24 C 349/2022-37 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] cestoval vozidlem městské hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně, a uzavřel s ní tak smlouvu o přepravě osob v souladu s ust. § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). Žalovaný porušil svou povinnost uhradit za provedení přepravy jízdné ve výši 20 Kč za tuto přepravu stanovenou na základě tarifu jízdného platného a účinného v den provedení přepravy. V bodě 9 odst. 7 písm. a) Smluvních přepravních podmínek právní předchůdkyně byla stanovena, v souladu s ust. § 2578 OZ, pro případ porušení povinnosti uhradit jízdné, povinnost k zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč (ust. § 2048 a násl. OZ). Žalovaný byl vyzván k úhradě jízdného i přirážky k jízdnému při provedené přepravní kontrole, o níž byla sepsána Dohoda s cestujícím č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], čímž žalovaný uznal předmětnou pohledávku co do důvodu a výše, nicméně do dne podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Pohledávka byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 5. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř., tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovaný dne [datum] cestoval vozidlem městské hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně, a uzavřel s ní tak smlouvu o přepravě osob. Žalovaný porušil svou povinnost uhradit za provedení přepravy jízdné ve výši 20 Kč. Tímto v souladu se smluvními přepravními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně vznikla žalovanému povinnost k zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě jízdného i přirážky k jízdnému při provedené přepravní kontrole, o níž byla sepsána Dohoda s cestujícím č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]. Pohledávka byla ze strany [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli. Žalovaný však i přes výzvu k úhradě dlužné částky neuhradil žalobkyni ani její právní předchůdkyni do dne podání žaloby ničeho. 7. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2550 OZ, dle něhož se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě je pak cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku. Výše přirážky byla určena smluvními přepravními podmínkami [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a činila 1 500 Kč. 8. Soud vycházel z předložených listinných důkazů a vzal za prokázaná tvrzení žalobkyně, že žalovaný se v uvedený den přepravoval hromadnou dopravou, po vyzvání pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, přičemž na jízdném a přirážce k jízdnému za tuto přepravu neuhradil žalobkyni, ani její právní předchůdkyni, do dne podání žaloby ničeho. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně požadovaného příslušenství přiznaného v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 1 300 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 10. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.