12 C 234/2022-108 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení 11 291 Kč z titulu smlouvy o úvěru uzavřené [datum] mezi žalobkyní a žalovaným. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 2 000 Kč a žalovaný se zavázal ho splatit spolu s úrokem ve výši 900 Kč. Pro případ prodlení se splácením úvěru si strany sjednaly smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny úvěru, a to až do výše poloviny jistiny. Za 463 dní prodlení si žalobkyně žádá 926 Kč. Dále byl ve smlouvě sjednán poplatek 70 Kč za administraci zpoždění se splátkami, a to buď do zaplacení či do předání pohledávky k mimosoudnímu vymáhání. Žalobkyně si za 50 dní administrace účtuje 3 500 Kč. Strany si dále sjednaly poplatek za neoprávněné použití poskytnutého úvěru, který se vypočte jako úrok rozpočítaný na dny ve smlouvě ujednaného trvání úvěru krát počet dní do předání pohledávky na mimosoudní vymáhání. Za 50 dnů si žalobkyně nárokuje 1 000 Kč. Ve smlouvě byla dále sjednána náhrada za náklady žalobkyně v případě opožděných plateb pro případ zpoždění delšího než 30 kalendářních dnů, a to ve výši 2 401 Kč. Za zpoždění delší než 50 dnů byla sjednána náhrada nákladů ve výši 484 Kč. Žalobkyně si dále žádala 1 700 Kč, jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Ty se vypočtou jako paušální částky hrazené za časové úseky trvajícího prodlení, přesněji za prvních 14 dní mimosoudního vymáhání 700 Kč, za druhých 14 dní mimosoudního vymáhání 500 Kč a 500 Kč za období po 30 dni mimosoudního vymáhání. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu. Žalovaný na svůj dluh i přesto do dnes ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] (č. l. 86) soud zjistil, že spolu strany tuto smlouvu uzavřely a sjednaly si, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 900 Kč. V článku VI. bodu [číslo] smlouvy si strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny 2 000 Kč s limitem poloviny jistiny, tedy 1 000 Kč. V článku VI. bodu 2. 2. 1. smlouvy si strany ujednaly poplatek za administraci ve výši 70 Kč denně, a to buď do splacení úvěru či do předání pohledávky k mimosoudnímu vymáhání. V článku VI. bodu 2. 2. 2. smlouvy si strany ujednaly poplatek za neoprávněné využití poskytnuté půjčky, který se vypočte jako celkový úrok dělený počtem dní trvání úvěru dle smlouvy násobený dny zpoždění se splacením, a to buď do placení či do předání dluhu na mimosoudní vymáhání. V článku VI. bodu 3. 1. smlouvy si strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného delším jak třicet dní, že žalobkyně předá dluh na mimosoudní vymáhání s náklady ve výši 2 401 Kč, které půjdou k tíži žalovaného. V článku VI. bodu 3. 2. smlouvy si strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného delším jak padesát dní, že se k závazku žalovaného připočte ještě 484 Kč jakožto potenciální náklad na insolvenci. V článku VII. bodu 3. smlouvy si strany sjednaly náklady ve výši 700 Kč za prvních čtrnáct dní mimosoudního vymáhání pohledávky. V článku VII. bodu 4. smlouvy si strany sjednaly náklady ve výši 500 Kč za druhých čtrnáct dní mimosoudního vymáhání pohledávky a 500 Kč za mimosoudní vymáhání trvající déle jak třicet dnů. Z detailu pohybu na účtu žalovaného ze dne [datum] (č. l. 63) soud zjistil, že dne [datum] žalovaný zaplatil na účet žalobkyně 1 Kč, aby potvrdil, na který účet mu má být poskytnut úvěr. Z potvrzení o platbě (č. l. 92) soud zjistil, že žalobkyně poslala dne [datum] na účet žalovaného 2 000 Kč. Žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému předžalobní výzvu (č. l. 97), jak vyplývá z podacího lístku (č. l. 74) ze dne [datum]. Žalovaný v řízení neprokázal, že by žalobkyni svůj dluh splatil. 4. Z výpisů z účtu žalovaného (č. l. 39, 40 a 101), z emailové komunikace mezi stranami (č. l. 43, 51, 62, 75, 78, 79, 81, 85, 93, 96, 99 a 102), z pravidel žalobkyně pro posouzení úvěruschopnosti (č. l. 44 – 48), z rámcové smlouvy o úvěru ze dne [datum] (č. l. 54 – 61), ze souboru zpráv pro klienta [celé jméno žalovaného] (č. l. 64 – 72), ze scoringu úvěruschopnosti žalovaného (č. l. 80 a 82), z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (č. l. 84), z emailové komunikace ze dne [datum] (č. l. 50), z celkem devíti žádostí o prodloužení splatnosti a dvou prohlášení o umoření závazku soud nezjistil skutečnosti významné pro řízení. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Dle § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. 7. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě obdržel žalovaný 2 000 Kč a zavázal se vrátit i s úroky 2 900 Kč. Ustanovení této smlouvy pro případ prodlení žalovaného se splacením úvěru zvyšují kumulovanými smluvními pokutami, sérií poplatků a presumovaných nákladů vymáhání dluh žalovaného o 550 %, když, spolu s „ náklady vymáhání pohledávky“ (fakticky dalších smluvních pokut) si žalobkyně žádala v žalobě zaplacení celkem 12 991 Kč. Právní jednání, kdy se slabší strana (spotřebitel) zavážek plnění, které je v takto markantním nepoměru k původně zapůjčené částce se hrubě příčí dobrým mravům a nepožívá právní ochrany a je proto stiženo absolutní neplatností dle § 588 o. z. Požadované plnění ve více než šestinásobné výši zapůjčené částky pak může nést až znaky lichevního jednání dle § 1796 o. z.. 10. Z důkazů předložených ve věci vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému na účet 2 000 Kč, a to na základě právního důvodu, který odpadl. Žalovaný se tak na účet žalobkyně bezdůvodně obohatil a je dle § 2991 o. z. povinen jí vydat získaný majetkový prospěch, tedy 2 000 Kč. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. Na zákonný úrok z prodlení má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to od data kdy byl žalovaný vyzván k vydání bezdůvodného obohacení, tedy od [datum]. Ve zbývající části soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši celkem 2 000 Kč, naproti tomu nebyla žalobkyně úspěšná v rozsahu částky 9 291 Kč, a to z žalované jistiny 11 291 Kč. Celkově byla proto úspěšná v rozsahu přibližně 18 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 82 % předmětu řízení. Žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná, proto soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.