33 C 293/2021-376 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se oba žalobci domáhali určení, že jsou dědici zůstavitelky [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum], naposledy bytem [adresa] (dále jen„ zůstavitelka“). Žalobci posléze upřesnili, že se domáhají požadovaného určení tak, že každý z nich je dědicem s podílem o velikosti jedné poloviny. 2. Svou žalobu žalobci odůvodnili tak, že se u zdejšího soudu vede pod sp. zn. 20 D 1358/2020 řízení ohledně pozůstalosti po zůstavitelce, v rámci něhož jim jako závětním dědicům bylo uloženo podat předmětnou žalobu proti žalovanému coby zákonnému dědici. Podle žalobců zůstavitelka pořídila dne [datum] vlastnoručně poslední vůli, kterou dědicem veškerého nemovitého i movitého majetku ustanovila svého manžela [jméno] [celé jméno žalobce]. Pro případ, že by nebyl naživu, ustanovila dědici veškerého nemovitého i movitého majetku oba žalobce. Zůstavitelka též výslovně uvedla, že si nepřeje, aby po ní dědil žalovaný. Pořízení pro případ smrti zůstavitelka uložila téhož dne u Státního notářství pro [část Prahy] též prohlásila, že listina byla její vlastní rukou sepsána a podepsána. Později oznámila Obvodnímu soudu pro Prahu 6 v souvislosti s uloženou závětí změnu adresy svého bydliště. Žalobci dále uvedli, že zůstavitelka měla se žalovaným dlouhodobé osobní i majetkové spory, jejich vztahy byly vyhrocené a narušené, což odpovídá projevené vůli, aby po ní dědil její manžel resp. žalobci coby nevlastní vnuci v její nové rodině. Žalobci dále uvedli, že žalovaný v průběhu pozůstalostního řízení pravost a platnost pořízení pro případ smrti zpochybnil; podle nich však šlo o pravou a platnou, vlastnoručně zůstavitelkou pořízenou listinu. 3. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Podle žalovaného došlo ke zhoršení vztahů se sestrou (tj. zůstavitelkou) po jejím sňatku se [jméno] [celé jméno žalobce] v roce 1985, posléze docházelo k rozporům ohledně užívání spoluvlastněného domu. Pod negativním vlivem svého manžela byla zůstavitelka od sňatku až jeho smrti v roce 2015. K předmětnému pořízení pro případ smrti uvedl, že jde o rukou psanou soukromou listinu, která nebyla podepsána a byla jen uložena do notářské úschovy. Uvedení slov„ [jméno] [příjmení] - [příjmení]“, následovaných adresou bydliště, v závěru listiny podle něho nebylo podpisem, nýbrž pouze identifikací osoby. S ohledem na absenci podpisu byla listina jako závěť neplatná. Podle žalovaného mohl negativní vliv jejího manžela vést k tomu, že do úschovy notáře jako svou závěť uložila listinu, kterou ve skutečnosti sepsal někdo jiný. Pozůstalost po zůstavitelce pocházela podle žalovaného fakticky z pozůstalosti po jejich společných rodičích, ona sama ji výrazně nerozhojnila. Nárok žalovaného k pozůstalosti vyplývá z jeho rodových a pokrevních práv. Žalovaný se dále obsáhleji vyjádřil k poslednímu období života zůstavitelky a období po její smrti; vzhledem k irelevanci pro posouzení předmětu tohoto sporu soud tato skutková tvrzení podrobněji nereprodukuje, ani se jimi v řízení blíže nezabýval; lze dodat, že stejně tak se nezabýval ani tvrzeními žalobců vztahujícími se k péči o zůstavitelku v závěru jejího života. 4. Soud se v řízení soustředil na ty skutkové okolnosti, které měly význam pro posouzení listiny ze dne [datum] co do její pravosti a platnosti jako závěti. Je třeba zdůraznit, že dospěje-li soud k závěru, že zůstavitel platně pořídil o svém jmění pro případ smrti, není úlohou soudu následně hodnotit, zda takové majetkové dispozice jsou vůči členům rodiny či jiným osobám správné, férové, zasloužené apod. Soud je v souladu se zákonem povinen respektovat vůli zůstavitele a nenahrazovat ji svou vlastní. Zkoumání původu rodinného majetku, zásluh jednotlivých aktérů o péči o zůstavitelku či případných změn v jejich vztazích v závěru jejího života či duševní kondice zůstavitelky v posledních letech jejího života by v tomto řízení bylo naprosto bezpředmětné, a to i s ohledem na velký časový odstup (předmětná listina předcházela smrti zůstavitelky o téměř 29 let). Z ničeho nevyplynulo, že by byl učiněn jakýkoli úkon, kterým by zůstavitelka listinu ze dne [datum] zpochybnila, odvolala, změnila apod. Skutkové zkoumání se proto zaměřilo na to, zda předmětná listina byla sepsána a podepsána zůstavitelkou. Závěr o této otázce pak předznamenává výsledek sporu. 5. Ze shodných tvrzení stran a z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění. 6. Soud vzal na základě shodných tvrzení stran za svá skutková zjištění následující nesporné skutečnosti. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla sestrou žalovaného, narodila se dne [datum] a zemřela dne [datum]. Zůstavitelka uložila předmětnou listinu pokládanou žalobci za její závěť dne [datum] u Státního notářství pro [část Prahy]; mezi stranami však bylo sporné, zda tuto listinu vyhotovila (dle žalobců ano, dle žalovaného ji sepsal někdo jiný). Zůstavitelka oznámila dne [datum] soudu změnu adresy. Předmětná závěť byla evidována u Notářské komory České republiky. Obsah předmětné závěti byl zjištěn protokolem notáře [příjmení] ze dne [datum]. Nejméně do roku 2000 byla zůstavitelka pracovně aktivní. Žalobci byli odkázáni k podání žaloby v nynějším řízení usnesením notářky jako pověřené soudní komisařky ze dne 1. 9. 2021, č. j. [číslo jednací]. 7. Notářskou komorou České republiky byla v evidenci právního jednání pro případ smrti evidována listina uložená naposledy u Mgr. [jméno] [příjmení], notáře, datovaná [datum], pod běžným číslem SZ [číslo] (zjištěno ze sdělení NK ČR o evidování listin). Zjištění stavu a obsahu závěti bylo provedeno jmenovaným notářem dne [datum], přičemž notář konstatoval, že listina byla vyjmuta z úschovy, kde byla uložena, nacházela se v obalu, kterým byla opatřena při převzetí, a pečetě na obalu byly neporušeny (zjištěno z protokolu uvedeného notáře ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. N 38/2021). 8. Předmětná listina je jednostránková, rukou psaná, čitelná, obsahující dataci„ [obec] [datum]“, název„ Poslední vůle“, text, v němž bylo uvedeno mimo jiné, že manžel pisatelky [jméno] [celé jméno žalobce] se stává dědicem nemovitého majetku i veškerého movitého majetku a dále že„ v případě, že by můj manžel nebyl naživu, stávají se dědici mého veškerého nemovitého a movitého majetku“ žalobci,„ oba rovným dílem“. V textu dále bylo uvedeno:„ Nepřeji si, aby po mně dědil [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] [datum narození] v [anonymizováno] a [příjmení]. [jméno] [celé jméno žalovaného] [datum narození] v [obec], vzhledem k chování a postojům ke mě.“ V pravém dolním rohu obsahovala listina slova„ [jméno] [příjmení] - [příjmení]“ a pod tím„ t. č. [obec a číslo] - [PSČ] [ulice a číslo]“ (vše zjištěno z opisu připojeného ke shora uvedenému protokolu notáře o zjištění stavu a obsahu závěti). 9. Jak bylo řečeno výše, mezi stranami bylo nesporné, že zůstavitelka listinu uložila u Státního notářství pro [část Prahy]. V protokolu o tomto úkonu bylo uvedeno, že se jako účastník dostavila a požádala, aby státní notářství převzalo do úschovy„ vlastnoručně psanou závěť“, a že současně předložila listinu datovanou [datum] a prohlásila, že„ listina byla sepsána jeho vlastní rukou pořizovatele dne [datum] a téhož dne podepsána“. Byla též poučena, že je třeba hlásit státnímu notářství změnu bydliště mimo obvod i případnou změnu příjmení (vše zjištěno z protokolu Státního notářství pro [část Prahy] dne 11. 12. 1991, sp. zn. 6 N 1195/91, dále spisového přebalu centrální spisovny, kde byl protokol uložen, a potvrzení o shodě kopie protokolu s originálem). 10. Jak bylo rovněž řečeno výše, mezi stranami bylo nesporné, že zůstavitelka oznámila dne [datum] soudu změnu adresy. Konkrétně oznámila Obvodnímu soudu pro Prahu 6 v souvislosti se závětí uloženou pod sp. zn. 6 N 1195/91 změnu adresy trvalého bydliště na adresu [adresa] (zjištěno z úředního záznamu ze dne [datum] a kopie rejstříku Obvodního soudu pro Prahu 6). 11. Soud ustanovil k podání znaleckého posudku z oboru písmoznalectví znalce [celé jméno znalce], který posudek jednak vypracoval písemně (pod [číslo] včetně následného dodatku posudku a včetně písemného doplňujícího vyjádření znalce ze dne [datum] k dotazům žalovaného), jednak byl jako znalec slyšen při ústním jednání soudu. Hlavními závěry jeho posudku bylo, že jak pisatelkou textu předmětné listiny, tak i sporného podpisu„ [jméno] [příjmení]“, včetně slova„ [příjmení]“, byla s vysokou pravděpodobností zůstavitelka. Znalec k věci uvedl, že měl k dispozici originál předmětné listiny, který prozkoumal a fotografoval, a též výjimečně rozsáhlý srovnávací materiál, a to i časově adekvátní vzhledem k dataci předmětné listiny. Pokud šlo o míru jistoty jeho závěrů, uvedl, že v poslední době nečiní u ručního písma závěry s vyšší měrou jistoty než vysokou pravděpodobností (tj. že by uvedl jednoznačný závěr), a to s ohledem na existenci určitých sofistikovaných způsobů padělání, které se v posledních letech vyskytly, ale v době před 30