52 C 263/2021-73 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 27.164,71 Kč spolu s příslušenstvím, z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč, a to převodem na účet dne [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, když žalovaný zadal údaje na internetových stránkách žalobkyně, kdy uzavření smlouvy bylo potvrzeno prostřednictvím SMS kódu. Žalovaný se přitom ve smlouvě zavázal mimo jistinu zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 500 Kč, o který byla částka poskytnutá žalovanému ponížena. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 18 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.644 Kč. První splátka byla splatná dne [datum]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,99 % ročně. Žalovaný uhradil pouze jednu předepsanou splátku ve výši 1.290 Kč. Žalovanému byla v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně účtovaná smluvní pokuta v celkové výši 1.000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel, zesplatnila žalobkyně celý úvěr ke dni [datum]. Žalovaná částka je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši 24.116,14 Kč, smluvními pokutami ve výši 1.000 Kč, neuhrazených úroků ke dni zesplatnění ve výši 1.610,57 Kč a neuhrazeného pojistného ve výši 438 Kč. I přes to, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou, žalovaný dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu ze dne [datum], žalovaný pak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, neboť byl ve sporu nečinný, zejména ze Smlouvy o úvěru ze dne [datum], Potvrzení o provedené platbě, kopie pasu žalovaného, kopie občanského průkazu žalovaného, z úvěrových podmínek žalobkyně a ze splátkového kalendáře soud zjistil následující. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 25.000 Kč. Žalovaný se zavázal ve smlouvě mimo jistinu zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 500 Kč, o který byla ponížena poskytnutá částka. Žalovanému tak byla dne [datum] poskytnuta částka ve výši 24.500 Kč, a to převodem na jeho účet číslo [bankovní účet]. Ve smlouvě bylo dále sjednáno pojištění a úroková sazba ve výši 19,99 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši dle splátkového kalendáře, přičemž první splátka byla splatná dne [datum]. Žalobkyně byla oprávněna pro případ prodlení delším než tři měsíce, či dvou po sobě jdoucích splátek oprávněna požadovat smluvní pokutu. Z výzvy před zepslatněním ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala. Z listiny s názvem ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Z Předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván i prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 5. Soud má prokázán následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 24.500 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Žalovaný se přitom zavázal žalobkyni úvěr vrátit v 18 měsíčních splátkách, dle splátkového kalendáře, přičemž první splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaný uhradil pouze první splátku ve výši 1.290 Kč a poplatek ve výši 500 Kč. Žalovaný tak svůj dluh nesplácel řádně a včas. Žalobkyně žalovanému v souladu se smlouvou naúčtovala smluvní pokutu ve výši 1.000 Kč a celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný dlužnou částku ve výši 27.164,71 Kč neuhradil i přes to, že k její úhradě byl vyzván předžalobní výzvou. 6. Soud se nejprve zabýval, jak poskytovatel (žalobkyně) posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaný) splácet úvěr, tedy spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to zjištěním příjmů žalovaného, jeho majetkových, rodinných poměrů. Přičemž příjem žalovaného byl ověřen. Dále pak byl žalovaný prověřován v registru NRKI, [příjmení] a insolvenčním rejstříku, kdy u žalovaného nebylo identifikováno riziko exekuce. Dle názoru soudu, tak žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 84 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. 7. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jako úvěrovou smlouvu, kterou se úvěrující (žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (žalovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. A dále dle § 2048 o.z., jako smluvní pokutu, když, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobkyně a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl, a to jak v otázce jistiny, tak v otázce požadovaného příslušenství. Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 24.500 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Žalovaný se přitom zavázal žalobkyni úvěr splácet v měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, přičemž první splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaný uhradil pouze první splátku ve výši 1.290 Kč a poplatek ve výši 500 Kč. Žalovaný dále svůj dluh nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně žalovanému v souladu se smlouvou naúčtovala smluvní pokutu a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný neuhradil jistinu ve výši 24.116,14 Kč, smluvní pokutu ve výši 1.000 Kč, úroky ke dni zesplatnění ve výši 1.610,57 Kč a pojistné ve výši 438 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes to, že k její úhradě byl vyzván předžalobní výzvou, žalovaný v řízení neprokázal, že by smlouvu o úvěru neuzavřel, žalovaný dále neprokázal, že by již dlužnou částku žalobkyni uhradil, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit celou žalovanou částku 27.164,71 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 9. Pokud se jedná o příslušenství žalované jistiny, soud má nároky žalobkyně za důvodné. Žalobkyně v řízení požadovala úrok ve výši 19,99 % ročně z částky 27.164,71 Kč od [datum] do zaplacení, když dne [datum] byl zesplatněn celý úvěr. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, tak povinnost žalovaného k jejich úhradě soud posoudil dle ust. § 1970 o.z., když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně pak v řízení požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27.164,71 Kč od [datum] do zaplacení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náhrada nákladů řízení v celkové částce 2.539 Kč je tvořena zaplaceným soudním poplatkem