35 C 11/2021-57 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky. Žalovaný dne 18. 10. 2019 uzavřel se [právnická osoba] [právnická osoba] s.r.o. smlouvu o úvěru č. 133671, na jejímž základě mu téhož dne byla poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč. Tato částka měla být splacena nejpozději do 17. 11. 2019 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 619 Kč při prodlení se zaplacením. Poplatek za poskytnutí úvěru se skládá z poplatku za sjednání úvěru ve výši 3 382,29 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku 36 % ročně za období od poskytnutí úvěru do jeho splatnosti ve výši 236,71 Kč. Žalovaný však tyto částky do sjednaného data nezaplatil, a to ani částečně. Společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] s.r.o. tím vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně. Společnost [právnická osoba] [právnická osoba] s.r.o. převedla tuto pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2021 s účinností ke dni 12. 4. 2021. Toto bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 3. 5. 2021. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny úvěru 8 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 619 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 36 % ročně za období od 18. 11. 2019 do 16. 10. 2020 ve výši 2 627,51 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 10 % ročně za období od 18. 11. 2019 do 1. 4. 2021 ve výši 1 095,89 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 10 % ročně za období od 12. 4. 2021 do 6. 5. 2021 ve výši 50,41 Kč, poplatku za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, smluvní pokuty z jistiny za období od 18. 11. 2019 do 7. 1. 2020 ve výši 406,67 Kč, a úroku z prodlení 10 % ročně z jistiny od 7. 5. 2021 do zaplacení. Žalovaný dne 6. 5. 2021 uhradil žalobkyni částku 1 000 Kč, která byla započtena na smluvní úrok. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě provedených soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne 18. 10. 2019 sjednal se [právnická osoba] [právnická osoba] s.r.o. smlouvu o spotřebitelském úvěru č. F7525 / 133671, na jejímž základě mu měla být poskytnuta částka 8 000 Kč. Byl sjednán úrok ve výši 36 % ročně, a splatnost poskytnuté částky do 17. 11. 2019 společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 236,71 Kč. Dále byl sjednán poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 382,29 Kč pro případ prodlení se zaplacením do data splatnosti, který společně s úrokem tvoří RPSN ve výši 9 274,72 %. Sjednán byl i poplatek za sjednání úvěru ve výši 1 691,15 Kč pro případ, že k prodlení nedojde. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou těchto částek byl dále sjednán nárok na zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhradu účelně vynaložených nákladů specifikovaných jako 500 Kč za odeslání doporučené upomínky a 500 až 1 300 Kč za inspektorský výjezd. Žalovanému byla dne 18. 10. 2019 od [právnická osoba] [právnická osoba] s.r.o. zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet] částka ve výši 8 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2021 [právnická osoba] [právnická osoba] s.r.o. převedla na žalobkyni mimo jiné pohledávku za žalovaným. Toto bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 3. 5. 2021. Žalovanému byly zasílány upomínky k zaplacení ze dne 22. 11. 2019, 27. 11. 2019, 7. 12. 2019, 17. 12. 2019, 21. 5. 2021, a 7. 6. 2021. Žalovaný měl být rovněž dne 22. 7. 2021 upomínán telefonicky a dne 6. 5. 2021, 10. 6. 2021, 24. 6. 2021, a 8. 7. 2021 se žalobkyně pokusila o vymožení své pohledávky osobně prostřednictvím pověřeného pracovníka. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 10. 8. 2021. 