25 C 72/2023-47 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Navrhovatel se návrhem ze dne [datum] došlým soudu dne [datum] domáhá vydání rozsudku, kterým by se zletilá [celé jméno osvojenkyně] stala jeho osvojenkyní a on byl zapsán v jejím rodném listu jako její otec. 2. V návrhu uvádí, že matkou osvojenkyně je jeho manželka [titul] [celé jméno účastnice]. Biologickým otcem je [příjmení] [příjmení], rozený [příjmení], [datum narození], který zemřel dne [datum], posledně bytem [ulice a číslo], [obec]. Rodiče osvojenkyně uzavřeli manželství [datum] a [datum] se z manželství narodila dnes již zletilá dcera [jméno] [příjmení]. Toto manželství se přibližně po dvou letech rozpadlo a manželé žili odděleně, dceru vychovávala matka sama. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v České Lípě [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. Rozsudkem byla současně dcera [jméno] svěřena do výchovy a výživy matky. Otec osvojenkyně dnes sice již nežije, ale ani za jeho života nevzniklo mezi osvojenkyní a ním žádné pouto. O dceru se nezajímal, neplatil výživné a na její výchově se nijak nepodílel, jejich vzájemný vztah setrval na této úrovni až do jeho smrti. Po rozvodu se znovu oženil a měl další dvě děti, ale ani s nimi se osvojenkyně nestýká a nemá s nimi vztah. 3. Navrhovatel s matkou osvojenkyně uzavřel manželství [datum], které trvá. Z manželství se narodil syn [celé jméno svědka], nar. [datum], který v současné době studuje střední školu a žije s nimi ve společné domácnosti. Je zletilý a bezdětný. Jiné děti navrhovatel nemá. Matka osvojenkyně kromě ní a společného syna s navrhovatelem nemá další děti. Od roku 2000 s nimi žila osvojenkyně ve společné domácnosti až do doby, kdy se v průběhu vysokoškolských studií osamostatnila. Na její výchově se navrhovatel od té doby podílel jako její rodič spolu s její matkou. Osvojenkyně se ke mně chová jako ke svému otci a on k ní jako ke své dceři. Májí k sobě hluboký citový vztah, který trvá dodnes. Osvojenkyně po ukončení studií několik let pracovala v rodinné firmě, takže i poté, kdy již bydlela samostatně, byli v každodenním kontaktu. Před několika lety se rozhodla odejít do zahraničí (Německo, Rakousko), kde nejdříve vystudovala [příjmení] a nyní tam pracuje. Přestože žije v zahraničí, jsou spolu v blízkém kontaktu. Osvojenkyně a syn [jméno] mají spolu vztah jako bratr a sestra. Osvojenkyně je sama schopna se živit, je svobodná a bezdětná. 4. Rodina navrhovatele funguje tak, jako by byli všichni pokrevní příbuzní. Společné soužití s osvojenkyní jako s dcerou funguje již téměř 23 let a po celou tuto dobu ji navrhovatel považuje po všech stránkách za svou dceru. Manželka navrhovatele jako současně jediný žijící pokrevní rodič osvojenkyně a syn [jméno] s osvojením souhlasí a podporují ho. Všichni by v rodině rádi, aby všichni členové rodiny včetně osvojenkyně měli stejné právní postavení, jako kdyby se obě děti narodily do stejného manželství. Osvojenkyně s návrhem na osvojení souhlasí a připojuje se k němu. Navrhovateli není známo nic, čím by osvojení mohlo nepřiměřeně nebo nepříznivě ovlivnit poměry v rodině nebo dalších příbuzných na straně navrhovatele nebo osvojenkyně, na fungování a poměrech rodiny se osvojením fakticky nic nezmění, jen dojde k uvedení do souladu formálního se stavem faktickým. S osvojenkyní se shodli na formě osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého. Je přesvědčen, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro toto osvojení, a sice osvojení není v rozporu s dobrými mravy, o osvojenkyni pečoval jako o vlastní dceru již v době její nezletilosti, osvojenkyně je dcerou jeho manželky, osvojení není v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevního rodiče a není třeba souhlasu dalších osob k osvojení (manžela ani děti osvojenkyně nemá). 5. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu dovozuje navrhovatel z ustanovení zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, kdy ve věci osvojení, má-li osvojenec bydliště mimo ČR, je dána pravomoc, je-li nejméně osvojitel státním občanem ČR. Pro řízení je příslušný podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, obecný soud osvojence. Podle o.s.ř. občan České republiky, který nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště 6. Osvojenkyně [celé jméno osvojenkyně] i její matka [titul] [celé jméno účastnice] s osvojením vyslovily souhlas. Osvojenkyně sdělila, že si chce ponechat své současné příjmení. 7. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výslech navrhovatele, výslech osvojenkyně, výslech další účastnice řízení [titul] [celé jméno účastnice] a výslech svědka [celé jméno svědka], rozsudek Okresního soudu v České Lípě z 5.ledna 1989 č. j. 6 C 395/88-17 s doložkou právní moci [datum], rodný list osvojence od Městského národního výboru v [obec] z [datum], úmrtní list [jméno] [příjmení] z [datum] Magistrátu města Prostějova, rodný list [celé jméno svědka] od Městského úřadu Tábor z [datum], oddací list Městského úřadu Brandýse nad Labem z [datum], lustrace v ISZR. 8. Soud zjistil následující skutkový stav. Z rodného listu osvojenkyně [celé jméno osvojenkyně] soud zjistil, že se narodila [datum] v [obec], jako otec je zapsán [příjmení] [příjmení], narozen [datum] a matka [jméno] [celé jméno osvojenkyně], rozená [příjmení], [datum narození]. [příjmení] list byl vydán Městským národním výborem v [obec] a je zapsán v knize narození ve svazku [anonymizována dvě slova] [rok] na straně [anonymizováno] pod čís. [anonymizována dvě slova]. 9. Z rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že bylo rozvedeno manželství navrhovatelky [jméno] [celé jméno osvojenkyně], rozené [příjmení] a odpůrce [jméno] [příjmení] uzavřené dne [datum] před MěNV [obec]. Na dobu po rozvodu manželství se nezl.Petra, nar. [datum], svěřuje do výchovy a výživy navrhovatelky a odpůrce je povinen přispívat na její výživu měsíčně částkou 450 Kč vždy do každého 15.dne v měsíci předem počínaje právní mocí rozsudku o rozvodu. 10. Z oddacího listu Městského úřadu Brandýse nad Labem z [datum] soud zjistil, že dne [datum] uzavřel navrhovatel [titul] [celé jméno svědka] manželství se [jméno] [celé jméno osvojenkyně], rozenou [příjmení]. Manželství bylo uzavřeno před Městským úřadem v Brandýse – [příjmení] [jméno] a je zapsáno v knize manželství – v oddací matrice ve svazku 16, roč. 2000 na straně 30 pod č. řad 147. Snoubenci se dohodli na příjmení jejich a dětí [celé jméno svědka] – [celé jméno účastnice]. Rodiči [titul] [celé jméno svědka] jsou [titul] [celé jméno osvojitele], nar. [datum] a [titul] [celé jméno účastnice], rozená [příjmení], nar. [datum]. 11. Z rodného listu Městského úřadu Tábor z [datum] soud zjistil, že dne [datum] se v [obec] narodil otci [celé jméno osvojitele] a matce [celé jméno účastnice] syn [celé jméno svědka]. 12. Z úmrtního listu Magistrátu města Prostějova z [datum] soud zjistil, že dne [datum] zemřel v [obec a číslo] otec osvojenkyně [příjmení] [příjmení]. Jeho manželkou byla [jméno] [celé jméno osvojenkyně], roz. [anonymizováno]. 13. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že osvojenkyně je svobodná, bezdětná. V ČR má ukončený pobyt, naposledy byla hlášena na adrese [adresa osvojenkyně]. Navrhovatel je otcem [celé jméno svědka]. 14. Z účastnického výslechu navrhovatele soud zjistil, že s osvojenkyní se poprvé setkal přibližně v roce 1998, kdy se seznámil s její matkou - svou současnou manželkou [celé jméno účastnice]. Tehdy jí bylo asi 14 let. Ve společné domácnosti začali žít asi od dubna roku 2000, v září roku 2000 se vzali. Po celou dobu s nimi osvojenkyně žila ve společné domácnosti až do doby vysokoškolských studií, kdy se osamostatnila, nicméně v průběhu následujících let se ještě několikrát do společné domácnosti vrátila. V roce 2019 se odstěhovala definitivně, v současné době už žije sama, osamostatnila se a bydlí v Německu. Pokud jde o dostudování vysoké školy, v [obec] studovala bakalářské studium, pak navázala studiem [příjmení] ve [obec], které dokončila asi před dvěma lety. Navrhovatele oslovuje křestním jménem, neboť se seznámili až vlastně v jejích 14 letech. V té době ještě žil její otec, který se s ní sice nestýkal, ale oslovování křestním jménem bylo takové přirozenější. Nicméně o navrhovateli a matce hovoří jako o rodičích. Podání návrhu chápe jako završení pětadvacetileté práce na budování rodiny, kdy osvojenkyni sice nevychovával od kolíbky, ale až od tanečních. Její biologický otec se s osvojenkyní setkal asi jenom dvakrát nebo třikrát. S prarodiči ze strany biologického otce se stýkala, třeba jednou za dva roky byla u nich na pár dní. Dneska už nikdo z nich nežije. [příjmení] [jméno] už žádné další děti nemají. 15. Z výslechu osvojenkyně soud zjistil, že poprvé se s navrhovatelem seznámila někdy ve roce 1998, když se začal stýkat s její maminkou. V roce 2000, po dokončení přestavby společného bydlení, pak začali všichni dohromady bydlet. Tím, že se