, exkoriace nad levým okem a na bradě, krevní výron ve střední části levého stehna, krevní výron v oblasti levého bérce, exkoriaci na levém bérci, decollement v oblasti pravého stehna, bodnou ránu vpravo nad kolenem, zhmoždění pravého kolena a krevní výrok a decollement v oblasti pravého bérce. Způsobená poranění si vynutila následnou hospitalizaci v [anonymizováno] nemocnici a byla rovněž důvodem několikaměsíční závislosti žalobkyně na pomoci druhých. Za adekvátní náhradu vyvažující žalobkyni vytrpěné bolesti proto žalobkyně požadovala částku 80.000 Kč a za adekvátní peněžitou náhradu vyvažující žalobkyni další nemajetkové újmy proto žalobkyně požadovala částku 40.000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 120.000 Kč výzvou ze dne [datum], která byla odeslána dne [datum]. Podle ust. § Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že činí nesporným, že ne [datum] došlo v obci [obec], okres [okres], na ulici [ulice] u domu [adresa] v areálu firmy [anonymizováno] k nehodě, při které zaměstnanec této společnosti při neopatrném couvání srazil žalobkyni a způsobil jí zranění specifikovaná v žalobě. Dále uvedl, že není zřejmé, jak žalobkyně dospěla k částce 80.000 Kč za bolestné a k částce 40.000 Kč za další nemajetkovou újmu. S ohledem na tuto skutečnost, se proto nemohl blíže vyjádřit k uplatněným nárokům. [ulice] účastník [údaje o účastníkovi] žalované uvedl, opět učinil nesporným, že došlo k předmětné škodní události. Pojistná událost byla řádně zaregistrována, ale pro absenci dokladů se vedlejší účastník nemohl řádně vyjádřit, resp. přistoupit k odškodnění. Ohledně další nemajetkové újmy odkázal na rozhodnutí 25 Cdo 2245/2017. Pokud žalobkyně odůvodňovala nárok na odškodnění další nemajetkové újmy tvrzením několikaměsíční závislosti na pomoci druhých, je pak toto tvrzení velmi stručné. Pokud by žalobkyně svá tvrzení blíže specifikovala a následně prokázala, jednalo by se dle vedlejšího účastníka spíše o nárok na náhradu nákladů spojený s péčí o poškozenou osobu a její domácnost. S ohledem na skutečnost, že v průběhu řízení vedlejší účastník žalobkyni uhradil částku 80.000 Kč na bolestném, zabýval se soud již pouze dalším nárokem žalobkyně ve výši 40.000 Kč. Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že žalobkyně utrpěla v důsledku škodné události zranění, která jsou specifikována v žalobě. Výpovědí svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že žalobkyni zná od malička. Žalobkyně jí kontaktovala ještě v době, kdy byla v nemocnici. [jméno] svědkyně měla dokonce klíče od jejího bytu, a proto mohla žalobkyni na její žádost z jejího bytu přivést do nemocnice nějaké osobní věci. Když žalobkyni propouštěly, tak jí lékař řekl, že není schopna, nebo nemůže se o sebe sama postarat, a proto jí svědkyně nabídla, že může být u ní na [anonymizováno]. Svědkyně byla v té době na mateřské dovolené. Žalobkyni pomáhala s oblékáním na WC, do vany, vařila jí, nakupovala vše potřebné. Takto se o ní starala přibližně 7 týdnů, tedy někdy do konce listopadu. Od ní pak šla žalobkyně domů do [část obce]. Žalobkyně byla u svědkyně ubytována v dětském pokoji, kam byl přestěhován rozkládací gauč. [příjmení] postýlku pak svědkyně umístila do ložnice. Žalobkyně chodila s podpažními berlemi, chodila velmi pomalu a vlastně nechodila skoro vůbec. Určitě nebyla schopna se o sobe postarat. I poté, když žalobkyně byla již doma, jí svědkyně asi 2x nakupovala. Také jí vyprala a uklidila. Svědkyně měla povědomost o tom, že žalobkyni následně do zaměstnání vozil její šéf pan [příjmení]. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že žalobkyni zná a v době nehody byl jejím nadřízeným. Vozil jí denně do práce a z práce. [příjmení] bydlí v [obec] a ona v [část obce] a práci měli ve [obec]. Vozil jí autem a ona chodila o berlích. Takto jí vozil 2 až 3 měsíce. Vozil jí každý den. Občas jej také žalobkyně požádala o nějaký nákup a párkrát jí pomáhal také vynést nějaké tašky z bytu a podobně. Práci normálně zvládala. Svědek věděl, že se o žalobkyni nejdříve starala její sestřenice. [jméno] jí on někam na [obec] vezl z nemocnice. Před nehodou jí do práce vezl asi jednou nebo dvakrát, když potřeboval vzít do práce nějaké těžší věci. [jméno] žalobkyně vypověděla, že v nemocnici byla dva týdny. Po propuštění jí lékaři říkali, aby se o sebe nestarala sama a tak se dohodla se sestřenicí, která byla v té době na mateřské dovolené. Bydlela u ní na [anonymizováno] a sestřenice o ní pečovala. Pomáhala jí do koupelny, dělala jí asistenci při osobní hygieně. Žalobkyně v podstatě jen seděla a nebo ležela. Pohybovat se mohla jen o berlích a pouze velmi omezeně. Sestřenice jí i vařila. Žalobkyně sama požádala následně o ukončení pracovní neschopnosti a dohodla se s kolegou, že jí bude vozit do práce, neboť lékaři jí nedoporučovali cestovat MHD. U sestřenice byla někdy do konce listopadu, neboť od 30 listopadu nastoupila do práce. Do práce jí každý den vozil pan [příjmení]. Zaměstnána je ve [obec]. I když byla doma, sestřenice za ní jezdila každých 14 dní, aby jí pomohla s úklidem, případně obstarala nějaké nákupy či jídlo. Berle měla určitě ještě celý prosinec, možná i v lednu. Žalobkyně pracuje jako účetní a u počítače jí zranění nijak neomezovalo. Když něco potřebovala, pomohli jí kolegové. Lze říci, že výpovědí svědků byly v podstatě ve shodě, tedy že situaci popisovali oba stejně. Zároveň se jejich výpovědi shodovaly s výpovědí žalobkyně. Podle ust. § 2910 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. Podle ust. § 2914 obč. zák., kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. Podle ust. § 2927 odst. 1 obč. zák., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle odst. 2 téhož ustanovení, povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že žalovaný byl ve věci pasivně legitimován jako zaměstnavatel řidiče škodícího vozidla. Navíc tuto skutečnost nikdo nesporoval. Podle ust. § 2958 obč. zák. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Jak již bylo shora uvedeno, vedlejší účastník [údaje o účastníkovi] žalovaného uhradil žalobkyni částku 80.251 Kč za vytrpěné bolesti a v tomto rozsahu byla žaloba vzata zpět. Předmětem řízení tak tak zůstala částka 364,36 Kč za vytrpěné bolesti, částka 40.000 Kč za další nemajetkovou újmu a dále pak úroky z prodlení z částky 80.251 Kč od [datum] do [datum]. Podle potvrzení o příjmech žalobkyně činil průměrný výdělek žalobkyně v rozhodném období 29.625,50 Kč. Přitom znalecký posudek ohodnotil vytrpěné bolesti žalobkyně 272 body. Celkem tak jde o částku 80.580 Kč. Protože však žalobkyně požadovala celkem částku 80.615,36 Kč, soud žalobě vyhověl co do částku 35,36 Kč, a to na vytrpěných bolestech. Pokud jde nárok na další nemajetkovou újmu, dospěl soud k závěru, že částka 40.000 Kč není odpovídající. Je sice pravdou, že po propuštění z nemocnice byla žalobkyně z části odkázána na pomoc jiných osob, což bylo i prokázáno svědeckými výpověďmi, avšak dle soudu toto odkázání na pomoc jiných nedosahovalo takové intenzity, a to ani v době, kdy byla u své sestřenice tak v době, kdy jí svědek [příjmení] [příjmení] vozil do zaměstnání. Její omezení se nijak zásadně nevymykalo omezením při takovém úrazu, jaký žalobkyně