17 C 229/2020-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne 8. 9. 2020 tvrdila, že žalovaná dne [datum] cestovala dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, a to autobusem – linkou 133, a dne [datum] tramvají – linkou 17, a uzavřela tak s žalobkyní smlouvy o přepravě osob. Při přepravních kontrolách provedených žalobkyní se žalovaná neprokázala platnými jízdními doklady a neuhradila tak stanovené jízdné. Žalovaná byla kontrolorem na místě vyzvána k zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč a to i při druhé kontrole. Splatnost pohledávek nastala v den provedení kontrol. Žalovaná ničeho neuhradila a ode dne následujícího po té které přepravní kontrole se tak dostala do prodlení s úhradou té které pohledávky. Žalovaná ničeho neuhradila ani poté, co jí byla žalobkyní zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“). 4. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaná se dne [datum] v [údaj o čase] hodin v autobusové lince 133 na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem, a platným jízdním dokladem se neprokázala ani dne [datum] v [údaj o čase] hodin v tramvajové lince 17. Žalované tak vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z těchto jízd. Jízdné a jeho přirážka nebyly zaplaceny, a to ani na základě žalobkyní dne [datum] učiněné předžalobní výzvy. 5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ OZ“). Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o přepravě osob (§ 2550 a násl. OZ), ze které cestujícímu (žalované) vzniklo za stanovené jízdné právo, aby jej dopravce (žalobkyně) přepravil do místa určení. Podrobnější úpravu osobní přepravy stanoví zvláštní předpis (§ 2578 OZ), kterým je vyhláška o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu (vyhl. č. 175/2000 Sb., ve znění pozdějších přepisů, dále jen„ v. p. ř.“). Detailní podmínky přepravy pak stanoví smluvní přepravní podmínky žalobkyně, ve znění účinném ke dni uskutečnění přepravy. Žalovaná tím, že se při kontrolách na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem, porušila podmínky přepravního řádu, čímž mu vznikla povinnost zaplatit jízdné, jakož i zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Výše přirážky pak byla platně stanovena (§ 7 odst. 7 v. p. ř.) přepravními podmínkami žalobkyně. Se splněním uvedené povinnosti se žalovaná ocitla v prodlení (§ 1968 OZ) a žalobkyni proto vzniklo právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.). 7. Na náhradě nákladů řízení soud uložil žalované zaplatit žalobkyni 1 368 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, vykonal tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 500 Kč, tj. 2* 200 Kč a 1* 100 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 100 Kč za každý z uvedených úkonů úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 400 Kč (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku). 8. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).