10 C 232/2022-90 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se návrhem došlým soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 126 298 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] se žalobkyně zavázala poskytnou žalované úvěr ve výši 100 000 Kč se smluvním úrokem 64,71 % ročně. K vyplacení částky 100 000 Kč došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázal uhradit úvěr včetně úroků z úvěru v 42 měsíčních splátkách po 6 060 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě dokladů a informací získaných od žalované, v databázích [příjmení] a [anonymizováno], jakož i z dokladů o příjmech žalované a z jejich prohlášení. Žalovaná nicméně uhradila pouze 6 splátek, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Z důvodu prodlení se splácením trvajícím 30 dní vznikl žalobkyni dle čl. 6 smlouvy nárok na úhradu tří smluvních pokut ve výši 499 Kč za splátky [číslo]. Žalobkyně má dále dle čl. 6 smlouvy nárok na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované trvajícím 15 dní ve výši 3 x 200 Kč. V důsledku prodlení žalované se splacením splátky [číslo] v délce 65 dnů došlo dle čl. 6 smlouvy k automatickému zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. Veškeré neuhrazené úroky se k tomuto dni staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 110 499,41 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení částky smluvní pokuty v celkové výši 13 702 Kč ujednané v čl. 6 smlouvy pro případ prodlení s úhradou nové jistiny, což odpovídá 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou za období od [datum] do [datum] Vedle úroku z prodlení z částky 110 499,41 Kč se žalobkyně domáhá též úroku z úvěru ve výši 64,71 % ročně z původní dlužné jistiny ve výši 95 414,46 Kč, přičemž celkovou výši těchto úroků limitovala částkou 305 424 Kč uvedenou ve smlouvě. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Skutkový stav: 3. Z návrhu na uzavření smlouvy ze dne [datum], z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], a předsmluvního formuláře ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, jíž se zavázala poskytnou žalované úvěru ve výši 100 000 Kč, a to převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] s tím, že žalovaná uhradí úvěru v 42 splátkách po 6 060 Kč měsíčně splatných vždy k 15. dne v měsíci, počínaje měsícem listopad 2021. Úroková sazba byla sjednána ve výši 64,71 % ročně. Smlouva dále obsahovala ujednání o smluvní pokutě v případě prodlení s úhradou splátek ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dní, ujednání o úhradě částky 200 Kč jako náhrady nákladů souvisejících s prodlením v případě každé splátky, se kterou se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dní (čl. 6 a 6.2 smlouvy). Podle čl. 6 a 6.4 smlouvy v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky v délce 65 dnů dochází k automatickému zesplatnění úvěru k tomuto dni a dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se stávají součástí nové jistiny, kterou je klient povinen zaplatit nejpozději ke dni zesplatnění. V případě neuhrazení nové jistiny ve shora uvedeném termínu vzniká klientovi povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, a to ode dne následujícího po dní zesplatnění. 4. Z dokladu o vyplacení úvěru a ze sdělení [obec] spořitelny ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně převedla žalované částku 100 000 Kč na účet uvedený v úvěrové smlouvě pod variabilním číslem, které odpovídá číslu smlouvy. 5. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná při podání žádosti o úvěr uvedla, že je zaměstnána u zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] [obec], dosahuje příjmu 23 573 Kč čistého měsíčně. Na bydlení vynakládá 3 400 Kč měsíčně a na splátky 2 337 Kč. Jako další výdaje uvedla částku 3 860 Kč ve výši životního minima. Své příjmy ze zaměstnání doložila výpisem z účtu o příchozí úhradě mzdy za měsíc srpen a září, ze kterých vyplývá, že její čistý měsíční příjem činil v době podání žádosti průměrně 22 247 Kč měsíčně. 6. Z výpisu z databáze [příjmení] soud zjistil, že u žalované nejsou evidovány dlužné částky po splatnosti. 7. Z výpisu z databáze [anonymizováno] soud zjistil, že v tomto registru bylo žalované bez bližšího odůvodnění přiřazeno skóre ve výši 516, kdy žalovaná byla takto zařazena do kategorie III., tedy do segmentu klientů s nízkým rizikem nesplácení úvěru. 8. Z karty klienta na soud zjistil, že žalobkyně eviduje od žalované šest plateb ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], a to ve výši 6 x 6 060 Kč, přičemž uvedené platby započetla na prvních 6 splátek. Dne [datum] dále žalovaná zaplatila 200 Kč. 9. Z přehledu řízení vedených u zdejšího soudu vyplývá, že žalovaná čelila v minulosti řadě exekucí, přičemž jen ve třech letech předcházejících poskytnutí úvěru šlo celkem o tři exekuce. 10. Z výpisu ze statistických údajů ČNB – [příjmení] ohledně roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a výpisu ze statistických údajů ČNB – [příjmení] ohledně úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR soud zjistil, že v říjnu 2021 podle statistických údajů ČNB činila úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 7,45 % ročně a RPSN pak 7,78 % ročně. 11. Z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] a z upomínky ze dne [datum], [datum], [datum], ke kterým žalobce nedodal žádné důkazy o jejich odeslání žalované, soud neučinil žádné závěry rozhodné pro posouzení věci, a to s ohledem na právní posouzení věci, které bude rozvedeno níže. 12. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované částky předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne [datum], což má soud za prokázané dopisem žalobkyně ze dne [datum] a podacím archem k doporučené zásilce ze dne [datum]. 13. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci pro jejich irelevantnost. Právní posouzení: 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 16. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona [číslo] Sb, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 18. Po zhodnocení provedených důkazů má soud za to, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr, aniž by posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, jak ji ukládá zákon. Žalobkyně si sice vyžádala od nebankovních registrů záznamy týkající se platební morálky žalované, z nichž zjistila že žalované bylo přiřazeno vysoké skóre její platební morálky. Nicméně žalobkyně