14 C 2/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 652,55 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“) uzavřel dne 18. 5. 2015 s žalovaným smlouvu o zápůjčce ve znění smluvních podmínek účinných od 10. 11. 2014 (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 7 652,55 Kč. Smluvní strany si dohodly (čl. 3 smluvních podmínek), že smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy [anonymizováno] poskytne žalovanému zápůjčku na základě žádosti žalovaného a po následném schválení zápůjčky [právnická osoba] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil se smluvními podmínkami a s informacemi v nich uvedenými a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí půjčky [právnická osoba] do 18. 8. 2015. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením půjčky, když do dne 18. 8. 2015 zápůjčku nevrátil. Žalovaný tak porušil svou povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas. Ke dni podání žaloby dlužná jistina činí 7 652,55 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožaduje. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném zaplacení příslušenství pohledávky, a to zákonný úrok z prodlení. Dne 21. 12. 2017 byla mezi [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka vůči žalovanému postoupena na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, přestože mu byla žalobkyní zaslána upomínka před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 5 spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Dne 18. 5. 2015 uzavřel žalovaný a právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit. Nedílnou součástí smlouvy byly standardní podmínky úvěrové smlouvy (zjištěno z Loan application info a standardních podmínek úvěrové smlouvy účinných od 10. 11. 2014). Žalovanému byly právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] poskytnuty dne 18. 5. 2015 finanční prostředky v částce 14 000 Kč (potvrzení o provedené platbě z 18. 5. 2015). Žalovaný v průběhu trvání závazku částečně plnil (zjištěno z faktury splatné dne 18. 6. 2015 znějící na částku 5 215 Kč). Předmětná pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] postoupena dne 21. 12. 2017 na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován [právnická osoba] dopisem ze dne 19. 1. 2018 s tím, že dluh činil celkem 13 149,74 Kč a žalovaný byl vyzván k jeho uhrazení (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2018, vč. kopie podacího archu). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně výzvou před podáním žaloby ze dne 7. 5. 2020 (dopis ze dne 7. 5. 2020, poštovní podací arch). 6. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 7 652,55 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů), na základě níž se žalovaný zavázal úvěr ve výši 14 000 Kč vrátit, když dluh žalovaného je představován dlužnou jistinou. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by svůj závazek vyplývající ze shora citované smlouvy vrátit poskytnuté peněžní prostředky splnil řádně a včas či že by na úhradu svého závazku zaplatil více, než vyplývá z listin předložených žalobkyní. 7. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 7 652,55 Kč jakožto dlužné jistiny úvěru (§ 2395 občanského zákoníku). Povinnost k úhradě zákonných úroků z prodlení z jistiny se opírá o § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a 1880 občanského zákoníku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 652,55 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.