18 C 362/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 7 797,10 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřel se žalovaným dne 21. 12. 201 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 6 500 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], kde se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy a zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet zaslal právní předchůdce žalobce žalovanému na jím specifikovaný účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol], finanční prostředky v celkové výši 6 500 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce vyjma poskytnutého úvěru ve výši 6 500 Kč uhradit rovněž poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 297,10 Kč Žalovaný jemu poskytnutý úvěr v termínu splatnosti řádně neuhradil a vznikla mu tak povinnost uhradit jemu poskytnutý úvěru ve výši 6 500 Kč a i povinnost uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 297,10 Kč Žalobce získal pohledávku za žalovaným na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky se svým právním předchůdcem ze dne [datum], když o této skutečnosti byl žalovaný písemně informován. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že účastníci shodně souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, postupoval soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Z listinných důkazů založených ve spise vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 6 500 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na základě které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy a zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet zaslal právní předchůdce žalobce žalovanému na jím specifikovaný účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol], finanční prostředky v celkové výši 6 500 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce vyjma poskytnutého úvěru ve výši 6 500 Kč uhradit rovněž poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 297,10 Kč (smlouva o úvěru, smluvní podmínky, předsmluvní informace). Žalovaný jemu poskytnutý úvěr v termínu splatnosti řádně neuhradil a vznikla mu tak povinnost uhradit jemu poskytnutý úvěr ve výši 6 500 Kč a i povinnost uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 297,10 Kč. Žalobce získal pohledávku za žalovaným na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky se svým právním předchůdcem ze dne [datum], když o této skutečnosti byl žalovaný písemně informován (smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, podací arch). Před podáním žaloby byl žalovaný upomenut o úhradu dlužné částky (předžalobní upomínka, podací lístek). Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval a po takto provedeném dokazování uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 6 500 Kč, když tyto byly zaslány žalovanému na účet specifikovaný ve smlouvě. Listinnými důkazy bylo rovněž prokázáno, že se žalovaný zavázal tyto finanční prostředky právnímu předchůdci žalobci vrátit ve lhůtě do [datum]. Na základě uzavřené smlouvy bylo rovněž prokázáno, že se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vyjma poskytnutého úvěru ve výši 6 500 Kč uhradit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 297,10 Kč Žalovaný tak tím, že dosud dlužnou částku, která sestává z neuhrazeného úvěru ve výši 6 500 Kč a shora citovaného poplatku za poskytnutí úvěru, žalobci, respektive jeho právnímu nástupci, dosud neuhradil, nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy o úvěru a ust. § 2395 a násl. o.z., a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když žalovaný ani netvrdil a tím méně prokázal, že by řádně dostál svým závazkům vůči žalobci. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v daném případě sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále ze tří úkonů právní služby á 200 Kč (ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. - příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) + 21% DPH a 3 x režijní paušál á 100 Kč + 21% DPH. Při svém rozhodnutí týkající se náhrady nákladů řízení soud zohlednil to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady nezaplaceného úvěru, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkající se například výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem opakovaně, kdy jednotlivé návrhy se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívající v tom, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru a tuto řádně neuhradil. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchý s ohledem na povahu nároku), tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takovéhoto návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu namístě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení tak činí částku 1 489 Kč a v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.