10 C 77/2020-343 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou podanou dne 3.6.2020 domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce č. , Anonymizováno, zapsané na LV č. , hodnota, , LV č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, (dále jen „bytová jednotka“) s odůvodněním, že částí druhou notářského zápisu ze dne 16.2.2017, sp. zn. , Anonymizováno, N , Anonymizováno, (dále jen „notářský zápis“) bylo zúženo společné jmění účastníků řízení tak, že bytová jednotka byla převedena do podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované s tím, že podíly obou spoluvlastníků jsou shodné. Žalobce a žalovaná, kteří se v současné době rozvádějí, se nejsou schopni dohodnout na užívání a hospodaření s bytovou jednotkou. Po rozvodu lze očekávat vypořádání společného jmění manželů, o čem již teď strany diskutují. V rámci této komunikace vyzval žalobce žalovanou rovněž k vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalovaná nicméně zpochybnila platnost notářského zápisu. Předmětný notářský zápis obsahoval více právních jednání, která jsou plně oddělitelná, a jejich platnost je nutno posuzovat samostatně. Pokud jde o smlouvu o zúžení rozsahu společného jmění manželů, notářský zápis obsahuje prohlášení, které je plně v souladu s ust. § 70a odst. 1 NŘ, což prokazuje i skutečnost, že na jeho základě byl proveden vklad do katastru nemovitostí. Absence tohoto prohlášení ve vztahu ke smlouvě o rozšíření rozsahu společného jmění manželů nezpůsobuje neplatnost notářského zápisu, neboť v této části zápisu nejsou upraveny jakékoliv skutečnost zapisující se veřejného seznamu či veřejného rejstříku. V současné době užívá bytovou jednotku výlučně žalovaná, neboť žalobce se i se společnými nezletilými dětmi z bytu odstěhoval, aby děti nebyly účastny hádek rodičů. Tento stav žalobci nevyhovuje, žalovaná nicméně odmítá jakékoliv jeho návrhy na vypořádání spoluvlastnictví. Žalobce proto navrhuje přikázání bytové jednotky do jeho vlastnictví s tím, že by žalované vyplatil ½ její tržní hodnoty, popřípadě nařízení jejího prodeje a rozdělení zisku rovným dílem mezi účastníky.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že předmětný notářský zápis považuje za absolutně neplatný z důvodu jeho vad. Bytová jednotka tak nadále náleží do společného jmění manželů. Rozsah společného jmění manželů již byl v minulosti upraven notářským zápisem N , Anonymizováno, , Nz , Anonymizováno, o zúžení rozsahu společného jmění manželů ze dne , datum, , který se týkal úpravy v budoucnu nabytého majetku a dluhů. Znovu byl rozsah společného jmění upraven právě předmětným notářským zápisem, který fakticky obsahoval tři různá právní jednání, a to jeho zúžení, vypořádání a rozšíření. Důvod jeho neplatnosti je, že neobsahuje povinné náležitosti notářského zápisu stanovené v § 63 odst. 1. notářského řádu. Notářka uvedla, že účastníci před ní činí právní jednání, kterým je smlouva o modifikaci zákonného manželského majetkového režimu ve smyslu § 717 zákon o.z., což ale neodpovídá skutečnosti. Notářka také neuvedla označení, že notářský zápis obsahuje rovněž vypořádání společného jmění manželů (dále též jen SJM) ani následnou modifikaci (rozšíření) SJM oproti dosavadní již modifikované formě, přestože je to podle zákona povinnou náležitostí notářského zápisu. Další chybou označení obsahu právního jednání je nesprávné vymezení úkonu coby modifikace zákonného manželského majetkového režimu, neboť se jednalo o modifikaci již modifikovaného manželského majetkového režimu. Dále v notářském zápisu chybí náležitosti ve smyslu § 63 odst. 1 písm. j) notářského řádu, a to prohlášení podle § 70a odst. 1 písm. a) notářského řádu. Notářka totiž v části páté notářského zápisu uvedla pouze, že prohlašuje: „že a) právní jednání účastníků smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění manželů je v souladu s právními předpisy“. Toto prohlášení se tak týká izolovaně jediného z obsažených právních jednání, tj. smlouvy o zúžení SJM, nicméně i tak není toto prohlášení úplné. Notářka totiž zcela pominula, zda jednání účastníků je v souladu s předchozím notářským zápisem o zúžení SJM, tzn. „dalšími dokumenty“. Zákon konkrétně nespecifikuje, s jakými konkrétními dokumenty musí být právní jednání v souladu, ale v dané situaci notářka z povahy věci musela posoudit, zda je zúžení SJM v souladu s již předchozím notářským zápisem o zúžení rozsahu společného jmění manželů ze dne , datum, a měla tuto okolnost v souladu s kogentní právní úpravou prohlásit. Prohlášení o souladu s obecně platnými právními předpisy