24 C 54/2021-43 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se v tomto řízení domáhala na žalovaném zaplacení částky 6 666,68 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě a v jejím doplnění uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [adresa] [adresa] [adresa], [adresa] [adresa] [adresa], [adresa] (dále jen„ spol. [anonymizováno]“) smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky společnosti [anonymizováno] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, účinné od 10. 11. 2014, se všemi přílohami (dále„ VOP“), na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč Smluvní strany si dohodly (čl. 3 VOP), že smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy žalobkyně poskytne žalovanému zápůjčku, na základě žádosti žalovaného a následném schválení půjčky žalobkyní. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o půjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil se Smluvními podmínkami a s informacemi v nich uvedených, ve smyslu § 5 a § 6 zákona o spotřebitelském úvěru, které tvoří nedílnou součást těchto Podmínek a jsou k dispozici na internetových stránkách, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit spol. [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do dne 2. 12. 2014. Žalovaný se dostal se splacením zápůjčky do prodlení, a proto dnem splatnosti nastala splatnost celého dluhu. Na výzvy spol. [anonymizováno] k zaplacení pohledávky žalovaný nereagoval. Dne [datum] uzavřela spol. [anonymizováno] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, včetně pohledávky spol. [anonymizováno] za žalovaným. Žalobkyně pak dne [datum] znovu žalovaného vyzvala k plnění. Žalovaný uhradil 5 333,32 Kč a žalovaná částka 6 666,68 Kč tak představuje neuhrazenou část jistiny. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a žalobkyně uvedla, že souhlasí (č.l. 5) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. [anonymizováno] a žalovaným jako klientem uzavřena Smlouva o zápůjčce prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách spol. [anonymizováno], na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit ve lhůtě do 2. 3. 2015, a to společně s poplatkem ve výši 6 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Standardní podmínky úvěrové smlouvy (Smlouva o zápůjčce, Loan application info, [anonymizována dvě slova] - Standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice, výpis z běžného účtu č. [bankovní účet]). Předmětná pohledávka za žalovaným byla společností [anonymizováno], registrační číslo: [číslo] [číslo], postoupena dne [datum] na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], registrační číslo: [číslo] [číslo], dopisem ze dne [datum] s tím, že dluh ze smlouvy o úvěru činil celkem 16 233,23 Kč a žalovaný byl vyzván k jeho uhrazení (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací arch). K zaplacení dlužné částky ve výši 17 702,14 Kč byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] (dopis ze dne [datum], podací arch). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 6 666,68 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba], registrační číslo: [číslo] [číslo] a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce (§ 2390 zák. č. 89/2012 Sb.), na základě níž se žalovaný zavázal zápůjčku ve výši 12 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 6 000 Kč vrátit do 2. 3. 2015. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by svůj závazek vyplývající ze shora citované smlouvy splnil řádně a včas či že by na úhradu svého závazku zaplatil více než žalobkyní uvedené částky 5 333,32 Kč. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 6 666,68 Kč jakožto dlužné jistiny zápůjčky (§ 2390 zák. č. 89/2012 Sb.). Povinnost k úhradě zákonných úroků z prodlení z jistiny se opírá o ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ust. § 1879 a 1880 zák. č. 89/2012 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady dlužné jistiny ze smlouvy o úvěru, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se data uzavření smlouvy a výše poskytnutých finančních prostředků. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem řádově v desítkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a/, d/ cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) a třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činí 1 489 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.