18 C 248/2020-32 — Obvodní soud pro Prahu 9

1.Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s. přísl. a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce – [právnická osoba] - uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši [částka], který byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal hradit jemu poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek á [částka] spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 15,9% p.a. Vzhledem k tomu, že úvěr dle shora uvedených podmínek nebyl řádně splácen, byl žalovaný bankou opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky s tím, že pokud nebude dlužná částka řádně uhrazena, stane se splatný celý úvěr. Žalovaný dluh právnímu předchůdci žalobce neuhradil a z tohoto důvodu došlo k zesplatnění úvěru, a to ke dni [datum]. K tomuto datu byla dlužná částka tvořena neuhrazenou jistinou ve výši [částka], úroky z úvěru ke dni [datum] ve výši [částka], úroky z prodlení ve výši [částka] a poplatky ve výši [částka]. Žalobce získal pohledávku za žalovaným na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek s [právnická osoba] z [datum]. Žalovaný dosud žalobci ani jeho právnímu předchůdci dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, doručení měl vykázáno, a soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal bez jeho přítomnosti. 3.Dle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloby a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a která byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4.Vzhledem k tomu, že v daném případě byly splněny podmínky shora citovaného ustanovení, soud k návrhu žalobce rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání. Ze skutkových tvrzení uvedených v žalobě vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce – [právnická osoba] - uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši [částka], který byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal hradit jemu poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek á [částka] spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 15,9% p.a. Vzhledem k tomu, že úvěr dle shora uvedených podmínek nebyl řádně splácen, byl žalovaný bankou opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky s tím, že pokud nebude dlužná částka řádně uhrazena, stane se splatný celý úvěr. Žalovaný dluh právnímu předchůdci žalobce neuhradil a z tohoto důvodu došlo k zesplatnění úvěru, a to ke dni [datum]. K tomuto datu byla dlužná částka tvořena neuhrazenou jistinou ve výši [částka], úroky z úvěru ke dni [datum] ve výši [částka], úroky z prodlení ve výši [částka] a poplatky ve výši [částka]. Žalobce získal pohledávku za žalovaným na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek s [právnická osoba] z [datum]. Žalovaný tak tím, že dosud dlužnou částku žalobci, který pohledávku získal na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky, neuhradil, nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy o úvěru a ust. § 2395 a násl. o.z. a soud proto uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobci zaplatit. 5.Vzhledem k tomu, že se žalovaný dle skutkových tvrzení uvedených v žalobě dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 6.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady dlužného úvěru, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem opakovaně, kdy jednotlivé návrhy se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru a za určité období nebyl tento zaplacen. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce [částka] (tři úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a/, d/ cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), třemi režijními paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty a dále z 1 úkonu právní služby za účast u jednání soudu dne [datum] ve výši [částka] (ust. § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21% DPH a 1x režijní paušál á [částka] + 21% DPH. Pokud se pak týká právním zástupcem žalobce účtovaného ½ úkonu za vyjádření ve věci ze dne [datum], pak v tomto rozsahu soud uzavřel, že za tento úkon žalobci odměna ani v rozsahu ½ úkonu nepřísluší, neboť v rámci tohoto podání se pouze vyjadřoval k tomu, že nesouhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a nejedná se tak o úkon právní služby který by bylo možné podřadit pod ust. § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení činí [částka] a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. 7.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.