bez zmínky o souladu s dalšími s daným jednáním spjatými dokumenty nelze považovat v duchu požadavku ust. §70a odst. 1 písm. a) NŘ za dostačující. Navíc podkladem pro zápis do veřejného rejstříku (v souladu s § 70 NŘ) byla nejen dohoda o zúžení SJM, ale i dohoda o jeho vypořádání, jež upravovala kromě jiného rozsah spoluvlastnických podílů jednotlivých účastníků, na základě kterého byl podán návrh na vklad vlastnického práva do příslušného katastru nemovitostí. Prohlášení notářky se mělo týkat i tohoto jednání, což ale v notářském zápise chybí. Další povinná deklarace, která v notářském zápise absentuje, je prohlášení notáře o tom, že právní jednání účastníků o rozšíření SJM je v souladu s právními předpisy a dokumenty. V části třetí notářského zápisu v bodě „za dvanácté“ je totiž uvedeno: „Manželé , jméno FO, si ujednávají, aby tato smlouva o manželském majetkovém režimu odlišném od zákonného režimu byla po nabytí její účinnosti zapsána do veřejného seznamu, kterým je Seznam listin o manželském majetkovém režimu vedený Notářskou komorou České republiky.“ Notářka věděla, že zápis bude podkladem pro zápis do veřejného rejstříku (dle § 721 NOZ), ale do notářského zápisu nenapsala nutné odpovídající prohlášení. Vyjádření notářky ze dne 31.3.2020, že prohlášení ve smyslu § 70a odst. 1 NŘ jsou duplicitní, neboť pokud by právní jednání byla v rozporu se zákonem, musela by sepsání notářského zápisu odmítnout, pomíjí skutečnost, že prohlášení o souladu s předchozím notářským zápisem duplicitní nejsou. S ohledem na skutečnost, že modifikace SJM je přípustná výhradně ve formě notářského zápisu a vady předmětného notářského zápisu, má žalovaná za to, že pro modifikaci SJM nebyla dodržena zákonem vyžadovaná forma dohody tj. nebyla sepsána jako veřejná listina. Nedostatek příslušné formy pak má za následek nicotnost právního jednání. Použití nesprávné terminologie (modifikace zákonného rozsahu SJM, termín „náhradová pohledávka“ vztahující se k úpravě vypořádání majetku v souvislosti se smrtí jednoho z manželů) vzbuzuje pochybnost, zda si notářka náležitě uvědomila obsah právních jednání, které byly předmětem notářského zápisu a o tom, jakých vysvětlení či poučení se dostalo stranám od notářky. Chybně byla v notářském zápisu identifikována i bytová jednotka, neboť chybělo uvedení souvisejícího spoluvlastnického podílu na pozemku. Tato chyba byla odstraněna opravou notářského zápisu, který ale nemá potřebné náležitosti. Závěrem žalovaná uvedla, že právní jednání obsažená v předmětném notářském zápise nejsou obsahově oddělitelná, neboť všechna zde uvedená právní jednání byla vzájemně podmíněna. Bez rozšíření SJM by nedošlo k jeho zúžení. Podle žalované nelze pominout ani to, že vypořádání vztahů k bytové jednotce v konečném důsledku likviduje rozdílnost vnosů na její pořízení. Pokud by soud nicméně shledal notářský zápis jako platný, má za to, že žalobce nijak nedoložil zajištění financí potřebných k vypořádání podílu žalované.3. Rozsudkem ze dne 10. 6. 2021 soud I. stupně žalobu zamítl s odůvodněním, že notářský zápis, který v sobě zahrnoval tři právní jednání, a to zúžení společného jmění manželů, v rozsahu zúžení jeho vypořádání a v jiném rozsahu jeho rozšíření, není řádným a úplným ve smyslu § 70a notářského řádu ve vztahu k jednání o vypořádání a rozšíření, a proto jej nelze považovat za veřejnou listinu, na jejímž základě došlo k vypořádání SJM tak, že každý z účastníků nabyl ½ bytové jednotky včetně spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Pokud tedy nedošlo k platnému zúžení společného jmění manželů a jeho vypořádání ve vztahu k předmětné bytové jednotce, ta se nadále nachází ve společném jmění manželů a žaloba na zrušení a vypořádání neexistujícího podílového spoluvlastnictví nemůže být úspěšná.4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, ve kterém namítl, že z textu předmětného notářského zápisu vyplývá, že notářka neměla pochybnosti o splnění podmínek a zákonných předpokladů nejen pro zúžení, ale i pro vypořádáním SJM a jeho následné rozšíření. Její prohlášení v části páté notářského zápisu se tak vztahuje k celému obsahu notářského zápisu, který žalovaná účelově dezinterpretuje. Ve smyslu § 716 ve spojení s § 555 občanského zákoníku poukázal na nutnost posuzovat právní jednání podle obsahu, kdy dle § 716 odst. 2 OZ se vyžaduje forma veřejné listiny pouze pro zúžení společného jmění a nikoliv pro jeho vypořádání. Závěr soudu I. stupně o nedostatku výslovného prohlášení notáře ve vztahu k druhé a třetí části notářského zápisu nemůže vést k závěru o neplatno