10 C 96/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou u soudu dne (datum) se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky (částka) s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že na základě kupní smlouvy ze dne (datum) se stala vlastníkem id. (anonymizováno) následujících nemovitostí, a sice a) bytové jednotky (číslo) (dále jen„ jednotka“) v budově (adresa) stojící na pozemku parc. (číslo) zastavěná plocha a nádvoří (dále jen„ pozemek“) a b) spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemku o výši (číslo), vše zapsáno na (list vlastnictví) (jednotka) a (list vlastnictví) (budova a pozemek) pro k.ú. (část obce), (územní celek), u (anonymizována čtyři slova) (část [obec]). (příjmení), tj. id. (anonymizováno) z výše specifikovaných nemovitostí, je ve vlastnictví žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný je spoluvlastníkem specifikovaných nemovitostí a v jednotce bydlí, užívá tím i spoluvlastnický podíl o výši id. (anonymizováno) žalobkyně, a tím vzniká žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení v ceně obvyklého nájemného v dané lokalitě. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání nemovitosti bez právního důvodu, vycházela žalobkyně z ustálené judikatury, konkrétně z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp.zn. (spisová značka), ze kterého vyplývá, že tuto výši lze určit peněžní částkou, jež odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla formou nájmů (tj. nájemného, které se vytváří na trhu s nájmy a je dáno stavem místní a časové nabídky a poptávky). Žalobkyně tedy požadovala bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného vzniklého od měsíce (anonymizováno) (rok), kdy nastaly právní účinky vkladu vlastnického práva žalobkyně k předmětnému bytu, ke dni podání žaloby, tj. (anonymizováno) (rok), tedy za celkem (anonymizováno) měsíců. Žalobkyně ke zjištění výše nájemného v dané lokalitě zpracovala rešerši, ze které vyplývá, že nájemné v oblasti (katastrální uzemí), (část obce), (obec) se pohybuje mezi (částka) až (částka), proto žalobkyně vycházela z částky (částka) za jeden měsíc a vzhledem k tomu, že je vlastníkem id. (anonymizováno) předmětné jednotky, pokrátila tuto částku tak, aby odpovídala jejímu spoluvlastnickému podílu, takže výše bezdůvodného obohacení, které požaduje na žalovaném zaplatit, činí částku (částka) za měsíc, tj. za deset měsíců částka (částka). Žalovaný tedy dluží žalobkyni celkem pohledávku ve výši (částka) s příslušenstvím, kterou žalovaný, ač několikrát upomínán, naposledy prostřednictvím předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne (datum), žalobkyni dosud nezaplatil. Žalobkyně rovněž požadovala náhradu nákladů tohoto řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žaloba byla žalovanému doručena dne (datum) a předvolání k prvnímu jednání pak dne (datum), tj. více než deset dnů přede dnem konání jednání a v obou případech do vlastních rukou náhradním způsobem v souladu s ustanovením § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), jelikož žalovaný si zásilku se žalobou, ani zásilku s předvoláním k jednání do 10 dnů ode dne jejich uložení nevyzvedl, takže byla vložena do jeho označené domovní schránky na adrese trvalého pobytu. Žalovaný byl v předvolání k jednání upozorněn, že pokud se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se přesto bez omluvy k prvému jednání ve věci nedostavil a svou neúčast neomluvil. Žalobkyně, která se k prvnímu jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 4. Soud jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného. 5. Dle ustanovení § 153b odst. 1, 3 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o.s.ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 6. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153 odst. 1 o.s.ř. vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkající se sporu vzal za nesporná. Odůvodnění rozsudku pro zmeškání pak obsahuje v souladu s ustanovením § 157 odst. 3 o.s.ř. pouze vymezení předmětu řízení a uvedení důvodů, pro které soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. 7. Výrok II. tohoto rozsudku se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží náhrada nákladů tohoto řízení, o kterých bylo rozhodnuto podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti (číslo) Sbírky, o odměnách advokátů a náhradních advokátů za poskytování právních služeb (tzv. advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a to tak, že náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši (částka), odměnou advokáta ve výši (částka) za 4 úkony právní služby (tj. (částka) za jeden úkon) dle ustanovení § 7 odst. 5 cit. vyhlášky (1/ převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) cit. vyhlášky, 2/ podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky, 3/ výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé - § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhlášky a 4/ účast na jednání soudu dne (datum) - § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhlášky) + 4 x režijním paušálem za 4 shora citované úkony po (částka) + 21 % DPH ve výši (částka). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 8. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.