18 C 408/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 29 654,92 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] když nedílnou součástí smlouvy byly též obchodní podmínky, se kterými žalovaný vyslovil svůj souhlas. Na základě uzavřené smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč, který žalovaný mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99% p.a. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků, když současně byl dle obchodních podmínek povinen hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty v souladu s ceníkem a obchodními podmínkami. Žalovaný úvěr řádně nehradil, tak jak vyplývá z výpisu z účtu ke kreditní kartě, čímž došlo k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného a z tohoto důvodu právní předchůdce žalobce přistoupil dne [datum] k zesplatnění celkové dlužné částky. Žalovaný tuto částku žalobci a ani jeho právnímu předchůdci neuhradil a to ani přes upomínky. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že účastníci shodně souhlasili s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, postupoval soud v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Na základě žalobcem předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] když nedílnou součástí smlouvy byly též obchodní podmínky, se kterými žalovaný vyslovil svůj souhlas. Na základě uzavřené smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč, který žalovaný mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99% p.a. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků, když současně byl dle obchodních podmínek povinen hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty v souladu s ceníkem a obchodními podmínkami (smlouva, obchodní podmínky, ceník). žalovaný úvěr řádně nehradil, tak jak vyplývá z výpisu z účtu ke kreditní kartě, čímž došlo k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného a z tohoto důvodu právní předchůdce žalobce přistoupil dne [datum] k zesplatnění celkové dlužné částky (výpis z účtu, oznámení o okamžité splatnosti ze dne [datum], dodejka). Dopisem ze dne [datum] sděloval právní předchůdce žalobce žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce (oznámení o postoupení pohledávky. Po takto provedeném dokazování soud uzavřel, že v daném případě byla žaloba podána důvodně. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které vzniklo žalovanému právo čerpat úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč. Zároveň bylo v řízení prokázáno, že na základě smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobce se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce finanční prostředky vrátit dle sjednaných smluvních podmínek. Žalovaný však jemu poskytnutý úvěr řádně nesplácel tak, jak vyplývá z výpisu z účtu ke kreditní kartě a z tohoto důvodu tak právní předchůdce žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru, když celková dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 29 654,92 Kč a rovněž tak ve smlouvě sjednaného úroku za poskytnutí úvěru ve výši 23,99% p.a. Žalovaný tak tím, že dosud dlužnou částku žalobci a ani jeho právnímu předchůdci nevrátil, nesplnil svoji povinnost vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy o úvěru a ust. § 2395 a násl. o.z. a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když žalovaný ani netvrdil a tím méně prokázal, že by řádně dostál svým závazkům vůči žalobci. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky (ust. § 1968 a § 1970 o.z.), uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení, a to dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobce vychází z ust. § 1879 o.z. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy v řízení úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v daném případě sestávají ze žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 1 483 Kč, dále ze tří úkonů právní služby á 300 Kč (ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) + 21% DPH a 3 x režijní paušál á 100 Kč + 21% DPH. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení k rukám jeho právní zástupkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.