9 C 166/2019-228 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 9 220 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 11. 1. 2018 do zaplacení. Nárok žalobkyně odůvodnila tím, že na ní byla dne 2. 10. 2018 postoupena pohledávka od paní [příjmení] (dále jen„ předchůdkyně“). Pohledávka předchůdkyně spočívala v tom, že nebyla ze strany žalované dostatečně odškodněna dopravní nehoda ze dne 9. 1. 2018, při které bylo poškozeno vozidlo předchůdkyně, když žalovaná uhradila předchůdkyni pouze částku 17 609 Kč, přičemž dle odborného vyjádření vypracovaného na objednávku žalobkyně dosahovaly náklady na opravu vozidla 26 829 Kč. Doplacení uvedeného rozdílu z titulu havarijního pojištění se proto žalobkyně domáhala tímto návrhem. 2. Žalovaná podala proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu včasný odpor. Ve vyjádření ve věci samé k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně zcela neuznává, neboť doposud vyplacené pojistné plnění považuje za adekvátní k účelně vynaloženým nákladům na provedení opravy vozidla. Žalovaná dále zpochybnila aktivní legitimaci žalobkyně, když ve smlouvě o postoupení pohledávky není přesně a nezaměnitelně uvedena identifikace pohledávky ani její výše. Žalovaná poukázala na znění Všeobecných pojistných podmínek havarijního pojištění (dále jen„ VPP“), dle kterých je povinna poskytnout pojistné plnění ve výši přiměřených a účelně vynaložených nákladů na opravu v souladu s článkem 21 odst. 1 písm. a) VPP. Nesouhlasila se stanovenými náklady na opravu odborným posudkem vypracovaným na objednávku žalobkyně, když sama odkázala na kalkulaci opravy provedenou renomovaným likvidátorem pojistných událostí, dle nějž ohodnotil náklady na opravu předmětného vozidla dle systému Audatex na částku 22 609 Kč. Na závěr rozporovala též žalobkyní požadované uhrazení DPH, neboť žalobkyně je sama plátkyní DPH. Též odkázala na nesoulad data, od kterého žalobkyně požadovala uhrazení úroků z prodlení. 3. Na prvním jednání ve věci vzala žalobkyně část svého nároku spočívající v požadovaném úroku z prodlení z částky 9 220 Kč od 11. 1. 2018 do 1. 2. 2018 zpět, pročež soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. v této části zastavil. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud na druhém jednání ve věci zamítl návrh žalobkyně na výslech dvou svědků, z nichž jedna měla být řidičkou vozidla v době dopravní nehody (předchůdkyně). Soud tak učinil z důvodu, že označení svědci nemohli soudu poskytnout žádné relevantní informace potřebné k prokázání skutečné výše účelně vynaložených nákladů na opravu vozidla v souvislosti s poškozením po dopravní nehodě. Z toho důvodu soud provedl důkaz znaleckým posudkem, který měl v dané věci mnohem větší význam, než právě výslech obou svědků. Za situace, kdy navrhovaní svědci nemohli prokázat nic nad rámec znaleckého posudku, soud návrh na jejich výslech zamítl. 6. Po provedeném dokazování soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že předchůdkyně s žalovanou na základě návrhu pojistné smlouvy uzavřely pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo havarijní pojištění se sjednanou mírou spoluúčasti ve výši 5 %, minimálně však 5 000 Kč (prokázáno návrhem pojistné smlouvy o komplexním pojištění vozidla – [anonymizováno] – [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]). Nedílnou součástí této smlouvy byly též VPP, které v rozsahu pojistného plnění stanovily, že pojistitel poskytne pojistné plnění v rozsahu výše přiměřených nákladů, které je potřeba účelně vynaložit na opravu do stavu bezprostředně před pojistnou událostí (prokázáno článkem 21 odst. 1 písm. a) VPP). 7. Žalovaná poskytla předchůdkyni pojistné plnění ve výši 17 609 Kč, a to po odečtení sjednané spoluúčasti ve výši 5 000 Kč (prokázáno oznámením o poskytnutí pojistného plnění z havarijního pojištění vozidla ze dne 17. 1. 2018). Žalovaná přitom pro výpočet pojistného plnění vycházela z rozpočtu nákladů za opravu likvidátora pojistných událostí, který kalkulaci provedl v systému Audatex, přičemž výsledné náklady na opravu činily i s DPH částku 22 609 Kč (prokázáno rozpočtem nákladů z opravu od [jméno] [příjmení] ze dne 17. 1. 2018 a doloženou kalkulací opravy v systému Audatex ze dne 16. 1. 2018). Žalobkyně si nechala zpracovat výpočet nákladů na opravu následně sama, když z této kalkulace zjistila, že náklady na opravu vč. DPH činily 26 828,81 Kč (prokázáno kalkulací opravy [číslo]). 8. Žalobkyně vyzvala v dostatečném předstihu před podáním žaloby žalovanou ke splnění povinnosti, tj. k doplacení pojistného plnění (prokázáno předžalobní upomínkou – pokusem o smír ze dne 15. 1. 2019 adresovaný žalované). Předchůdkyně postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou vyplývající z předmětné nehody (pojistné události), která byla registrována u žalované pod [číslo] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 2. 10. 2018). 9. Soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce] vyčíslil nutné náklady vynaložené na opravu vozidla na celkem 27 365 Kč. Po snížení nákladů na opravu nárazníku o 50 % z toho důvodu, že k tomuto poškození nedošlo v příčinné souvislosti s předmětnou nehodou, vyčíslil znalec účelné náklady na opravu na 27 100 Kč vč. DPH (prokázáno znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 20. 9. 2021). Žalobcem předložený znalecký posudek [jméno] [jméno] byl vypracován za účelem stanovení obecné ceny vozidla, přičemž znalec obvyklou cenu ohodnotil ke dni 7. 5. 2022 na částku 72 000 Kč Náklady na opravu ohodnotil znalec na 35 433,56 Kč vč. DPH (prokázáno znaleckým posudkem [jméno] [jméno] [číslo] ze dne 11. 5. 2022). Znalec [celé jméno znalce] k námitkám žalobkyně a znaleckému posudku [jméno] [jméno] uvedl, že spolu jejich posudky nesouvisí a že znalec [jméno] ve svém posudku neodůvodnil své závěry a nedržel se příslušného znaleckého standardu, přičemž ani nezohlednil následný kilometrový nájezd vozidla (prokázáno vyjádřením znalce [celé jméno znalce] ze dne 21. 5. 2022). 10. Z ostatních provedených důkazů (zejména ze samostatně provedených fotografií vozidla založených do spisu mimo znalecké posudky a několika přípisu žalované žalobkyni) soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění. 11. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 12. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. 13. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle ustálené judikatury vyšších soudů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2006, sp. zn. 25 Cdo 1952/2006) mají-li být nahrazeny náklady potřebné k uvedení věci do původního stavu, pak v případě, že poškozený je plátcem DPH a škoda vznikla na jeho majetku, který používá při podnikání, představují náklady na opravu tohoto majetku provedené třetí osobou zdanitelné plnění ve smyslu cit. zák. č. 588/1992 Sb. Pokud je osoba, která opravu provedla, rovněž plátcem DPH a vůči poškozenému tuto daň uplatnila, vzniká za normálního běhu okolností nárok poškozeného na odpočet DPH vůči správci daně při přiznání DPH na výstupu. Skutečnou škodou pak může být za těchto okolností pouze částka vynaložená na uvedení věci do původního stavu bez uhrazené DPH plátcem na vstupu, neboť pouze o tuto částku se vzhledem k nároku poškozeného na její odpočet majetek poškozeného snížil. Rovněž není v tomto případě možné považovat zaplacenou DPH na vstupu za účelně vynaložené náklady na odstranění škody, neboť za normálního běhu okolností nic nebrání poškozenému, aby nárok na odpočet této daně vůči správci daně uplatnil a účelně tyto prostředky vynaložil jinak. 15. Co se týče hodnocení důkazů, soud na závěr uvádí, že ohledně určení nákladů na opravu vozidla vycházel zejména ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], neboť tento posudek splňoval veškeré náležitosti znaleckého posudku. Ačkoli žalobkyně předložila jí zadaný znalecký posudek též s doložkou podle § 127a o. s. ř., je nutno podotknout, že tento posudek nesplňoval náležitost dle § 28 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, tedy že nebyl přezkoumatelný, neboť znalec náležitě neodůvodnil a nepodložil své závěry. Nadto nelze přehlédnout, že znalecký posudek byl vypracován za naprosto odlišným účelem, než znalecký posudek zadaný soudem. Jelikož