24 C 58/2022-138 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou došlou dne [datum] Krajskému soudu v Brně, postoupenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné [číslo], která se konala dne [datum] s odůvodněním, že usnesením Krajského soudu v Brně č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl na majetek dlužnice [jméno] [příjmení] prohlášen konkurz a insolvenčním správcem byl určen [příjmení] a spol. Dne [datum] byl do soupisu majetkové podstaty mimo jiné zahrnut majetek, který je předmětem dražby, jejíž neplatnost se namítá touto žalobou, a to podíl ½ parcely [číslo] o výměře 163 m², zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba, [adresa], rodinný dům, parcely [anonymizováno] o výměře [číslo] m², zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště. Dne [datum] proběhla na předmětný majetek veřejná dražba dobrovolná, kdy navrhovatelem byl ustanovený insolvenční správce (žalovaný 1.) a vydražitelem byl žalovaný 3., dražba proběhla na portále [anonymizováno], žalovaný 2). Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce dovozuje z ust § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách jako osoba oprávněná z předkupního práva, které bylo zřízeno obligátně nájemní smlouvou. Lhůta k podání žaloby je zachována, dražba proběhla [datum] a lhůta k podání žaloby je 3 měsíce. Důvody neplatnosti dražby žalobce spatřuje v tom, že dražba proběhla bez souhlasu věřitelského výboru, který nebyl ustanoven, v insolvenčním rejstříku není žádné rozhodnutí či žádný souhlas soudu se způsobem zpeněžení majetkové podstaty, nelze z insolvenčního rejstříku shledat schválení smlouvy soudem, neboť žádná smlouva o provedení dražby není ani v insolvenčním rejstříku zaevidována. Dále dovozuje neplatnost dražby z toho, že nebyl o konání dražby vyrozuměn, čímž mu byla zamezena účast v dražbě a popřípadě možnost realizace jeho předkupního práva, dále namítá, že dražební vyhláška nebyla zveřejněna způsobem v místě obvyklým, že v dražební vyhlášce nebyly uvedeny veškeré závazky váznoucí na předmětu dražby a že tato neobsahuje veškeré náležitosti, které ukládá zákon o veřejných dražbách a v neposlední řadě má za to, že jednání insolvenčního správce jakožto navrhovatele je obstrukční v rozporu s dobrými mravy a podal na něj trestní oznámení a dražebník a insolvenční správce měli od dražby upustit, když před konáním dražby byl insolvenční správce i dražebník informován o úhradě pohledávky, což bylo doloženo výpisem z účtu. Jednání insolvenčního správce i dražebníka bylo v rozporu se zákonem i dobrými mravy. Žalobce doložil úhradu pohledávek, jasně v souladu s občanským zákoníkem označil pohledávky jím uhrazené, avšak zajištěný věřitel si platby započetl dle svého uvážení. Dne 19. 4. uhradil jednotlivě 3 pohledávky, ve zprávě pro příjemce označil jméno [jméno] [příjmení] insolvence pohl. [číslo] [číslo] [číslo] uhradil je ve prospěch účtu věřitele, jde o částky 508 873,86 Kč, 128 905,23 Kč a 1 273 318,26 Kč a insolvenční správce neměl tedy žádný důvod nařizovat dražbou a hrubě tak zasáhnout do práv třetí osoby. 2. Žalovaná 1. se k věci vyjádřila tak, že žalobou neuznává, namítla nedostatek podmínek řízení, a to v nedostatečném zastoupení žalobce, neboť advokátka JUDr. [jméno] [příjmení] zastupuje jednak žalobce, který vystupuje v insolvenčním řízení dlužnice [jméno] [příjmení] jako věřitel a jednak v tomto insolvenčním řízení zastupuje samotnou dlužnici. Dále žalovaná 1. namítla nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce k podání této žaloby nejen proto, že netvrdí a ani neprokazuje, že provedením dražby bylo do jeho práv zasaženo podstatným způsobem, ale především proto, že žalobci jakožto osobě oprávněné ze smluvního předkupního práva, bude-li toto v řízení prokázáno, aktivní legitimace k podání žaloby na určení neplatnosti dražby nesvědčí. Připomněla ustanovení § 284 odst. 2 IZ, dle něhož není insolvenční správce při zpeněžování majetkové podstaty vázán smluvními předkupními právy, aktivní legitimace žalobci z tohoto důvodu nesvědčí. Z ustanovení § 286 odst. 1 IZ vyplývá, že veřejná dražba podle zákona o veřejných dražbách představuje jeden z možných zákonných způsobů zpeněžení majetkové podstaty, takže u tohoto způsobu zpeněžení se ke smluvním předkupním právům nepřihlíží. Pokud jde o samotné smluvní předkupní právo, které žalobce dokládá nájemní smlouvou, kterou měl uzavřít s dlužnicí a [jméno] [příjmení] dne [datum], pak žalovaná 1. namítá pravost žalobcem předložené listiny. Poukázala