29 C 153/2025-40 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 232 407 Kč s příslušenstvím, které mělo dle žalobních tvrzení vzniknout žalovanému, když mu žalobce poslal 232 407 Kč na účet. Mělo se jednat o platbu zálohy, kdy strany měly v plánu uzavřít smlouvu o dílo ohledně montáže fotovoltaické elektrárny na dům žalobce. Smlouva o dílo ovšem mezi stranami nebyla uzavřena a žalovaný ani nezahájil práci na elektrárně. Žalovaný je proto povinen vydat bezdůvodné obohacení žalobci. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu. Ten však žalobci ničeho neuhradil.2. Žalovaný neuznal nárok žalobce ani z části. Potvrdil, že žalobce zaslal žalovanému na účet 232 407 Kč, ovšem tato částka byla v rozsahu 161 800 Kč využita na nákup a instalaci střešní konstrukce, montáž panelů a propojení panelů solárními kabely, to vše na domě žalobce. Částku ve výši 122 331 Kč pak využil žalovaný na nákup zboží potřebného ke stavbě. To má žalovaný stále na skladě. Je pravda, že mezi stranami nebyla uzavřena písemná smlouva o dílo. Stalo se tak ale proto, že se účastníci znají a byli oba v kritické době velice zaneprázdněni. Práce na díle se zastavily, když elektrikář žalovaného zjistil, že žalobce nemá vhodný domácí rozvaděč na připojení elektrárny. Protože úprava domácího rozvaděče nebyla mezi stranami sjednána, vyzval žalovaný žalobce k úpravě rozvaděče, k převzetí do té doby zhotoveného díla a k podpisu příslušné smlouvy. Žalobce tak neučinil. To i přesto, že mu žalovaný pomohl zajistit dotaci na výstavbu elektrárny.3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.4. Strany shodně uvedly, že žalobce zaslal na účet žalovaného částku 232 407 Kč z kteréhož nesporného tvrzení soud ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházel (vyplývá též z informace z mobilního bankovnictví, č. l. 9).5. Dne 25. 11. 2024 byla do datové schránky žalovaného doručena výzva k vrácení bezdůvodného obohacení, kterou žalobce vyzval žalovaného, aby mu vrátil bezdůvodné obohacení ve výši 232 407 Kč (viz výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ze 14. 11. 2024 a doručenku k předžalobní výzvě, krácení bezdůvodného obohacení). Dne 3. 6. 2025 uzavřel žalobce s , jméno FO, smlouvu o dílo na montáž fotovoltaických panelů (viz smlouvu o dílo z 3. 6. 2025 mezi stranami , jméno FO, a , Jméno žalobce, ). Žalobce si dílo od , jméno FO, převzal dne 31. 7. 2025 (viz předávací protokol číslo , hodnota, ze 31. 7. 2025 mezi totožnými účastníky).6. Žalovaný soudu k prokázání svých tvrzení předložil smlouvu o dílo číslo 2024/21, podepsanou pouze žalovaným. Dále žalovaný předložil soudu oznámení týkající se žádosti o poskytnutí podpory z programu Nová zelená úsporám, registrační číslo , hodnota, , z kterého vyplývá, že byla akceptována žádost žalobce o dotaci na realizaci fotovoltaické elektrárny. Ani jeden z těchto důkazů nikterak neprokazuje tvrzení žalovaného, že žalobci cokoliv plnil. Žalovaný se tak dostal do důkazní nouze ohledně tohoto svého tvrzení (tj. že bylo za peníze zaslané žalobcem plněno), o čemž by ho soud poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř., kdyby se dostavil na jednání konané dne 29. 10. 2025. Žalovaný se ale na jednání bez omluvy nedostavil, pročež soud dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti. Soud tedy žalovaného nemohl poučit o tom, že neunáší důkazní břemeno, protože poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. je možné dát pouze na jednání.7. Z výpisu z obchodního rejstříku týkající se žalovaného a z detailních údajů s historií týkajících se výpisu z živnostenského rejstříku žalovaného soud nezjistil nic relevantního pro řízení.8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.9. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce zaslal žalovanému 232 407 Kč. Žalovaný tvrdil, že žalobci již plnil co do 161 800 Kč a za 122 331 Kč nakoupil zboží pro dílo objednané žalobcem. Žalovaný ovšem toto svoje tvrzení neprokázal a neprokázal ani uzavření smlouvy o dílo či jakýkoliv jiný právní důvod, pro nějž by nesporně poskytnuté plnění žalobcem bezdůvodným obohacením býti nemohlo. Žalobce naproti tomu svoje důkazní břemeno, které jej tížilo ohledně poskytnutí předmětné částky, unesl. Částka zaslaná žalovanému je tak dle soudu bezdůvodným obohacením dle § 2991 o. z., které je žalovaný povinen vydat žalobci.11. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval, jelikož se z povahy věci jedná o závazek, ohledně nějž nebyla sjednána splatnost ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., přičemž ve výzvě k plnění žalobce určil žalovanému lhůtu osmi dnů. Výzva k plnění byla žalovanému doručena dne 25. 11. 2024. Nejpozději tedy měl žalovaný plnit dne 2. 12. 2024. Počínaje následujícím dnem 3. 12. 2024 se žalovaný ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobci vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 232 407 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl výrokem I tohoto rozsudku co do 232 407 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 232 407 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení.13. Žalobce ovšem požadoval úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 232 407 Kč od 27. 7. 2024 do zaplacení. Soud proto žalobu co do části úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 232 407 Kč od 27. 7. 2024 do 2. 12. 2024 výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci neúspěch pouze v nepatrné části. Soud proto rozhodl, že žalobci náleží náhrada nákladů řízení. Jedná se o částku ve výši 60 535 Kč sestávající z následujících položek:a. soudní poplatek ve výši 11 621 Kč;b. odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), po 9 260 Kč podle § 7 odst. 6 a § 11 odst. 1 a. t. za 4 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání 29. 10. 2025, tj. celkem 37 040 Kč,c. paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. za 2 úkony vykonané před 1. 1. 2025, tj. celkem 600 Kč;d. paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. za 2 úkony vykonané po 1. 1. 2025, tj. celkem 900 Kč;e. náhrada cestovních výdajů v částce 1 676 Kč za cestu , adresa, a zpět dne 29. 10. 2025 v celkové délce 216 km, výší náhrady 5,80 Kč dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025, cenou benzínu ve výši 35,80 Kč/l dle § 4 písm. a) výše uvedené vyhlášky a spotřebou ve výši 6,1 l/km dle technického průkazu užitého vozidla;f. náhrada za promeškaný čas strávený na cestě na ústní jednání ve výši 1 200 Kč za 8 půlhodiny při sazbě 150 Kč/půlhodina dle § 14 odst. odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT;g. náhrada 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 8 698 Kč.15. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobce k rukám jeho zástupce.16. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.