24 C 96/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 507 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] (pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), s počátkem pojištění ode dne [datum]. Pojistná smlouva byla uzavřena formou akceptace návrhu pojistné smlouvy uhrazením prvního pojistného (akceptační platba) uvedeného na návrhu smlouvy pod jedinečným variabilním symbolem a v předepsané výši na účet žalobkyně. Předmětem pojištění bylo vozidlo [anonymizováno], [registrační značka] Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Pojistné bylo sjednáno se čtvrtletní splatností. Žalovaný splatné pojistné neuhradil, proto mu žalobkyně stanovila lhůtu 1 měsíce k dodatečnému zaplacení dlužného pojistného a zároveň jej upozornila na to, že pojištění marným uplynutím této lhůty zanikne. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil, pojištění tak zaniklo ke dni [datum]. Žalobkyně následně žalovavého informovala o zániku pojištění a vyčíslila mu dluh na pojistném za dobu trvání pojištění, a to ve výši 3 507 Kč. Kč. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatil ničeho, přestože byl předžalobně upomenut. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě (č.l. 5 spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění motorového vozidla (povinné ručení) [značka automobilu], [registrační značka]. Strany si ve smlouvě sjednaly roční pojistné ve výši 9 108 Kč se čtvrtletní splatností s tím, že jedna splátka činí částku 2 277 Kč (návrh pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], pojistka ke smlouvě, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel). Upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě dlužného pojistného ve výši 2 277 Kč a současně byl upozorněn, že pokud pojistné nebude zaplaceno do 3. 3. 2020, pojistná smlouva marným uplynutím této lhůty zanikne (upomínka na neuhrazené pojistné ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o ukončení pojistné smlouvy z důvodu dlužného pojistného a současně byl vyzván k úhradě pojistného ve výši 3 507 Kč (oznámení o ukončení pojištění ze dne [datum]). Za období od 15. 4. 2019 do 4. 3. 2020, tj. do dne kdy byla pojistná smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku 3 507 Kč (platební bilance ke dni [datum]). Žalobkyně žalovaného předžalobně vyzvala k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu žádným způsobem nereagoval (předžalobní upomínka ze dne [datum]). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 3 507 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o pojištění motorového vozidla (§ 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s §3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) na základě které vznikla žalovanému povinnost hradit pojistné v roční výši 9 108 Kč se čtvrtletní splatností. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by pojistné splatné dne 15. 10. 2019 řádně a včas uhradil. V řízení rovněž nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by k zániku pojištění došlo přede dnem 4. 3. 2020. Z daného důvodu žalovaného stíhá, v souladu s § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., povinnost k úhradě dlužného pojistného za dobu trvání pojistné ochrany. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky, jenž představuje zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 818 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.