4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. ve spojení s § 1746 odst. 2 o. z. a § 2 odst. 1 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky (8 000 Kč), které byl žalovaný povinen vrátit do sjednaného data společně s úrokem z poskytnuté částky (236,71 Kč) a poplatkem za sjednání úvěru (1 691,15 Kč). Žalovaný neprokázal, že by částky zaplatil. Právní předchůdce žalobkyně postoupil dle § 1879 a násl. o. z. tuto pohledávku za žalovaným na žalobkyni. S ohledem na to, že žalovaný nesplnil svou povinnost k vrácení poskytnutých peněžních prostředků nejpozději ve sjednaný den (17. 11. 2019), dostal se do prodlení dle § 1968 o. z., a žalobkyně má dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán v požadované výši. 5. V případě úroku soud řešil, zda sjednaný úrok je v souladu s dobrými mravy. Při posuzování vyšel analogicky z ustanovení § 122 odst. 4 zák. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 24. 4. 2020. Ustanovení § 122 odst. 4 zák. o spotřebitelském úvěru, bylo doplněno za účelem omezení nárůstu dluhu, s jehož splácením je dlužník v dlouhodobém prodlení, stanovením maximální doby (90 dnů), po kterou lze věřitel přiznat právo na smluvní úrok z prodlení (srov. důvodová zpráva k zákonu č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů). Soud proto žalobkyni přiznal právo na smluvní úrok ve výši 36 % ročně, a to jednak za období, na které byly žalovanému peněžní prostředky poskytnuty (236,71 Kč), a jednak za období 90 dnů od vzniku prodlení (710,14 Kč). Za období prodlení delší než 90 dnů pak náleží žalobkyni úrok v zákonné výši dle uvedeného zákonného ustanovení. Od 17. 2. 2020 lze tedy žalobkyni přiznat pouze zákonný úrok ve výši 10 % ročně, který činil ke dni splátky žalovaného 975,34 Kč. Žalobkyně úrok za další období v žalobě nepožadovala. Žalobkyně má dále dle § 122 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru (a čl. VIII. odst. 1 písm. d) smlouvy o spotřebitelském úvěru) právo na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Tato byla žalobkyni v požadované výši (406,67 Kč) přiznána. Žalobkyně má v důsledku prodlení žalovaného dle čl. VIII. odst. 1 písm. c) a Sazebníku smlouvy o spotřebitelském úvěru rovněž právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na upomínání a vymáhání své pohledávky. Tyto byly žalobkyni za výše uvedené zaslané upomínky, telefonát a osobní návštěvy žalovaného v požadované výši (690 Kč) přiznány. Splátka žalovaného (1 000 Kč) se dle § 1932 odst. 1 o. z. (a čl. V. odst. 4 smlouvy o spotřebitelském úvěru) započítává nejprve na náklady již určené (zde i dle tvrzení žalobkyně na poplatek za sjednání úvěru). Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl. 6. Žaloba byla však zamítnuta co do částky 3 133,17 Kč požadovaného„ kapitalizovaného úroku“, do nějž žalobkyně dle žaloby zahrnula jednak zvýšený poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 382,29 Kč, jednak kapitalizovaný smluvní úrok 36 % ročně za období od 18. 10. 2019 do 16. 10. 2020, a jednak poplatek za upomínání ve výši 500 Kč. Požadovaná a přiznaná náhrada účelně vynaložených nákladů na upomínání a vymáhání pohledávky (tímto v žalobě fakticky dvakrát), a rovněž výpočet výše kapitalizovaného úroku jsou odůvodněny již výše. Zvýšený poplatek za sjednání úvěru je pak dle soudu obsahově protismyslný, právní předchůdce žalobkyně pod tímto skrývá další sankční ujednání pro případ řádného neplnění žalovaného do poplatku za sjednání, tj. poplatku spojeného se vznikem právního vztahu. Tento zvýšený poplatek je tedy materiálně další smluvní pokutou nad rámec § 122 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru anebo zastřenou novou výši sjednaného úroku, což však v obou případech odporuje zákonu i dobrým mravům a jedná se tedy o absolutně neplatné ujednání. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, neboť její neúspěch spočívá pouze v nepřiznání části příslušenství pohledávky, přiznal náhradu nákladů řízení složenou z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), neboť po porovnání s dalšími věcmi žalobkyně vedenými u zdejšího soudu je zjevné, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a náhrady DPH 21 % ve výši 189 Kč. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.