22 C 341/2023-78 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7. 8. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky celkem ve výši 12 739,43 Kč s příslušenstvím, a to z titulu rámcové smlouvy o obchodní spolupráci ze dne 23. 5. 2019 (dále také jen„ Smlouva“), na základě které se strany dohodly, že žalovaná bude skrze nákupní platformu žalobkyně nabízet své zboží v rámci programu [anonymizováno] [role v řízení], a to tak, že v případě zájmu zákazníků o produkt žalované žalobkyně odkoupila od žalované uvedené zboží, jeho cenu vyúčtovala zákazníkovi, ale zboží doručovala zákazníkovi žalovaná. Pokud bylo zákazníkem zboží hrazeno dobírkou, dopravce vybral od zákazníka dobírku a tuto poukázal na účet žalované, která ji měla poté poukázat na účet žalobkyně, to však nečinila. Žalovaná dále nehradila žalobkyni sjednaný poplatek za zalistování a poplatek za předání objednávky žalobkyní žalované a žalovaná dále neplnila povinnost podle Smlouvy vystavovat dobropisy v případě, že zboží bylo reklamováno nebo vráceno, čímž vznikla žalobkyni škoda. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku celkem ve výši 12 739,43 Kč příslušenstvím. Ačkoli žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, žalovaná dluh dosud neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Česku, ale žalovaná je státní příslušník Kazachstánu, a proto poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem, a soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a jakým právem se tento poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Mezinárodní smlouva upravující příslušnost a rozhodné právo v závazkových poměrech nebyla mezi Českou republikou a Kazachstánem sjednána. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, mohou být osoby, které mají bydliště (sídlo) v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaná má na území České republiky své sídlo, a proto má zdejší soud pravomoc tuto věc rozhodnout. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem v této věci právo země, které si strany zvolily, tedy české právo (viz čl. 6 odst. 1 Smlouvy). 4. Usnesením ze dne 2. 10. 2023, č. j. EPR 197481/2023-12 vyzval zdejší soud žalovanou, aby se ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto usnesení (usnesení bylo žalované doručeno dne 12. 10. 2023) vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“ /) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že i žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 6. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7. Dne 24. 5. 2019 podepsali žalovaná a předseda představenstva žalobkyně [jméno] [příjmení] rámcovou smlouvu o obchodní spolupráci (Smlouva), jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky [anonymizována dvě slova] k obchodní spolupráci [anonymizováno] (dále jen„ VOP“), na základě které byla upravena práva a povinnosti obchodní spolupráce účastníků spočívající v prodeji zboží žalované prostřednictvím e-shopu žalobkyně [webová adresa] tak, že žalovaná se zavázala dodávat jménem žalobkyně zákazníkům zboží uvedené v jednotlivých objednávkách a žalobkyně se zavázala toto zboží odebírat a hradit jeho kupní cenu za podmínek uvedených ve Smlouvě a žalovaná se dále zavázala zboží na e-shopu na svůj náklad udržovat, doplňovat a aktualizovat tak, aby byla schopna řádně a včas plnit své povinnosti z této smlouvy - zajišťovat vyřízení objednávek včetně expedice zboží a plnit veškeré další povinnosti a závazky vyplývající z této smlouvy (viz Smlouva). Žalovaná však v případech, kdy zboží bylo ze strany zákazníka hrazeno dobírkou (viz faktura [číslo] s na částku 689 Kč datem splatnosti 16. 7. 2019, faktura [číslo] na částku 319 Kč s datem splatnosti 1. 8. 2020, faktura [číslo] na částku 499 Kč s datem splatnosti 1. 