27 C 270/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok dle tvrzení strany žalující představuje plnění, které byl žalovaný povinen zaplatit z titulu nevrácených poskytnutých přijímacích zařízení: a) Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno], b) Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] (dále jen technická zařízení), přičemž pronájem těchto zařízení byl sjednán na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum] [číslo] (dále jen Smlouva). [příjmení] Smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] s.r.o. přičemž s účinností k [datum] došlo ke změně obchodní firmy posledně jmenované společnosti na [anonymizováno] s.r.o. K ukončení Smlouvy došlo dne 30. 9. 2019, přičemž žalovaný měl v souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [anonymizováno] TV povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy [číslo] vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, Žalovaný však poskytnutá technická zařízení nevrátil, v důsledku čehož žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za každé z nevrácených technických zařízení. Žalovaný ničeho nezaplatil, přestože byl předžalobně upomenut. 2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize, kdy se žalobkyně pod svou dřívější obchodní firmou – [právnická osoba], [IČO], zavázala dodat služby [anonymizováno] TV [číslo], [jméno] ([anonymizováno]), včetně pronájmu technických zařízení: a) Set-top box Arris, sériové číslo [anonymizováno], b) Set-top box Arris, sériové číslo [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč mj. v případě, že poskytnuté koncové (technické) zařízení nebude včas a řádně vráceno. Součástí smlouvy pak jsou i Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dále jen všeobecné podmínky), Podmínky pro službu [anonymizováno] TV (dále jen zvláštní podmínky) a Ceník (Smlouva ze dne [datum]). V případě ukončení Smlouvy byl žalovaný povinen vrátit technická zařízení do 10 dnů od ukončení. Vrácením se rozumí odeslání a doručení technického zařízení do skladů právního předchůdce, protokolární odevzdání technikovi, nebo odevzdání v provozovně (čl. 4, 4.5 zvláštních podmínek). Výzvou ze dne 10. 10. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k vrácení technických zařízení a k uhrazení smluvní pokuty 10 000 Kč, a to v souvislosti s ukončením Smlouvy dne 30. 9. 2019. Žalobkyně změnila obchodní firmu z [právnická osoba] na [právnická osoba] dne [datum] (výpis z obchodního rejstříku ze dne [datum]). Žalovaný byl žalobkyní dne 6. 1. 2021 předžalobně vyzván k úhradě částky 10 000 Kč nejpozději do 15. 1. 2021 (výzva z 6. 1. 2021, podací lístek). 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. Žalobkyně v první řadě prokázala svou aktivní legitimaci v tomto řízení (§ 423 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.)). Pravomoc obecných soudů k rozhodování věci je dána, neboť požadované plnění sice odvozeně vyplývá ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, avšak žalobou uplatňovaná část nespadá do pravomoci ČTÚ, protože se jedná o vyúčtovanou smluvní pokutu za nevrácené technické zařízení. Žalobkyně v rámci poskytnutí komplexních služeb elektronických komunikací na základě smlouvy ze dne [datum] žalovanému pronajala shora specifikovaná technická zařízení (§ 2201 a násl. o.z.). Dne 30. 9. 2019 došlo k ukončení Smlouvy, žalovaný nicméně pronajatá technická zařízení nevrátil a žalobkyně jej vyzvala k vrácení, přičemž jej též vyzvala k uhrazení smluvní pokuty dle Smlouvy, ve výši 5 000 Kč za jedno zařízení. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal, že by technická zařízení vrátil, nebo částku účtované smluvní pokuty uhradil, soud proto žalobě vyhověl a žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 10 000 Kč, a to dle § 2048 a násl. o.z. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby (jednoduchá výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h), vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu, dále jen a.t.), náhrada nákladů zastoupení se tak skládá z částky odměny ve výši 3 750 Kč, tj. 2 x 1 500 a 1 x 750 Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč, tj. 300 Kč za jeden každý úkon právní služby (§ 2 odst. 1 a § 13 odst. 3 a.t.), jakož i 21 % DPH z účtované odměny a náhrad ve výši 976,50 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení žalobkyni částka 6 626,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 7. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.