na to, že zástupkyni žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] byla udělena plná moc žalobcem v insolvenčním řízení dlužnice [jméno] [příjmení] [datum] a zástupkyně žalobce dne [datum] na základě tohoto zmocnění písemně oslovila insolvenčního správce, přičemž o smluvním předkupním právu pro žalobce se vůbec nezmínila. Stejná zástupkyně v témže insolvenčním řízení jedná za samotnou dlužnici, jejíž zájmy jsou zcela odlišné oproti žalobci a požadovala, aby od dražby bylo upuštěno z citových důvodů k domu, ve kterém žije matka dlužnice. Dlužnice ani její zástupkyně se ani v tomto podání nezmiňují o žádném smluvním předkupním právu zřízeném ve prospěch žalobce. Je rozumné předpokládat, že pokud by v době převzetí zastoupení skutečně smluvní předkupní právo bylo sjednáno, že by o tom zástupkyně žalobce nebo dlužnice insolvenčního správce přinejmenším písemně informovala. Nelze ani přehlédnout, že spoluvlastnický podíl dlužnice na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] byl postihnut v exekuci a že byl soudním exekutorem vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitostí na základě exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí č. j. [číslo jednací] ze dne 26. 6. 2017, právní účinky zápisu vznikly k okamžiku [datum] 16: 27:17 (Z [číslo]). Podle § 44a odst. 1 exekučního řádu platí tzv. generální inhibitorium, což znamená, že povinná nesmí po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem, právní jednání, kterým by povinná porušila tuto povinnost, je neplatné. Proto i z tohoto důvodu nelze přihlížet ke smluvnímu předkupnímu právu, které mělo být dle žalobcem předložené nájemní smlouvy zřízeno v jeho prospěch až dne [datum]. V té době již žalobce coby nájemce (předkupník) musel vědět, že nemovitost, na kterou uzavírá nájemní smlouvu, respektive spoluvlastnický podíl dlužnice, je postižen v exekučním řízení. Totéž platí pro zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu – Finančního úřadu pro Zlínský kraj dne [datum], které bylo do katastru nemovitostí zapsáno s právními účinky 19. 10. 2017 rozhodnutím pod [číslo jednací]. Zřízení zástavního práva správním orgánem se pak považuje za zahájení exekuce a platí na něj stejná pravidla jako při generálním inhibitoriu. Dále upozornila na skutečnost, že k [datum] bylo do právního řádu znovu zavedeno zákonné předkupní právo mezi spoluvlastníky, které tedy platilo v době, kdy měla být nájemní smlouva uzavřena, obligační předkupní právo, které mělo být zřízeno v nájemní smlouvě, tedy nemohlo mít přednost před zákonným předkupním právem zakotveným v ustanovení § 1124 občanského zákoníku. Skutečnost, že žalobcem předložená nájemní smlouva je toliko předstíraným právním jednáním vyplývá i z toho, že žalobce měl předmět nájmu užívat společně s dlužnicí [jméno] [příjmení] a její matkou [jméno] [příjmení], je otázka, se kterou z výše uvedených osob žalobce předmět nájmu užíval, kterou část užíval, když jednu část domu užívala dlužnice a druhou část domu její matka. S ohledem na uvedené má žalovaná 1. za to, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby a již z tohoto důvodu by soud měl žalobu zamítnout a uvedla, že pokud by byl žalobce aktivně legitimován k podání žaloby, i přesto zde nejsou žádné důvody pro vyslovení neplatnosti dražby, neboť z žalobních tvrzení se podává, že žalobce namítá neplatnost dražby i z jiných důvodů než těch, pro které zákon umožňuje vyslovit neplatnost dražby. Dražbu předmětného spoluvlastnického podílu navrhl zajištěný věřitel, který udělil insolvenčnímu správci pokyn ke zpeněžení předmětného spoluvlastnického podílu ve veřejné dražbě prostřednictvím dražebníka [právnická osoba], v tomto ohledu byl insolvenční správce pokynem zajištěného věřitele vázán. Při zpeněžení majetkové podstaty není insolvenční správce vázán smluvními předkupními právy. Ohledně nezveřejnění dražební vyhlášky způsobem v místě obvyklým jsou tvrzení žalobce obecné, vágní a neopodstatněné, stejně tak tvrzení, že dražební vyhláška neobsahuje veškeré náležitosti. Žalovaná 1. se ohrazuje důrazně proti tvrzení, že její jednání je obstrukční a v rozporu s dobrými mravy. Naopak jednání žalobce považuje za rozporné s dobrými mravy a je připravena se domáhat odškodnění újmy způsobené trestním oznámením žalobce. Od dražby může upustit toliko dražebník, a to pouze z důvodů uvedených v § 22 zákona o veřejných dražbách a žádný důvod pro upuštění od dražby zde nebyl. Žalobce ani insolvenčnímu správci nedoložil úhradu pohledávek jak v žal