§ 1507 občanský zákoník – Náhradnictví
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1507 občanského zákoníku umožňuje zůstaviteli určit náhradního dědice pro případ, že původně povolaná osoba dědictví nezíská, přičemž může stanovit i další náhradníky v pořadí. Zůstavitel má možnost zajistit, aby jeho majetek přešel na konkrétní osobu i v případě, že původně vybraný dědic z nějakého důvodu dědictví nenabude. (§ 1507 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Náhradnictví
- Týká se: zůstavitel, dědic
- Judikatura: na § 1507 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Náhradnictví – kdy máte nárok?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Zůstavitel může pro případ, že dědictví nenabude osoba, kterou povolal za dědice, povolat této osobě náhradníka; také náhradníkům může povolat postupně další náhradníky. Povolá-li zůstavitel takto několik náhradníků, dědí ten, který je ve výčtu nejbližší osobě, která dědictví nenabyla.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zůstavitel má možnost zajistit, aby jeho majetek přešel na konkrétní osobu i v případě, že původně vybraný dědic z nějakého důvodu dědictví nenabude.
- Může být určeno více náhradníků, kteří budou dědit v předem stanoveném pořadí, pokud předchozí náhradník dědictví nezíská.
- Dědictví získá ten náhradník, který je ve výčtu nejblíže osobě, jež dědictví nenabyla.
Na co si dát pozor
- Je důležité jasně specifikovat pořadí náhradníků, aby nedošlo k pochybnostem o tom, kdo má dědit.
- Zůstavitel by měl zvážit, zda omezení spojená s dědictvím (např. z § 1509) mají platit i pro náhradníka, nebo zda se vztahují pouze k původnímu dědici.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1507
Jak soudy aplikují § 1507
… spravuje, nebo je v něm zaměstnána nebo v něm jinak působí, je povolání těchto osob za dědice nebo odkazovníka neplatné, ledaže se tak stalo závětí učiněnou ve formě veřejné listiny (§ 1493 odst. 1 o. z.). Zůstavitel může pro případ, že dědictví nenabude osoba, kterou povolal za dědice, povolat této osobě náhradníka (§ 1507 věta první o. z.). Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, …
Stěžejní zásadou dědického práva je sice testovací svoboda zůstavitele, který si může zvolit některou z forem pořízení pro případ smrti (závěť, dědickou smlouvu či dovětek), jako i osobu dědice, včetně toho, zda dědici povolá náhradníka (§ 1507 o. z.) či svěřenského nástupce (§ 1512 o. z.). Současně je však třeba respektovat zásadu svobodné volby dědice, zda nabude nebo nenabude dědictví, vzdor tomu, že byl povolán jako (přední či následný) dědic.
Právní otázky
Související
§ 859 (Občanský zákoník)§ 859 (Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravu)