9 C 235/2019-167 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 484 Kč s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z této částky od 20. 12. 2017 do zaplacení (výrok I), jakož i povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 11 374 Kč (výrok II), vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení žalobní částky jakožto újmy vzniklé při dopravní nehodě ze dne 18. 12. 2017, při níž došlo k poškození osobního motorového vozidla BMW, [registrační značka], vlastníka [jméno] [příjmení]. Za poškození uvedeného vozidla pojišťovna vyplatila pod pojistnou značkou [číslo] částku 12 190 Kč a dále částku 2 560 Kč Náklady na opravu poškozeného motorového vozidla však činily 26 234 Kč. [příjmení] škody žalovaná odmítla uhradit. Původní poškozený vlastník [jméno] [příjmení] převedl svůj nárok na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 3. 2019, ta o tom byla uvědoměna dopisem ze dne 20. 3. 2019. 3. Žalovaná se bránila proti žalobě tím, že sice učinila nesporným, že dne 18. 12. 2017 došlo ke vzniku dopravní nehody, při které bylo poškozeno vozidlo BMW [registrační značka], když z titulu pojistné události byla poškozenému vyplacena částka 14 750 Kč, avšak považovala za spornou otázku vynaložených nákladů na opravu vozidla, když žalovaná použila výpočet v systému SilverDAT a je přesvědčena o správnosti jí provedeného výpočtu. 4. Soud prvního stupně dospěl v projednávané věci ke skutkovému závěru, podle něhož otázka vzniku škody na předmětném vozidle při předmětné dopravní nehodě nebyla sporná, jde jen o výši škody. V době nehody bylo poškozené vozidlo ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Žalobkyně nechala o opravě vozidla zpracovat kalkulaci, která je datována dnem 17. 4. 2019 a podle které celkové náklady na provedení opravy předmětného vozidla činily 26 234,60 Kč, kalkulace obsahuje informaci o počtu najetých kilometrů 227 574 km. Žalovaná si nechala zpracovat svoji kalkulaci nákladů na opravu, podle níž náklady na opravu měly činit 14 749,86 Kč, rozdíl mezi výpočtem žalobkyně a žalované je dán tím, že žalobkyně účtovala za práci částku 700 Kč, když žalovaná použila sazbu nižší, s odkazem na sazby v čase a místě obvyklé, avšak již blíže nespecifikovala čas a místo, přičemž žalovaná u svého vyjádření uvedla, že vozidlo uvedeného stáří by nemělo být opravováno v autorizovaném servisu, když stav vozidla servisování v autorizovaném servisu neodpovídá. Škodná událost byla likvidována dne 9. 1. 2018 částkou 12 190 Kč. Poškozený [jméno] [příjmení] postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 3. 2019 svůj nárok na žalobkyni. Na požadavek žalobkyně žalovaná dopisem ze dne 16. 4. 2019 reagovala tak, že skutečně vynaložené náklady nebyly doloženy a plněná cena ve výši 12 190 Kč vychází z výpočtu žalované, pořízený prostřednictvím systému SilverDAT, přičemž se jedná o dvanáct let staré vozidlo s nájezdem 227 000 km. Následně dne 17. 4. 2019 byla žalobkyni plněna další částka na pojistném ve výši 2 560 Kč. Ze znaleckého posudku zpracovaného znalcem [celé jméno znalce] soud prvního stupně zjistil, že při použití dílů originální kvality (tedy nikoliv originálních dílů) bude částka na opravu předmětného vozidla činit 18 000 Kč bez DPH, tj. 21 800 Kč včetně DPH; budou-li použity originální díly, bude pak cena opravy činit 22 600 Kč bez DPH a 27 300 Kč včetně DPH. 5. Po právní stránce dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění žalobního nároku, přičemž výše přiměřených nákladů na opravu předmětného vozidla činí 26 234 Kč, což je podloženo znaleckým posudkem soudem ustanoveným znalcem a po žalobkyni nelze požadovat, aby vozidlo nechala opravit„ levněji“ nebo„ méně kvalitně“, když provedení této opravy je škůdcem provozovateli vozidla„ vnuceno“, když se nejedná o skutečnost, kterou si poškozený sám zvolil. Proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 6. Proti napadenému rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, kterým vznesla námitky proti znaleckému posudku znalce [celé jméno znalce] s tím, že se znalec nevypořádal s otázkou obvyklých nákladů na opravu vozidla svépomocí tj. rozpočtem v daném místě a čase, když znalec stanovil obvyklé hodinové sazby ve výši 50 % hodinových sazeb autorizovaného servisu, což nijak nezdůvodnil. Znalec nedoložil kalkulaci [právnická osoba], na kterou se odvolává. Znalec kalkuloval s poníženou cenou originálních dílů s celkovou částkou 8 376,33 Kč, ale v konečném součtu celkových nákladů chybně uvádí cenu originálních dílu, již 12 941,03 Kč, kterou použil v předešlé kalkulaci, která se týkala jiného způsobu opravy vozu. Kalkulace neodpovídá výsledné částce ani po dosazení jím uvedené ceny dílů. Navíc je kalkulováno s aktuálními cenami dílů a nikoliv s cenami platnými v roce dopravní nehody. