7 C 244/2020-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 7. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 120 653 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne 9.5.2017 Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 45 899 Kč vrátit v 24 měsíčních splátkách po 5 246 Kč Poslední splátka byla stanovena na den 14. 5. 2019 Poslední příslušná splátka ze strany žalované však byla uhrazena dne 12. 6. 2017, dále již neuhradila ničeho. Žalobkyně pro úplnost uvedla, že na ni jako na nového věřitele byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. K tomuto dni činil dluh žalované částku 163 453 Kč a skládal se z nesplacené jistiny ve výši 74 754 Kč a nesplaceného poplatku ve výši 45 899 Kč. Žalovaná do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatila ničeho, přestože byla předžalobně upomenuta. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě (č.l. 5 p.v. spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu, a to sice, že shora citované listiny a jejich obsah odpovídají žalobkyní tvrzenému skutkovému stavu a soud jej má takto za prokázaný. 5. Na základě shora citovaných listinných důkazů tedy dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 120 653 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], se žalovanou dne 9.5.2017 uzavřela smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno a tedy ani prokázáno, že by žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku řádně a včas vrátila. Žalovaná v řízení rovněž nerozporovala, že jí byly peněžní prostředky ze strany [právnická osoba], skutečně poskytnuty. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně pak vychází z ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 4 827 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 7 bod 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 5 940 Kč a 3 paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 1 089 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepsání žaloby podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 27 478,20 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 7. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.