33 C 133/2022-48 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky 28 820 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnil tak, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Staré Město, obec Praha, že dne [datum] uzavřel se žalovanou nájemní smlouvu č. NAP/58/01 [číslo], kterou žalované pronajal část uvedeného pozemku o výměře 13 m2 za účelem umístění dočasné stavby prodejního stánku, že v souladu s nájemní smlouvou byl oprávněn nájem vypovědět s šestiměsíční výpovědní dobou, což učinil výpovědí datovanou [datum], s níž se žalovaná seznámila dne [datum], že výpovědní doba uplynula [datum] a od té doby žalovaná nemá právní důvod k užívání pozemku, avšak nevyklidila jej, a to i přes pravomocné rozhodnutí soudu, že výše bezdůvodného obohacení žalované za užívání uvedené části pozemku za dobu od [datum] do [datum] činí 28 820 Kč a odpovídá výši nájemného v ukončené nájemní smlouvě (36,343 Kč/m2 za každý den) a že žalovaná tuto částku žalobci nezaplatila ani přes výzvu učiněnou dne [datum]. 2. Žalované byla doručena žaloba dne [datum] a předvolání k prvnímu jednání ve věci dne [datum], tedy více než deset dnů přede dnem jeho konání, do vlastních rukou, přičemž byla upozorněna, že jestliže se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vydán rozsudek pro zmeškání. Žalovaná se přesto k prvnímu nařízenému jednání ve věci (které se konalo dne [datum] od 8.30 hod.) nedostavila. Soudu došlo dne [datum] ve 23.57 hod. pouze sdělení právního zástupce žalované, že prosí o omluvu neúčasti na jednání z důvodu lékařského vyšetření. Tuto omluvu nepokládá soud za důvodnou a včasnou. Právní zástupce žalované tvrzené lékařské vyšetření nijak dále nespecifikoval a sebeméně nedoložil. Z ničeho ani neplyne, že by se jednalo o natolik akutní záležitost, že omluvu nebylo možno učinit dříve (předvolání bylo právnímu zástupci doručeno, jak je uvedeno výše, již [datum]). 3. Žalobce, která se k ústnímu jednání soudu dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. 4. Podle § 153b o. s. ř. platí, že zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Takový rozsudek však nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo pro zmeškání. 5. Předmětem řízení je vydání bezdůvodného obohacení, tedy nárok, který soud právně posoudil podle § 2991 a násl. o. z., s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve věci proto lze uzavřít smír, zároveň nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, lze proto vydat rozsudek pro zmeškání. 6. Soud nepřehlédl, že žalovaná se k žalobě vyjádřila, avšak toliko podáním došlým soudu dne [datum], v němž zpochybnila pouze obvyklou výši nájemného v místě a čase se zcela vágním poukazem na vyhlášení nouzového stavu v důsledku pandemie covid-19 a útlum turistického ruchu. Soud pokládá toto vyjádření za naprosto nekonkrétní. Žalovaná jím ani nijak nereagovala na to, že na nedostatečnost tohoto argumentu poukázal již Obvodní soud pro Prahu 4 v jiném řízení vedeném mezi týmiž účastníky, konkrétně v rozsudku ze dne 25. 2. 2022, č. j. 19 C 9/2021-57. Soud proto uzavřel, že vyjádření žalované nedokládá snahu o skutečnou aktivní účast žalované v řízení, nýbrž šlo pouze o projev zdržovací taktiky, kterým nelze odvrátit důsledky neomluvené účasti žalované u prvního jednání ve věci. 7. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že k vydání rozsudku pro zmeškání byly splněny všechny předpoklady, a proto jej vydal. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalobci. 9. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 2 641 Kč a sestává z následujících položek: a) soudní poplatek ve výši 1 441 Kč; b) paušální náhrada hotových výdajů účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 4 úkony (předžalobní výzva k plnění, žaloba, replika ve věci samé, účast při ústním jednání dne [datum]). 10. Náklady řízení nebyly žalobci přiznány dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 376/12, podle něhož„ u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým.“ 11. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.