27 C 394/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 281 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tak, že se žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění stejného dne, jejímž předmětem bylo SP Autopojištění vozidla AUDI, [registrační značka]. Pojistné bylo stanoveno v roční výši 12 522 Kč, splatné ročně. Pojistné následně žalobkyně upravila na částku 12 747 Kč ode dne 7. 1. 2021. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 7. 1. 2021, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně, v níž byl též upozorněn na možnost zániku pojistné smlouvy, nebude-li dlužné pojistné ve lhůtě k tomu stanovené zaplaceno. Žalovaný dlužné pojistné nezaplatil, pojistná smlouva tak zanikla s účinky ke dni 30. 4. 2021. Za období od 7. 1. 2021 do 30. 4. 2021 včetně činil nedoplatek pojistného 3 981 Kč. Žalobkyní požadovaná částka je dále tvořena částkou 300 Kč představující administrativní poplatek za odeslání upomínky v souladu se Sazebníkem poplatků žalobkyně. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv byl žalobkyní dne [datum] upomenut předžalobní výzvou. 2. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když žalobkyně s tímto souhlasila již v rámci žalobního návrhu a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil. (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Na základě účastníky předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalobkyně dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla tovární značky Audi A6 [anonymizováno], [registrační značka], kdy roční pojistné bylo sjednáno ve výši 12 522 Kč, splatné ročně. Žalovaný uhradil první pojistné dne 7. 1. 2020, čímž došlo ke vzniku pojištění, nicméně již včas a řádně neuhradil další pojistné splatné dne 7. 1. 2021 a byl proto vyzván k uhrazení nedoplatku s poučením, že pokud nebude pojistné uhrazeno do 1 měsíce ode dne doručení této upomínky, pojištění následujícím dnem zanikne (návrh pojistné smlouvy [číslo] dokument„ Práce se splátkami“ ze dne [datum], upomínka k zaplacení pojistného ze dne [datum], podací arch). Žalovaný přes toto upozornění ničeho na pojistné neuhradil a pojistná smlouva tak zanikla ke dni 30. 4. 2021, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Za období od 7. 1. 2021 do 30. 4. 2021 činí poměrná část nezaplaceného pojistného částku 3 981 Kč a žalovaný byl vyzván, aby tuto dlužnou částku uhradil. V souladu se Sazebníkem poplatků žalobkyně vůči žalovanému rovněž uplatnila administrativní poplatek ve výši 300 Kč za odeslání upomínky pro neplacení pojistného (Oznámení o zániku pojistné smlouvy ze dne [datum] [právnická osoba] a.s., dodejka, Sazebník poplatků žalobkyně platný pro smlouvy uzavřené od [datum]). Žalovaný byl následně dopisem ze dne [datum] právním zástupcem žalobkyně předžalobně upomenut k zaplacení dlužné částky (viz předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně výpisu informací o podané zásilce z portálu PoštaOnline). 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a dále uvedeného právního hodnocení dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby. V řízení bylo prokázáno, že účastníci mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] (postupem dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z.), jejímž předmětem bylo pojištění motorového vozidla tov. značky Audi A6 [anonymizováno], [registrační značka]. Pojistné bylo stanoveno ve výši 12 522 Kč splatné ročně a žalovaný neuhradil žalobkyni splátku splatnou dne 7. 1. 2021, pročež pojištění následně zaniklo dne 30. 4. 2021 (§ 2758, § 2861 § 3 odst. 1, § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb.). Žalovaný v řízení neprokázal ani netvrdil, že by pojistné za toto specifikované období řádně uhradil. S ohledem na shora uvedené soud shledal nárok žalobkyně důvodným, proto žalobě vyhověl včetně požadovaného poplatku za upomínku (§ 2782 odst. 1 o.z., § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Z daných důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a.t.), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % (§ 14a a.t.) Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 7. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení.