52 C 287/2021-55 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou u obvodního soudu pro [část Prahy] [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 18.125 Kč, z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o zápůjčce. Na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku 10.000 Kč, kterou žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě dále zavázal uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3.250 Kč. Jistina spolu s poplatkem byly splatné dne [datum], žalovaný však neuhradil řádně a včas, když ke dni podání žaloby uhradil toliko 125 Kč. Žalobkyně poskytla zápůjčku žalovanému prostřednictvím svých webových stránek, na kterých žalovaný nastavil parametry zápůjčky, dále vyplnil formulář Žádost o poskytnutí zápůjčky, přičemž souhlasil se zněním smlouvy o zápůjčce a všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. Načež žalobkyně odeslala přidělený [příjmení] kód žalovanému na telefonní číslo uvedené v žádosti, a tím došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady a částku 4.875 Kč, jako smluvní pokutu, která nedosahuje poloviny hodnoty zápůjčky. Žalobkyně ve své žalobě dále uvedla, že v případě, že by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o zápůjčce, aby soud tento posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu ze dne [datum], žalovaný pak ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, neboť byl ve sporu zcela nečinný, dále zejména ze Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3.250 Kč. Pro případ neuhrazení závazku žalovaným, byla v článku 2.3 Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení, kterou žalobkyně také uplatnila v tomto řízení ve výši 4.875 Kč, včetně náhradu účelně vynaložených nákladů žalobkyně v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2.500 Kč. Z Výpisu z účtu soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne [datum] na bankovní účet žalovaného částku 10.000 Kč. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný uhradil částku 125 Kč. Z Upomínky ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak není patrno, zda tyto upomínky byly žalovanému opravdu odeslány. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a souvisejícího Podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně. 5. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému dne [datum] částku 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal částku vrátit v jedné splátce ve výši 10.000 Kč, spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3.250 Kč, a to ke dni [datum]. Pro případ prodlení se žalovaný dále zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení, kterou žalobkyně požaduje ve výši 4.875 Kč a účelně vynaložené náklady žalobkyně spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč. Žalovaný uhradil na svůj dluh jen částku 125 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván, avšak dlužnou částku neuhradil. 6. Soud se nejprve zabýval, jak poskytovatel (žalobkyně) posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaný) splácet úvěr, tedy spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to zjištěním příjmů žalovaného a jejich následným ověřením, zjištěním výdajů žalovaného, nahlédnutím do Centrální evidence exekucí, kde žalovaný neměl žádný záznam. Dle názoru soudu, tak žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 84 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. 7. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého přenechá-li zapůjčitel (žalobkyně) vydlužiteli (žalovaný) zastupitelnou věc (10.000 Kč) tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. A dále dle § 2048 o.z., jako smluvní pokutu, když, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobkyně a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí částečně vyhověl, a to v plném rozsahu v otázce jistiny, avšak částečně v otázce požadovaného příslušenství. Žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, a to na účet žalovaného. Žalovaný se přitom zavázal kromě jistiny (10.000 Kč) právní předchůdkyni žalobkyně vrátit i poplatek (3.250 Kč), celkem tedy částku ve výši 13.250 Kč. Pro případ prodlení se žalovaný dále zavázal (článek 2.3 Smlouvy) uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně spojené s uplatněním pohledávky. Celkem tedy 6.390 Kč, když žalovaný byl v prodlení 639 dnů od [datum] do [datum], tedy ke dni podání žaloby, žalobkyně však v řízení požaduje pouze částku 4.875 Kč (polovinu jistiny poskytnuté zápůjčky ve výši 5.000 Kč, přičemž žalovaný již částku 125 Kč uhradil). Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes to, že k její úhradě byla vyzvána předžalobní výzvou. S ohledem na shora uvedené, když žalovaný neprokázal, že by již dlužnou částku žalobkyni uhradil, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, povinnost žalovaného k jejich úhradě soud posoudil, dle ust. § 1970 o.z., když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalovaný měl povinnost zápůjčku ke dni [datum], avšak neučinil tak, a proto se dostal dne [datum] do prodlení. Soud žalobkyni přiznal zákonné úroky z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení, neboť toto je v souladu se zákonem a smluvním ujednáním a toto datum žalobkyně navrhla. 10. Co se týče zbývající dlužné žalované částky, tedy 2.500 Kč, jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, u kterých soud nemá zjištěno, že by je žalobkyně vynaložila, když tyto účtuje za odeslání upomínek, avšak žalobkyně nikterak nedokládá, že tyto byly odeslány. Zároveň lze náklady spojené s uplatněním pohledávky přiznat pouze mezi podnikateli, a to v částce 1.200 Kč za 1 pohledávku, avšak zde žalovaný vystupoval jako spotřebitel. Proto soud žalobní návrh k zaplacení částky 2.500 Kč, jako nedůvodný, zamítl, tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb.