14 C 229/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 21. 1. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 719,16 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jako původní věřitel uzavřela s žalovaným dne 1. 8. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 23 990 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet v měsíčních splátkách po 1 258 Kč. Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr dne 2. 8. 2018. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, původní věřitel jej zesplatnil ke dni 30. 11. 2019, čímž žalovanému vznikla povinnost jednorázově zaplatit celý zbytek úvěru včetně příslušenství. Pohledávka vůči žalovanému byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 3. 7. 2018, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 27. 1. 2020 spolu s výzvou právního zástupce žalobkyně k plnění. Žalovaný na základě výzvy zaplatil žalobkyni 16 000 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 1 055,36 Kč, úroku ve výši 1 315,39 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 394,41 Kč a dlužného pojistného ve výši 354 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 1. 8. 2018 uzavřel žalovaný jako klient a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], [IČO], jako banka rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] smlouvu o klasickém úvěru [číslo] v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr na nákup černé techniky ve výši 23 990 Kč a žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 18,11 % ročně vrátit v 24 měsíčních splátkách po 1 199 Kč spolu s cenou za pojištění ve výši 4,99 % splátky, tj. celkem 1 258 Kč vždy k 17. dni v měsíci počínaje 17. 9. 2018. Pro případ prodlení se zaplacením splátky se žalovaný zavázal zaplatit bance smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně jejíhož zaplacení je v prodlení, dále jednorázovou náhradu nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč (zjištěno z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] ze dne 1. 8. 2018 a smlouvy o klasickém úvěru [číslo] ze dne 1. 8. 2018). Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 2. 8. 2018. Žalovaný úvěr splácel do 17. 4. 2019, nezaplatil však splátku splatnou dne 17. 5. 2019 ani splátky následující (zjištěno z přehledu úvěru [číslo]). Banka od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky 19 720 Kč, která se skládala z dlužných měsíčních splátek v celkové výši 7 548 Kč, úvěrové jistiny splatné ke dni účinnosti odstoupení ve výši 11 177 Kč, smluvní pokuty za prodlení ve výši 395 Kč a náhrady nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč (zjištěno z odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 22. 10. 2019). Pohledávka vůči žalovanému byla bankou postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 8. 1. 2020 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 17 ze dne 8. 1. 2020 včetně přílohy č. 1 – seznamu postupovaných pohledávek a potrvzení o přijetí úplaty). Právní zástupce žalobkyně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a zároveň jej vyzval k plnění dopisy ze dne 27. 1. 2020 (oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění ze dne 27. 1. 2020 včetně poštovního podacího archu). 5. V návaznosti na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Původní věřitel na základě smlouvy poskytl žalovanému úvěr ve výši 23 990 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit a zaplatit původnímu věřiteli úrok a cenu za pojištění. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, proto původní věřitel od smlouvy odstoupil, přičemž ke dni 22. 10. 2019 činila celková dlužná částka 19 720 Kč a žalovanému vznikla též povinnost platit původnímu věřiteli smluvní pokutu podle § 2048 o. z. ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a náhradu nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil, tím méně neprokázal, že by na předmětný dluh plnil na rámec žalobkyní tvrzené částky 16 000 Kč. Žalobě tedy soud v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 3 719,16 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru ve výši 1 055,36 Kč, nesplacený úrok ve výši 1 315,39 Kč, náhradu nákladů spojených s vymáháním ve výši 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 394,41 Kč a nesplacenou cenu za pojištění ve výši 354 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal příslušenství pohledávky, které je vzhledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu tvořeno úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to zvlášť podle výše dluhu v jednotlivých obdobích. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a 1880 o. z. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 719,16 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.