29 C 22/2022 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 650 864 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že byla dne [datum] jako spolujezdkyně účastnicí autonehody, kterou zavinil řidič vozidla Volkswagen Passat, reg.zn. [anonymizováno], odpovědnostně pojištěného u žalované. Žalobkyně při nehodě utrpěla zhmoždění hrudníku a zlomeninu proximální diafýzy stehenní kosti vpravo. Žalobkyně nahlásila u žalované pojistnou událost, žalovaná krátila pojistné plnění o 50 % s odůvodněním, že žalobkyně dle znalce [příjmení] [celé jméno znalce] nebyla při dopravní nehodě připoutána bezpečnostním pásem. Žalovaná uhradila žalobkyni 96 591 Kč (bolestné, které nebylo kráceno z důvodu promlčení), 97 820 Kč (krácená náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]), 13 054 Kč (krácené bolestné 12 754 Kč + poplatek za lékařskou zprávu 300 Kč), 7 033 Kč (krácená náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]) a 532 959 Kč (krácená náhrada za ztížení společenského uplatnění). Žalobkyně závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce] postup žalované sporovala s tím, že byla řádně připoutána a domáhala se zaplacení zbývajících 50 % pojistného plnění, tedy 48 910 Kč (doplatek náhrady za ztrátu na výdělku od [datum] do [datum]), 6 527 Kč (doplatek bolestného), 3 516,50 Kč (doplatek náhrady za ztrátu na výdělku od [datum] do [datum]) a 591 911,50 Kč (doplatek ZSU). 2. Žalovaná nárok sporovala. Uvedla, že krátila pojistné plnění o 50 %, neboť znalec [příjmení] [celé jméno znalce] dospěl k závěru, že žalobkyně nebyla při nehodě připoutána bezpečnostním pásem. V lékařské dokumentaci nebyla zaznamenána zranění od bezpečnostního pásu, naopak pokud by žalobkyně byla připoutána, pak by neutrpěla zlomeninu levé stehenní kosti. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] k dopravní nehodě, jejíž účastnicí byla žalobkyně a která byla zaviněna řidičem vozidla Volkswagen Passat, reg.zn. [anonymizováno] odpovědnostně pojištěného u žalované. Účastnice dále učinily nespornýme celkovou výši nároku, tedy že 100 % bolestného činí 96 561 Kč a 12 754 Kč s tím, že krácena byla pouze částka 12 754 Kč, dále že žalovaná uhradila poplatek 300 Kč, že 100 % ZSU činí 1 183 623 Kč a 100 % náhrady za ztrátu na výdělku činí 104 853 Kč s tím, že žalovaná jej hradila co do jedné poloviny s tím, že druhou polovinu plnit odmítla. Jedinou sporou otázkou tak zůstalo, zda byla žalobkyně při nehodě připoutána bezpečnostním pásem. <b>4. Soud zjistil z provedených důkazů ohledně sporné otázky tento skutkový stav:</b> 5. Ze záznamu o výjezdu Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje ze dne [datum] soud zjistil, že výjezdová skupina rychlé záchranné služby ošetřila žalobkyni, zpráva uvádí, že se jednalo o čelní střet dvou osobních automobilů, žalobkyně sedící vzadu vpravo, připoutaná, stěžuje si na bolest levého stehna a žeber vpravo, na děj si pamatuje útržkovitě, bezvědomí není, nezvracela. 6. Z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne [datum] soud zjistil, že došlo ke střetu vozidel [příjmení] [příjmení] a Volkwagen Passat, ve vozidle Volkwagen cestovali [jméno] [příjmení] (označen za viníka nehody), [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], která následkem zranění z nehody zemřela. Ve vozu Dacia cestovala žalobkyně, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Zpráva dále stran vozidla Dacia uvádí, že„ bezpečnostní pásy celé osádky vyvinuté ze zásobníků se zřetelnými znaky použití“. 7. Ze záznamu PČR o ohledání poškozených vozidel nebo věcí ze dne [datum] (součást spisu Okresního soudu v Chrudimi, sp.zn. 6 T 181/2019) soud zjistil, že pokud jde o Vozidlo [příjmení] [příjmení], byl mj. zjištěn stav po nehodě:„ Budíky 0, ruční brzda zatažena, pásy v celém voze navinuty – připoutáni byli, airbag spolujedoucí“. 8. Z vyjádření Sboru dobrovolných hasičů [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že jednotka prováděla vyproštění osob účastnících se předmětné dopravní nehody, u vozidla [příjmení] [příjmení] bylo nejprve nutné zraněné posádce, dvě osoby, které se nacházely na třetí řadě sedadel, uvolnit bezpečnostní pásy. Po vyproštění byly osoby předány do péče ZZS. 9. Z fotodokumentace je patrné vystřelení airbagu na místě spolujezdce (č.l. 190), vyvinuté pásy na místě řidiče a osoby sedící vlevo uprostřed (č.l. 191), pásy na místě, na němž seděla žalobkyně, na fotografiích viditelné nejsou. Na fotografii na č.l. 55 jsou zřejmé oděrky kůže v oblasti hrudníku žalobkyně. 10. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil: Žalobkyně je její matka, svědkyně seděla ve vozidle [příjmení] [příjmení] vlevo v zadní (třetí) řadě vedle matky. Je tam méně prostoru, než je běžné u 5místného vozidla, svědkyně měří 164 cm a měla prostor na nohy asi 20 cm. Moment před nehodou si svědkyně nepamatuje, pamatuje si samotný náraz a to že v autě byl kouř, asi od airbagu. Poté hledala telefon, volala záchrannou službu a pak tam seděla s matkou do doby, než přijeli hasiči, kteří jim pomáhali ven. Svědkyni zafixovali krk, odpoutali ji, tedy normálně vycvakli pás, a vytáhli ji ven, matku také odpoutali, položili na takovou desku, ta v tom autě zůstala nejdéle. Stěžovala si na bolest nohy, kterou měla v divném tvaru, a na to, že se jí špatně dýchá kvůli bolestem hrudníku, měla odřeniny od pásu, která vedly mezi prsy dolů, svědkyně je měla také. 11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil: Žalobkyně je jeho matka, pokud jde o nehodu, jeli v 7 místném autě, svědek seděl v prostřední řadě se sestřenicí a bratrancem, vzadu seděla sestra s matkou. Měli letní oblečení. Pokud jde o samotnou nehodu, to má zkreslené, protože předtím v autě spal, probudil se až v sanitce, do té doby si pamatuje, že seděl na nějakém plotě a někdo na něj mluvil. Z auta údajně vystoupil jako první, protože seděl na straně a nebyly tam žádné vystřelené airbagy. Svědek si je jistý, že všichni byli připoutaní, všichni z rodiny se vždycky v autě poutají. Matka měla po nehodě ohnutou nohu, tedy něco se stehenní kostí, stěžovala si na bolesti zad, hrudníku, byla to„ šlupka“, kdy je zadržely ty pásy, ukazovali si modřiny, svědek měl modřiny hlavně na břiše, matka na prsu. 12. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil: Žalobkyně je jeho sestra, při cestě svědek řídil vozidlo Dacia, vedle něj seděla manželka, v prostřední řadě seděla dcera, uprostřed syn a vpravo [jméno] ([příjmení]), vzadu seděla [jméno] a sestra (žalobkyně). Měli letní oblečení. Bezpečnostní pásy měli zapnuté, manželka se vždycky před cestou na všechny otáčí a kontroluje, jestli mají zapnuté pásy, i svědek na to dbá, pracuje u pohřební služby a ví, jak tyto věci končí. Během jízdy se svědek díval do zpětného zrcátka, z něj vidí úhlopříčně, tedy na sedadlo pravé vzadu, viděl sestru, že byla připoutaná, v průběhu jízdy se ostatní pasažéři i fotili, na fotkách je vidět bezpečnostní pás. Pokud jde o jízdu vozidla před střetem, tak jeli ve vesnici asi 50 km v hodině, vozidlo, které do nich narazilo, první viděla manželka, jelo asi podobnou rychlostí, neměnilo směr jízdy, řidič o vozidle Dacia nevěděl, nevěnoval se řízení, on vyjížděl ze začátky a poté nezatočil, ale jel rovně a najel do protisměru. Svědek se mu ani nesnažil vyhnout, protože to moc nešlo, vpravo byl chodník s vysokým obrubníkem a kdyby se mu naopak vyhnul zleva, tak by vjel do protisměru a předpokládal, že tam mohou být další auta, takže jel rovně tak, aby narazil předkem, kde je motor a nejsilnější deformační zóna. V době střetu brzdil, co to šlo, takže určitě nestáli ale jeli pomaleji, cca 20 km/hod. Vozidlo, které do nich narazilo, nebrzdilo nijak. Těsně po nehodě měl svědek spálené čelo, byl tam kouř od airbagu, manželka ječela, potom bylo takové divné ticho. Svědek se otáčel na ostatní, aby zjistil, jak jsou na tom, snažil se rychle opustit vozidlo, protože tam byl kouř a bál se, jestli nechytne motor, ale dveře nešly otevřít, nárazem se zasekly. Z vozidla vylezl sám, už si nepamatuje jak, a začal ostatní vyndávat. Pomáhal manželce, stěžovala si, že jí bolí záda, potom pomohl ven [jméno], uprostřed byl syn [příjmení], který nejevil známky, že by byl při vědomí, takže ho svědek zkoušel nějak proplesknout. Kolem jela náhodně nějaká sanitka, z ní vystoupil saniťák, který svědkovi pomohl syna vynést ven. Svědek poté pomohl vystoupit dceři, pak se podíval dozadu, tam seděla [jméno] a žalobkyně, která říkala, že jí hrozně bolí noha, ať na ní svědek vůbec nesahá. Svědek se dál věnoval synovi. Toho bolelo břicho, křičel a brečel bolestí. Dveře, kde seděla manželka, šly otevřít poté, co do nich kopnul, dveře v prostřední řadě otevřít šly. Pásy svědek u všech odepnul, šlo to normálně standardně, jako když se člověk odepíná pás, akorát bylo třeba více zmáčknutí. V poslední řadě, kde seděla [jméno] s žalobkyní, dveře nejsou, tam se člověk dostane tak, že se sklopí prostřední řada sedadel. [jméno] se sestrou byly připoutané, svědek se nepokoušel ty pásy uvolnit, protože nechtěl sklápět sedadla před nimi, sestra pořád ř