36 C 100/2024-116 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 26. 9. 2024 domáhala zaplacení částky 52 065 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 52 065 Kč za dobu od 19. 9. 2024 do zaplacení. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tak, že dne 10. 10. 2012 uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu , Anonymizováno, č. 7006999312, ve které sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití (dále jen „pojistná smlouva“). Pojistné bylo sjednáno ve výši 4 110 Kč měsíčně. Pojištění skončilo výpovědí ze strany žalobkyně. Žalobkyně zaplatila na pojistném celkově částku 52 065 Kč, žalovaná neposkytla žalobkyni na základě pojistné smlouvy žádné plnění. Žalobkyně se tedy podanou žalobou domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 52 065 Kč s příslušenstvím, které odpovídá pojistnému, které žalobkyně uhradila na základě pojistné smlouvy, neboť pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem.2. Důvod neplatnosti pojistné smlouvy spatřovala žalobkyně v tom, že podle čl. 1 písm. g) Speciálních pojistných podmínek pro , Anonymizováno, (dále jen „SPP“ či „Speciální pojistné podmínky“) bylo pojištění definováno jako „komplexní spojení životního pojištění, doplňkové a úrazové složky pojištění a investic do fondů nabízených pojistitelem. Pojistné částky jednotlivých pojistných rizik jsou pevně dány pojistnou smlouvou a částka určená k výplatě při dožití se konce pojištění, resp. v případě ukončení pojistné smlouvy, je dána aktuální výší kapitálové hodnoty pojistné smlouvy.“ Principem tohoto pojistného produktu je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do fondů, což je soubor finančních instrumentů a investic spravovaných pojistitelem sloužící k uložení kapitálových hodnot pojistných smluv (čl. 1 písm. b) SPP). V těchto fondech pak dochází ke zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků. Charakter fondů se liší umístěním finančních prostředků, dosahovaným výnosem a mírou rizika, přičemž investiční riziko nese pojistník. Hodnotu fondu u konkrétní pojistné smlouvy pak vyjadřuje počet podílových jednotek k dané pojistné smlouvě a k danému fondu vynásobený prodejní cenou těchto podílových jednotek.3. Součet hodnot jednotlivých fondů sjednaných v pojistné smlouvě pak tvoří kapitálovou hodnotu pojistné smlouvy (čl. 1 písm. i) SPP), od které se odvíjí pojistné plnění pro případ dožití či plnění pro případ ukončení pojistné smlouvy. Rozsah pojistného plnění je konstruován částečně pomocí kapitálové hodnoty pojistné smlouvy. Nakládání s pojistným upravuje zmateně článek 3 SPP, dle kterého je pojistné sníženo o některé poplatky (např. poplatek na pokrytí počátečních nákladů – alokace, marže) a následně přepočteno na podílové jednotky jednotlivých fondů, je tedy umístěno do kapitálové hodnoty pojistné smlouvy, která je poté snižována o další poplatky (např. cena pojištění, poplatek z pojistné částky, administrativní poplatek) popsané v SPP. Jednotlivé poplatky jsou popsány v článku 4 SPP. O některé poplatky uvedené v článku 4 SPP se pak snižuje pojistné, v důsledku čehož nejsou umístěny do kapitálové hodnoty pojistné smlouvy, a o některé je kapitálová hodnota snižována přímo. Budoucí pojistné plnění tak závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena kapitálová hodnota pojistné smlouvy, či jaká část pojistného do ní nebude zahrnuta. Pojistná smlouva dále v některých svých ustanoveních odkazuje na dokument nazvaný přehled poplatků a parametrů (dále jen „Přehled poplatků“), který je podle článku 4 SPP k dispozici na internetových stránkách pojistitele a na všech jeho obchodních místech. Tento dokument není součástí produktového sešitu, který byl žalobkyni předán, žalobkyně jej neobdržela ani jiným způsobem, ani s ním nebyla žalovanou seznámen. Výše těchto poplatků je důležitá právě s ohledem na skutečnost, že o tyto poplatky je snižována kapitálová hodnota pojistné smlouvy, na základě které je konstruováno pojistné plnění.4. Žalobkyně dále poukázala na neurčitost ujednání o poplatcích. Odkázala na závěr Nejvyššího soudu České republiky v rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 2865/2016, tedy že: „v případě pojistných podmínek včleňovaných do pojistné smlouvy dle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě platí, že ten, kdo se pojistných podmínek dovolává, musí prokázat, že pojistník byl s dovolávaným zněním pojistných podmínek seznámen před uzavřením pojistné smlouvy. Konstrukce, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání (zde „oceňovací tabulky“), je sice možná, ovšem za dodržení stejných podmínek inkorporace, jaké jsou stanoveny pro celé pojistné podmínky. Jinými slovy, i o „oceňovacích tabulkách“ platí, že aby se staly součástí pojistné smlouvy, musí být prokázáno, že na ně bylo řádně odkázáno, a že s nimi byl pojistník před uzavřením smlouvy výslovně seznámen. Z tohoto pohledu je pro řádné včlenění nerozhodné, na jaké „úrovni“ je která část pojistných podmínek do pojistné smlouvy začleňována.“ Dále se žalobkyně odkázala rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 31 Cdo 1566/2017 ze dne 13. 2. 2019, který přijal sjednocující stanovisko k otázce inkorporace vedlejších smluvních ujednání do pojistné smlouvy takto: „Pokud zákon vyžaduje, aby byl pojistník prokazatelně seznámen s pojistnými podmínkami, které mají tvořit nedílnou součást pojistné smlouvy, je nezbytné tuto povinnost vztáhnout na všechny pojistné podmínky, které mají tvořit součást pojistné smlouvy a mají být pro smluvní strany závazné, bez ohledu na jejich formální označení. Je nepřijatelné, aby pojistitel svou zákonnou povinnost vyjádřenou v § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě obcházel tím, že část pojistných podmínek včlení do dalších dokumentů, aniž by s nimi pojistníka prokazatelně seznámil, přičemž se následně dovolával toho, že pojistník s těmito dokumenty musel být seznámen, neboť je o nich zmínka v pojistné smlouvě či pojistných podmínkách, s nimiž prokazatelně seznámen byl. Takovému jednání nelze poskytnout právní ochranu... Za prokazatelné seznámení s pojistnými podmínkami ve smyslu ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě nelze považovat údaj, že do pojistných podmínek může pojistník kdykoli nahlédnout, či údaj o tom, že pojistné podmínky jsou k nahlédnutí ve všech obchodních místech pojistitele.“ Přehled poplatků se podle žalobkyně nestal součástí pojistné smlouvy, a tudíž jsou ustanovení pojistné smlouvy, která jsou na obsahu Přehledu poplatků závislá, neurčitá. Tento důsledek se týká zejména ujednání o některých poplatcích, neboť ani výkladem nelze zjistit, v jaké výši byly sjednány. Pro neurčitost jsou tedy neplatná ustanovení článku 4 SPP.5. Žalobkyně uvedla, že pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem, evropským právem a dobrými mravy, neboť ve výše uvedených ujednáních spatřovala ujednání zneužívající povahy dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo u ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice, takže žalobkyně neměla možnost posoudit ekonomické důsledky smlouvy. Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatcích byla nezbytná pro výpočet pojistného, nemohla bez nich pojistná smlouva existovat, a je tak neplatná jako celek, a to absolutně podle § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení přípisem ze dne 27. 8. 2024, ta však dluh neuhradila.6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhovala její zamítnutí. Uzavření pojistné smlouvy se žalobkyní potvrdila. Smlouvu označila za určitou a srozumitelnou. Dále uvedla, že součástí pojistné smlouvy jsou mj. dokumenty, které žalobkyně před uzavřením pojistné smlouvy převzala a seznámila se s nimi, což prokazuje prohlášení žalobkyně a její vlastnoruční podpis na str. 2 nabídky na uzavření pojistné smlouvy, tj. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění spojená s investičními fondy OSOINV 7 a Speciální pojistné podmínky pro , Anonymizováno, . Smlouva byla na žádost žalobkyně ukončena ke dni 31. 1. 2015.7. Jako sporné žalovaná označila skutečnosti, zda byla žalobkyně řádně informována o nákladovosti předmětného pojištění a zda byl do pojistné smlouvy inkorporován sazebník poplatků, resp. přehled poplatků a parametrů produktu, na který odkazují SPP a zda jsou ujednání o poplatcích v SPP platná. Uvedla, že seznámení s obsahem sazebníku poplatků bylo běžnou součástí zprostředkovatelského procesu. Kromě toho měla žalobkyně sazebník k dispozici kdykoliv na webových stránkách žalované. V době uzavření pojistné smlouvy byl sazebník zveřejněn na internetových stránkách , právnická osoba, a nyní jej lze dohledat ve webovém archivu (, Anonymizováno8. Žalovaná dále argumentovala, že žalobkyní