17 C 303/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdí, že žalovaná cestovala (dne [datum]) bez platné jízdenky linkou ([anonymizováno] [číslo] na trase [obec] – [obec]) zajišťovanou původní právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]), a že se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o kontrole. Žalovaná na místě nezaplatila ničeho, přičemž jízdné (155 Kč) a jeho přirážka (1 000 Kč) nebyly zaplaceny ani na základě následně zaslané předžalobní výzvy. Sporná pohledávka byla původní právní předchůdkyní žalobkyně postoupena právní předchůdkyni žalobkyně ([anonymizována čtyři slova]) smlouvou ze dne [datum], když pak právní předchůdkyně žalobkyně tuto postoupila žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně se zaplacení dlužných 1 155 Kč, jakož i příslušných úroků z prodlení, domáhala podanou žalobou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). 4. Po skutkové stránce soud zjistil, že se žalovaná při přepravě prostředkem hromadné dopravy provozovaným původní právní předchůdkyní žalobkyně neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem (dne [datum] ve [údaj o čase] hodin v lince [anonymizováno] č. [anonymizováno]), když při provedené kontrole žalovaná nezaplatila jízdné (115 Kč) a ani jeho přirážku (1 000 Kč). Sporná pohledávka byla původní právní předchůdkyní žalobkyně postoupena právní předchůdkyni žalobkyně ([anonymizována čtyři slova]) smlouvou ze dne [datum], když pak právní předchůdkyně žalobkyně tuto postoupila žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Jízdné a jeho přirážka nebyly zaplaceny ani na základě zástupcem žalobkyně dne [datum] učiněné předžalobní výzvy. 5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ OZ“). Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi původní právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o přepravě osob (§ 2550 a násl. OZ), ze které cestujícímu (žalované) vzniklo za stanovené jízdné právo, aby jej dopravce (žalobkyně) přepravil do místa určení. Podrobnější úpravu osobní přepravy stanoví zvláštní předpisy (§ 2578 OZ), kterými v dané věci jsou zákon o drahách (zák. č. 266/1994 Sb., dál jen„ z.o.d.“) a vyhláška o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu (vyhl. č. 175/2000 Sb., dále jen„ v.p.ř.“). Detailní podmínky přepravy pak stanoví smluvní přepravní podmínky původní právní předchůdkyně žalobkyně, ve znění účinném ke dni uskutečnění přepravy. Žalovaná tím, že se při kontrole na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem, porušila podmínky přepravního řádu, čímž jí nad rámec povinnosti k zaplacení jízdného vznikla povinnost k zaplacení přirážky za nedodržování přepravního řádu (§ 37 odst. 5 písm. b/, c/ z.o.d..). Výši přirážky pak byla platně stanovena (§ 7 odst. 7 v.p.ř.) přepravními podmínkami původní právní předchůdkyně žalobkyně. Se splněním uvedené povinnosti se žalovaná ocitla v prodlení (§ 1968 OZ), čímž žalobkyni vzniklo právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 OZ a § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.). Aktivní legitimace žalobkyně je pak dána na základě platný smluv o postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. OZ). 6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.). 7. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalované zaplatit žalobkyni 1 368 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, vykonal tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a odst. 2 písm. h/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 500 Kč, tj. 2* 200 Kč a 1* 100 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 100 Kč za každý z uvedených úkonů úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 14b odst. 5 písm. a/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z jeho odměny a náhrad ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 400 Kč (§ 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. a/ Sazebníku). 8. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).