28 C 210/2019-149 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 31. 10. 2019 se žalobce domáhal zaplacení částky 3 168 573 Kč představující ztrátu na výdělku za období od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2019 se zákonným úrokem z prodlení.2. Svůj návrh žalobce odůvodnil tak, že dne , datum, v době kolem 10.45 došlo mezi žalobcem a , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, k dopravní nehodě. Důvodem nehody bylo pochybení , jméno FO, , kdy při předjíždění nejméně jednoho vozidla přehlédl motocykl , značka, , RZ , SPZ, , jedoucí po silnici v opačném směru jízdy, který řídil žalobce, následkem čehož došlo ke střetu levé přední části vozidla , značka vozidla, řízeného , jméno FO, s přední částí motocyklu , značka, žalobce a jeho pádu. V důsledku tohoto střetu utrpěl žalobce těžké zranění – otevřenou zlomeninu dolní třetiny levé stehenní kosti, zlomeninu levé kosti loketní a vřetenní s komplikacemi, vykloubení levého ramenního kloubu, naprasknutí velkého hrbolu levé pažní kosti, zlomeninu levé lopatky a zhmoždění pravé plíce. V dané věci byl jako viník nehody označen , jméno FO, . Za tuto událost byl , jméno FO, trestně stíhán Okresním státním zastupitelstvím , Anonymizováno, pod č. j. ZT 188/2011, přičemž ve skutku byl spatřován trestný čin těžké ublížení na zdraví podle ust. § 147, odst. 1,2 trestního zákoníku. Řízení bylo skončeno podmíněným zastavením trestního stíhání , jméno FO, .3. V době nehody měl , jméno FO, uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojistnou smlouvou č. , hodnota, u žalované, jako pojistitele. Vzhledem k tomu, že , jméno FO, byl jednoznačně určen viníkem nehody, žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, proti žalované jako pojistiteli. Žalovaná následně provedla šetření výše uvedené pojistné události a některé nároky vznesené žalobcem odmítla plnit zcela nebo je plnila pouze částečně. Předmětem žaloby je nárok na náhradu mzdy po skončení pracovní neschopnosti za období od října 2016 do září 2019. Jelikož žalobce dosahoval v době před nehodnou denního hrubého výdělku ve výši 4 659 Kč, vyčíslil ušlou mzdu za uvedené období na částku ve výši 3 498 909 Kč. Po odečtení částky částečného invalidního důchodu ve výši 9 176 Kč měsíčně, tedy celkem za 36 měsíců částky 330 336 Kč, žalobce vyčíslil náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od října 2016 do konce září 2019 ve výši 3 168 573 Kč. Na prvním ústním jednání ve věci žalobce doplnil svá tvrzení stran jeho skutečného výdělku po dobu žalovaného období tak, že po celé žalované období pracoval jako taxikář u společnosti , právnická osoba, na poloviční úvazek na dohodu o provedení práce. Jeho výdělek po dobu tohoto období činil v hrubém, od září 2016 do prosince 2016 částku 9 424 Kč měsíčně, dále po celý rok 2017 činil jeho hrubý výdělek měsíčně částku 9 688 Kč, dále po celý rok 2018 činil jeho výdělek v hrubém měsíčně částku 10 088 Kč a dále v roce 2019 od ledna do září činil jeho měsíční výdělek v hrubém částku 10 910 Kč. Celkem se podle výpočtů právní zástupkyně žalobce jedná o částku 335 502 Kč, nicméně tuto částku je nutné ještě matematicky přepočítat. Žalobce vyzval žalovanou k plnění dopisem ze dne , datum, zaslaným prostřednictvím datové schránky s lhůtou plnění do 7 dnů od obdržení výzvy. Dopis byl žalované doručen dne , datum, . Žalovaná se k výzvě nevyjádřila.4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti neuznala. Za nesporné označila, že dne , datum, došlo k dopravní nehodě, při které byl zraněn žalobce. Dopravní nehodu zavinil řidič vozidla tov. zn. , značka vozidla, , RZ: , SPZ, , který měl v době dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalované. Žalovaná zaregistrovala pojistnou událost pod č. , hodnota, a z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla hradila žalobci bolestné, ztížení společenského uplatnění, náklady léčení, ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Žalobní návrh v posuzované věci žalovaná označila za neurčitý, nejsou v něm uvedeny žádné skutečnosti ani důkazy prokazující, že došlo ke snížení výdělku žalobce v příčinné souvislosti s dopravní nehodou ze dne , datum, , ani důkazy prokazující, že žalobce nemůže vykonávat práci, kterou vykonával před poškozením zdraví. Výše nároku není dle žalované dostatečně specifikována, výpočet žalobce je nepřezkoumatelný. Žalovaná odkázala na řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 212/2013 ve věci (mj.) náhrady na ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od ledna 2013 do konce září 2013 mezi týmiž účastníky. Uvedla, že v řízení 29 C 212/2013 je řešena otázka, zda má žalobce nárok na náhradu za ztrátu na výdělku a v jaké výši a tato otázka má zásadní význam pro rozhodnutí soudu v předmětné věci. Žalovaná navrhla přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 212/2013.5. Usnesením ze dne 16. 6. 2020, č.j. 28 C 210/2019-25 soud řízení přerušil do doby pravomocného skončení řízení věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 29 C 212/2013, neboť je v něm řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu.6. Usnesením ze dne 16. 11. 2024, č.j. 28 C 210/2019-39 soud rozhodl o pokračování v řízení, neboť ve věci 29 C 212/2013 bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 9. 2. 2024, č.j. 29 C 212/2013-635, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2024, č.j. 30 Co 185/2024-692, kterým bylo řízení pravomocně skončeno. Nárok žalobce na náhradu na ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od ledna 2013 do konce září 2013 byl žalobci přiznán.7. Podáním ze dne , datum, sdělila žalovaná soudu, že s žalobcem vstoupila do mimosoudního jednání, avšak bez úspěchu, přesto žalovaná část žalobního nároku uspokojila. Odkázala se na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 29 C 212/2013 mezi žalobcem a žalovanou, jehož předmětem byla mimo jiné i náhrada na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od ledna 2013 do konce září 2013. Toto řízení již bylo pravomocně skončeno. V řízení bylo zkoumáno, zda a v jakém rozsahu je skutečně omezena pracovní schopnost žalobce a zda mu vznikla ztráta na výdělku. Soud však rozhodoval pouze o nároku za období do září 2013, k dalšímu období se tedy nevyjadřoval. Vzhledem k tomu, že žalobce není plně invalidní, ale jeho omezení pracovní schopnosti je pouze částečné, je nutno zohlednit dle stávající judikatury tzv. pravděpodobný výdělek po úrazu, neboť se předpokládá zapojení částečně invalidní osoby do pracovního procesu. Toto žalobce zcela pomíjí a neodečítá žádný pravděpodobný výdělek po úrazu, a to ani minimální mzdu. U částečně invalidní osoby se předpokládá zapojení do pracovního procesu, neboť není naplněna podmínka invalidity plné.8. V řízení sp. zn. 29 C 212/2013 byl vypracován na základě námitek žalované proti posudku , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , dále doplněk tohoto posudku a znalec byl vyslechnut. Závěrem znaleckého posudku znalce , jméno FO, je, že žalobce je schopen vykonávat svou původní profesi manažera ve společnosti , právnická osoba, na 50%ní pracovní úvazek. Pro rok 2013 znalec korigoval své závěry doplňkem posudku tak, že v první polovině roku 2013 by žalobce mohl vykonávat práce v rozsahu 2-3 hodiny denně distančně z místa bydliště. Ve druhé polovině roku 2013 by žalobce soustavnou výdělečnou činnost nebyl schopen vykonávat vůbec. Předmětem této žaloby je období od října 2016 do září 2019. Na základě znaleckého posudku tedy má žalovaná za prokázané, že ve výpočtu náhrady ztráty na výdělku je nutno vyjma období roku 2013 odečíst kromě pobíraného invalidního důchodu také tzv. opomenutý výdělek, neboť žalobce plně nevyužívá svůj pracovní potenciál. Za období od roku 2014 je nutno odečíst opomenutý výdělek ve výši 50% rozhodného výdělku před úrazem, tedy od 1.1.2014 pracovní úvazek 4 h/denně, opomenutý výdělek ve výši 50 644,00 Kč. Žalovaná provedla výpočet a na jeho základě vyplatila pojistné plnění takto:- žalované období od 1.10.2016 do 30.9.2019:10-12/2016: 101 287,00 Kč – ID II. st. 9 424,00 Kč – opomenutý výdělek 50 644,00 Kč = 41 219,00 Kč x 3 měsíců = 123 657,00 KčRok 2017:1-12/2017: 101 287,00 Kč – ID II. st. 9 688,00 Kč – opomenutý výdělek 50 644,00 Kč = 40 955,00 Kč x 12 měsíců = 491 460,00 KčRok 2018:1-12/2018: 101 287,00 Kč – ID II. st. 10 088,00 Kč – opomenutý výdělek 50 644,00 Kč = 40 555,00 Kč x 12 měsíců = 486 660,00 Kč1-9/2019: 101 287,00 Kč – ID II. st. 10 910,00 Kč – opomenutý výdělek 50 644,00 Kč = 39 733,00 Kč x 9 měsíců = 357 597,00 Kč.Žalovaná vzala za svou a ve svých výpočtech vycházela z průměrné hrubé mzdy pro všech 36 měsíců ve výši 101 287 Kč/měsíc, jak plyne z potvrzení zaměstnavatele o ztrátě na výdělku na č.l. 12