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně zrušil a vrátil soudu prvého stupně, případně aby jej změnil, a žalobu zamítl. 7. K odvolání žalované se vyjádřila žalobkyně tak, že soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru ohledně aktivní legitimace i přiměřenosti nákladů na opravu vozidla, tj. uvedení poškozeného vozidla do původního stavu. Výpočty ustanoveného znalce se blížily výpočtům předloženým žalobkyně uvedeným v žalobě. Kromě toho žalobkyně předložila soudu jako důkaz znalecký posudek [číslo] vypracovaný znalcem [jméno] [jméno], ze kterého vyplynulo, že škoda způsobená na předmětném vozidle při předmětné dopravní nehodě dosáhla výše 26 522 Kč. Žalovaná navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl jako věcně správný potvrzen. 8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a odst. 5 o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. V souladu s ustanovením § 214 odst. 3 o. s. ř. odvolací soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili, resp. se k výzvě odvolacího soudu opačně nevyjádřili. 9. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně v projednávané věci provedl dokazování v potřebném rozsahu, dokazování směřovalo k objasnění rozhodných skutečností, výsledky tohoto dokazování zhodnotil postupem podle § 132 o. s. ř. a dospěl na základě provedeného dokazování ke správným skutkovým zjištěním, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje a na něž pro stručnost odkazuje. Tento skutkový základ nedoznal změny ani v odvolacím řízení. 10. Zároveň odvolací soud považuje za správné právní posouzení, jak jej učinil soud prvního stupně, odvolací soud k němu nemá co dodat; ostatně v rovině právního posouzení nebylo mezi účastníky sporu, těžiště námitek žalované proti žalobnímu nároku (a podle toho i odvolacích námitek) směřovalo do skutkového stavu – do závěrů znaleckého posudku, z něhož soud prvního stupně vycházel při stanovení výše vzniklé škody na vozidle. 11. Jde-li o námitky žalované proti správnosti znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], odvolací soud je neshledal opodstatněnými. Znalecký posudek byl podán soudem ustanoveným znalcem, zadání znaleckého úkolu směřovalo k objasnění rozhodných skutečností (určení obvyklé ceny opravy předmětného vozidla, dále obvyklé ceny vozidla před a po dopravní nehodě, jakož i obvyklé a účelné náklady na opravu vozidla v místě bydliště poškozeného se zohledněním stáří vozidla a zvolený způsob likvidace pojistné události rozpočtem nákladů na opravu vozidla), znalecký úkol spadal do znaleckého oboru působnosti jmenovaného znalce. Dospěl-li znalec k závěru, že obvyklá cena opravy vozidla činí 27 300 Kč, cena vozidla před nehodu 49 300 Kč a po nehodě 35 500 Kč (tj. rozdíl cen 13 800 Kč) a výše obvyklých a účelných nákladů na opravu v místě bydliště poškozeného s ohledem na stáří vozidla a likvidaci pojistné události rozpočtem částkou 21 800 Kč, nejeví se uvedené závěry nikterak nezdůvodněné či nepodložené. Žalovaná sice namítá, že znalec např. stanovil obvyklé hodinové sazby ve výši 50 % hodinových sazeb autorizovaného servisu bez bližšího zdůvodnění, nicméně v tomto soud akceptuje, že znalec má určitý prostor pro uvážení v rámci své znalecké kvalifikace, erudice a zkušenosti, aby provedl právě kvalifikovaný odhad ceny potřebných prací. Znalec provedl kalkulaci pro značkové i neznačkové díly, přičemž platí, že poškozený není nucen použít k opravě neoriginální díly, resp. díly z druhovýroby, v situaci, kdy takové díly co do přesnosti, kvality a výdrže mají obecně horší kvalitu než díly originální. Jde o to, že provedenou opravou má být poškozené vozidlo uvedeno do předchozího stavu, má dojít k plné obnově funkční hodnoty věci, jakož i k plné obnově její hodnoty tržní (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2782/2017). Za té situace odvolací soud nespatřuje v podaném posudku žádné nesprávnosti či nelogičnosti, které by znalecký závěr zpochybňovaly a jakkoliv jím otřásaly. 12. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvr