15 C 149/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 662 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je právnickou osobou zřízenou na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění, jakožto profesní organizace pojistitelů. Ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených výjimek. Provozovat pak vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, je pojištěna. V případě, že dojde k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., vzniká žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. (dále jen„ Příspěvek“). Příspěvek jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, a to za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel postupem dle § 15 zákona č. 168/1999 Sb. žalobkyně zjistila, že k registrovanému vozidlu: [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], druh vozidla: nákladní automobil do 3,5 t, číslo technického průkazu: [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo“) nebylo v období od 8. 8. 2019 do 21. 1. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem Vozidla v tomto období byla žalovaná. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona č. 168/1999 Sb. žalobkyně dne 11. 3. 2020 vyzvala žalovanou k úhradě Příspěvku ve výši 14 362 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. – těchto bylo celkem 167 – a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která zákon č. 168/1999 Sb. provádí. V tomto případě denní sazba pro Vozidlo dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí částku ve výši 86 Kč. Žalobkyni dále v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na Příspěvek ve výši 300 Kč dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., jejichž úhradu žalobkyně ve výzvě též požadovala. V souladu se zaslanou výzvou měla žalovaná dlužnou částku ve výši 14 362 Kč uhradit nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala dne 25. 4. 2020. K datu splatnosti však žalovaná dlužnou částku řádně a včas neuhradila. Žalobkyně žalovanou poté ještě několikrát upomenula, avšak k úhradě dlužné částky ze strany žalované nedošlo, a to ani poté, co byla žalovaná obeslána předžalobní výzvou. Žalobkyně požaduje úhradu příspěvku ve výši 14 362 Kč, nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 4 p. v. spisu), žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dopisem žalobkyně ze dne 11. 3. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně s odůvodněním, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven vyplývá, že vozidlo 7A17487, jehož vlastníkem nebo provozovatelem je žalovaná, nebylo v období od 8. 8. 2019 do 21. 1. 2020 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 14 362 Kč za 167 dní bez pojištění vozidla s denní sazbou 86 Kč s náklady na uplatnění ve výši 300 Kč (Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 11. 3. 2020). Dopisem žalobkyně ze dne 9. 7. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě příspěvku ve výši 14 921,80 Kč nejpozději do 24. 7. 2020 (Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ze dne 9. 7. 2020). Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 2. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 16 314,60 Kč nejpozději do 13. 2. 2021 (Předžalobní výzva ze dne 2. 2. 2021, Podací lístek). Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky v celkové výši 14 662 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla dle § 1 odst. 2 a § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nesplnila zákonnou povinnost mít uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Bylo tak na žalované, aby případně v rámci své procesní obrany vymezila rozhodné skutečnosti a důkazy, kterými by tuto skutečnost vyvrátila. Takové skutečnosti však z obsahu spisu nevyplývají, když žalovaná byla v řízení zcela nečinná. Žalobkyně tak dle názoru soudu unesla důkazní břemeno k prokázání pasivní legitimace žalované v dané věci. Naproti tomu nebylo v řízení ze strany žalované tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by v daném období svou zákonnou povinnost vyplývající ze shora citovaných ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. (mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) splnila. Žalobkyně v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. žalovanou vyzvala k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel a o úhradu ji rovněž upomínala. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení výzvy svou povinnost k úhradě zákonného příspěvku splnila či že by prokázala, že na její straně nebyla povinnost k úhradě tohoto příspěvku dána. S ohledem na shora uvedené byla žalované v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 14 662 Kč, sestávající ze zákonného příspěvku nepojištěných vozidel ve výši 14 362 Kč (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. o/ vyhlášky č. 205/1999 Sb.) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ citované vyhlášky: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činí 2 252 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalované uložena povinnost zaplatit tyto náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.