29 C 351/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se dne [datum] na lince 103 právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] podnik [právnická osoba], neprokázal při kontrole platným jízdním dokladem, přičemž za každou takovou jízdu bez platného jízdního dokladu může právní předchůdkyně žalobkyně, vedle jízdného ve výši 20 Kč, po cestujícím požadovat přirážku ve výši 1 500 Kč. Pohledávka byla ze strany [právnická osoba] podnik [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli a postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný však i přes výzvu k úhradě dlužné částky neuhradil žalobkyni do dne podání žaloby ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovaný se dne [datum] na lince 103 právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] podnik [právnická osoba], neprokázal při kontrole platným jízdním dokladem, přičemž za každou takovou jízdu bez platného jízdního dokladu může právní předchůdkyně žalobkyně po cestujícím krom jízdného ve výši 20 Kč požadovat přirážku ve výši 1 500 Kč. Pohledávka byla ze strany [právnická osoba] podnik [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli a postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný však i přes výzvu k úhradě dlužné částky neuhradil žalobkyni do dne podání žaloby ničeho. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), dle něhož se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, cestující, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nezaplatil jízdné a přirážku podle čl. IX Smluvních přepravních podmínek, je povinen zaplatit jízdné a přirážku ve výši 1 520 Kč. 6. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně požadovaného příslušenství přiznaného v souladu s § 1970 o.z. ve spojení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 1 300 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhradou hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.