10 C 46/2021 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou u soudu dne (anonymizována dvě slova) (rok) se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem nemovitosti – budovy (adresa), stojící na pozemku parc. (číslo) zapsané na listu vlastnictví (číslo) pro (katastrální uzemí), část (územní celek), (územní celek). Dle smlouvy o nájmu bytu č. (spisová značka) (číslo) uzavřené dne (datum rozhodnutí) mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem si žalovaný pronajal byt (číslo) ve (anonymizováno) podlaží budovy (adresa). Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit žalobkyni nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním předmětného bytu, jejichž výše byla uvedena v aktuálním evidenčním listu s tím, že tyto úhrady jsou splatné vždy do posledního dne kalendářního měsíce, za nějž je nájemné hrazeno. Žalovaný dosud žalobkyni neuhradil nájemné a zálohy za služby za měsíc (anonymizováno) (rok) ve výši (částka), za měsíc (anonymizováno) (rok) ve výši (částka), za měsíc (anonymizováno) (rok) ve výši (částka), za měsíc (anonymizováno) (rok) ve výši (částka), za měsíc (anonymizováno) (rok) ve výši (částka) a za měsíc (anonymizováno) (rok) ve výši (částka). Dále pak žalovaný neuhradil část nedoplatku za vyúčtování služeb za rok (rok) ve výši (částka), splatný dne (datum) a úrok z prodlení za pozdní úhrady nájemného a záloh za služby spojené s užíváním předmětného bytu za období od (anonymizováno) (rok) do (anonymizováno) (rok) v celkové výši (částka). Žalovaný tak dluží žalobkyni částku celkem ve výši (částka), kterou ani přes upomínky dosud neuhradil a vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, požadovala žalobkyně po žalovaném i zaplacení zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek (mimo částku (částka), která je již sama vyčísleným úrokem z prodlení) a náhradu nákladů tohoto řízení. 2. Soud nejprve vyzval žalovaného svým usnesením ze dne (datum rozhodnutí) č.j. (číslo jednací), aby se ve věci písemně vyjádřil k žalobě a uvedl, které skutečnosti uváděné žalobkyní v žalobě činí nespornými, a naopak které rozporuje a z jakých důvodů, vylíčil další rozhodné skutečnosti ve věci a označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Vzhledem k tomu, že žalovaný na uvedenou výzvu soudu žádným způsobem nereagovala ve věci se nijak nevyjádřil, byl posléze usnesením ze dne (datum rozhodnutí), č.j. (číslo jednací), v souladu s ustanovením § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzván, aby se ve lhůtě (anonymizováno) dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která byla připojena, s tím, že ve vyjádření je povinen uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popř. zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Jestliže žalovaný nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaný byl rovněž poučen, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří, a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř.). 3. Usnesení ze dne (datum rozhodnutí), č.j. (číslo jednací), bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dle ustanovení § 114b odst. 4 věta druhá a § 49 odst. 6 o.s.ř. dne (datum). Žalovaný se ve lhůtě (anonymizováno) dnů od doručení usnesení, tedy do (datum), k žalobě nevyjádřil. 4. Podle ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznal (ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř.). 5. Soud dospěl k závěru, že jsou dány podmínky k postupu dle shora citovaných ustanovení. Žalovaný byl řádně vyzván, aby se ve věci vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud žalovaného poučil, že jestliže se bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a neuvedl žádnou skutečnost, kterou by žalovaný nárok zpochybnil, ač byl o následcích své případné nečinnosti poučen. 6. Soud má tedy v souladu s ustanovením § 153a odst. 3 o.s.ř. za to, že žalovaný uznal nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, soud proto bez nařízení jednání rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, kterým žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 150 o.s.ř., kdy soud ve sporu úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), a dále paušální náhradou hotových výdajů v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. a to za dva úkony po (částka) (§ 2 odst. 3 vyhlášky) za předžalobní upomínku a sepis žaloby (§ 1 odst. 3 písm. a/ vyhlášky. Žalobkyně je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobkyně vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášela na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto jí vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. (ústavní nález), (ústavní nález)). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující dluh na nájmu a úhradách za plnění poskytovaných s užíváním bytu. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek a paušální částky, neboť se jedná o náklad nejen účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je však žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.