36 C 53/2026-71 – Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 59 841,14 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyní požadovaná částka v celkové výši 59 841,14 Kč se skládá z jistiny v částce 25 300 Kč, z poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 318,46 Kč, ze smluvního úroku ve výši 32 118,93 Kč, z poplatku za službu „, název, “ ve výši 109,85 Kč, z poplatku za službu „, název, “ ve výši 464,27 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 1 529,63 Kč.2. Žalobkyně v návrhu uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 25. 3. 2025 (dále také jako „Smlouva“) na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr jiný než na bydlení až do výše 25 500 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím, přičemž první splátka byla splatná dne 24. 4. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 16. 9. 2026. Smlouva byla uzavřena na dálku, kdy žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobce posoudil jeho úvěruschopnost. Smlouva byla s žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI, tj. standartní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, který odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „podepisuji“. Žalovanému byly posléze Smlouva a formulář SECCI automaticky zaslány na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobce, a to dne 8. 4. 2025 v částce 2 464 Kč, dne 27. 3. 2025 v částce 2 000 Kč, dne 11. 6. 2025 v částce 6 241 Kč, dne 26. 3. 2025 v částce 2 000 Kč, dne 9. 5. 2025 v částce 8 115 Kč, dne 25. 3. 2025 v částce 2 000 Kč, dne 29. 3. 2025 v částce 2 000 Kč a dne 29. 3. 2025 v částce 2 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil volitelné služby, a to službu „, název, “ za poplatek ve výši 303,83 Kč a službu „, název, “ za poplatek ve výši 1 320 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně Smlouvu ke dni 10. 10. 2025 vypověděla. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 11. 10. 2025. Žalobce dále požaduje po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru ohledně které se žalovaný dostal do prodlení, a to za období od 12. 7. 2025 do 10. 10. 2025 ve výši 1 529,63 Kč.3. Žalobkyně ve svém návrhu dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána tak, že nejprve byl u žalovaného zjištěn celkový počet členů žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti a těch majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovaným při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené žalovaným, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobci. Žalobce dále lustroval žalovaného v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů, v registru PČR hledaných osob, v registru politicky aktivních osob, v katastrálním rejstříku, v registru „sankční seznamy“, v registru historie klienta a v registrech NRKI a BRKI. Dále žalobce vycházel z informací o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonávány na účtech žalovaného. Případně žalobce vycházel z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobcem ověřená výše čistého příjmu žalovaného činila 25 000 Kč. Žalobce došel názoru, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden v insolvenčním rejstříku ani v rejstříku exekucí.4. Soud vyzval žalobkyni, aby písemně doplnila svá tvrzení obsažená v návrhu, označila důkazy a předložila soudu veškeré listiny, jichž se v návrhu dovolává, zejména uzavřenou Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru. Žalovaná se ve lhůtě nevyjádřila, a proto soud opětovně vyzval žalobkyni k doplnění svých tvrzení a označení důkazů. Žalobkyně zaslala soudu dne 30. 4. 2026 přípis ve kterém upřesnila proces uzavření Smlouvy a posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dále uvedla, že ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 17 997 Kč, tedy o 7 003 Kč méně, než tvrdila v žalobě. Žalobkyně nicméně na výzvu soudu nedoplnila, jakou konkrétní částku celkem žalovaný uhradil na Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, resp. jakou konkrétní částku žalovaný celkem na tuto Smlouvu zaslal žalobkyni, a to jak na jistinu, tak na úroky i jiné poplatky, a proto byla soudem opětovně vyzvána k doplnění těchto skutečností. Žalobkyně následně soudu doručila dne 15. 5. 2026 přípis, ve kterému uvedla, že žalovaný uhradil žalobkyni před podáním žaloby dne 2. 4. 2025 částku 3 106,44 Kč, dne 7. 5. 2025 částku 4 054,51 Kč a dne 11. 6. 2025 částku 7 132,23 Kč, tedy celkem 14 293,18 Kč; z toho bylo 1 522,13 Kč započteno na jistinu a 12 771,05 Kč započteno na příslušenství. Po podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru žalobkyně nedoložila.5. Soud vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Současně soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil; žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobním návrhu. Soud proto v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „o. s. ř.“) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání.6. Soud má za prokázaný tento skutkový stav.7. Žalobkyně uzavřela dne 25. 3. 2025 s žalovaným Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to distančním způsobem. První splátka byla splatná dne 24. 4. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 16. 9. 2026. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobce, a to dne 8. 4. 2025 v částce 2 464,39 Kč, dne 27. 3. 2025 v částce 2 000 Kč, dne 11. 6. 2025 v částce 6 241,90 Kč, dne 26. 3. 2025 v částce 2 000 Kč, dne 9. 5. 2025 v částce 8 115,84 Kč, dne 25. 3. 2025 v částce 2 000 Kč, dne 29. 3. 2025 v částce 2 000 Kč a dne 29. 3. 2025 v částce 2 000 Kč. Celkem tedy žalovaný čerpal úvěr ve výši 26 822,13 Kč (prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů jím poskytnutých, zejména o příjmech, výdajích a domácnosti, které dále ověřovala z dostupných registrů a listin (včetně bankovních výpisů a potvrzení o příjmu). Současně provedla šetření v relevantních evidencích, z nichž nevyplynula existence exekucí ani insolvenčního řízení. Na základě ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši cca 17 997 Kč dospěla k závěru, že žalovaný byl a je schopen své závazky řádně splácet (prokázáno výpisem identifikovaných příjmů a výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ). Žalobkyně dále identifikovala žalovaného prostřednictvím služby BankID (prokázáno BankID výpisem). K ověření majitele bankovního účtu a výše příjmů využila žalobkyně licence AISP (prokázáno autorizací ověření totožnosti). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak, a proto žalobkyně Smlouvu ke dni 10. 10. 2025 vypověděla. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 28. 1. 2026 a potvrdením o podaji doporučenej zásielky ze dne 30. 1. 2026). Z ostatních žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.8. Dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru) a podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 26 822,13 Kč. Dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na svůj dluh před podáním žaloby celkem částku 14 293,18 Kč.