8. 2020, faktura [číslo] na částku 417 Kč s datem splatnosti 11. 8. 2020, faktura [číslo] na částku 730 Kč s datem splatnosti 28. 8. 2020 (viz faktury [číslo]), inkasovala kupní cenu za toto zboží prostřednictvím dopravce, tyto platby následně v rozporu s čl. 8 VOP nebylo možno vyúčtovat započtením závazků účastníků Smlouvy za dané období a žalovaná je žalobkyni neuhradila ani ve lhůtě 15 dnů po skončení zúčtovacího období jednoho kalendářního měsíc (žalovaná netvrdila opak - viz čl. 2 přílohy č. 1 Smlouvy a čl. 8, 10.12 a 10.13 VOP). Žalovaná dále neuhradila ani následující daňové doklady vystavené žalobkyní: oznámení o jednostranném zápočtu č. [číslo] na částku ve výši 440,01 Kč s datem splatnosti 30. 9. 2019, fakturu [číslo] na částku 562,80 Kč s datem splatnosti 30. 10. 2019, fakturu [číslo] na částku 17,80 Kč s datem splatnosti 17. 11. 2019, fakturu [číslo] na částku 3 670,90 Kč s datem splatnosti 21. 3. 2020, fakturu [číslo] na částku 1 300,87 Kč s datem splatnosti 20. 4. 2020, fakturu [číslo] na částku 1 016,28 Kč s datem splatnosti 21. 7. 2020, oznámení o jednostranném zápočtu č. [číslo] na částku 135,03 Kč s datem splatnosti dne 7. 8. 2020, fakturu [číslo] na částku 412,49 Kč s datem splatnosti 22. 9. 2020, fakturu [číslo] na částku 427,13 Kč s datem splatnosti 30. 10. 2020, fakturu [číslo] na částku 350,90 Kč s datem splatnosti 14. 11. 2020 a fakturu [číslo] na částku 350,90 Kč s datem splatnosti 14. 12. 2020 (viz v případě oznámení o jednostranném zápočtu podle čl. 10 VOP a v případě faktur šlo o poplatek za zalistování a předání objednávky žalobkyní žalované ve výši podle čl. 1 a 1.2 přílohy č. 1 Smlouvy). Protože žalovaná dále porušila povinnosti podle čl. 10 VOP, tedy poskytnout žalobkyni podklad k vystavení dobropisu na kupní cenu zboží, které zákazník reklamoval nebo vrátil žalobkyni a žalovaná byla povinna poté vrátit kupní cenu žalobkyni (viz objednávky [číslo]), žalovaná se domáhá po žalované škody jí vzniklé nevrácením kupní ceny uhrazené žalobkyní žalované, celkem ve výši 1 400,32 Kč. Žalovaná dlužné částky žalobkyni dosud neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 10. 2. 2023 odeslané žalované téhož dne (viz předžalobní upomínka ze dne 10. 2. 2023 vč. podacího archu ze dne 10. 2. 2023), kde byla žalované stanovena lhůta k úhradě vzniklé škody do 8 kalendářních dnů od doručení této upomínky. 8. Po právní stránce soud nárok žalobkyně vůči žalované posoudil jako dluh z nepojmenované smlouvy uzavřené v souladu s ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to jednak z titulu povinnosti žalované hradit žalobkyni poplatek za zalistování zboží a za předání objednávky žalobkyní žalované, dále povinnosti zaplatit žalobkyni kupní cenu zboží hrazené zákazníkem dobírkou, přičemž zbývající pohledávku žalobkyně ve výši 1 400,32 Kč posoudil jako škodu vzniklou žalobkyni porušením Smlouvy žalovanou v případě reklamace nebo vrácení zboží zákazníkem. Protože žalovaná neuhradila žalobkyni specifikované pohledávky ve lhůtě jejich splatnosti, má žalobkyně právo i na úrok z prodlení podle ust. § 1968 a 1070 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). 10. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož byla žalobkyně v řízení plně úspěšná, má proti žalované právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Tyto náklady řízení žalobkyně ve výši 7 770 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby podle ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (tj. příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby), která činí částku 1 620 Kč za každý úkon podle ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu, celkem částku ve výši 4 860 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 300 Kč za každý úkon právní služby podle