52 C 361/2021-51 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne [datum] domáhala zaplacení částky 33.612,76 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, přičemž sjednaný úvěrový rámec činil 33.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž měsíční splátka činila 3,28 % sjednaného úvěrového rámce, kdy splatnost splátky byla dohodnuta 20. dne v měsíci. v průběhu trvání úvěrového vztahu, žalovaný načerpal částku ve výši 45.444 Kč, kdy žalovaný za úvěr uhradil částku 24.146 Kč. Žalobce nehradil úvěr řádně a včas, čímž porušil svůj závazek a žalobkyně dne [datum] zesplatnila celý úvěr. Žalovaná částka je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši 32.382,76 Kč, náklady na vymáhání ve výši 230 Kč (100 Kč za vymáhání prostřednictvím SMS zprávy a 130 Kč za doporučené psaní) a smluvních pokut ve výši 1.000 Kč (v případě prodlení byla žalobkyně oprávněna požadovat 500 Kč, z důvodu opakujícího se prodlení žalobkyně požaduje částku 1.000 Kč). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu ze dne [datum], žalovaný pak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, neboť byl ve sporu nečinný, zejména ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] z Úvěrových podmínek č. [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše úvěrového rámce, který činil 25.000 Kč, a žalovaný se zavázal minimálně splácet měsíčně 3,28 % úvěrového rámce, tedy 820 Kč. Tvrzením žalobkyně, z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný celkem čerpal částku ve výši 45.444 Kč, žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku 24.146 Kč. Žalovaný tak na jistině dluží částku 32.382,76 Kč, s ohledem na prodlení žalovaného, žalobkyně naúčtovala žalovanému, v souladu s úvěrovými podmínkami, částku 230 Kč za vymáhání, a částku 1.000 Kč jako smluvní pokutu. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni [datum]. Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a ze souvisejícího Podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky. 5. Na základě výše uvedených listinných důkazů a z výše uvedených skutkových tvrzení žalobkyně, má soud prokázán následující skutkový stav. Žalobkyně dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše úvěrového rámce, který činil 25.000 Kč, a žalovaný se zavázal splácet měsíčně minimálně 3,28 % úvěrového rámce, tedy 820 Kč. Žalovaný celkem čerpal částku ve výši 45.444 Kč, přičemž celkem uhradil žalobkyni částku 24.146 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného, žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni [datum]. Žalovaný tedy na jistině dluží částku 32.382,76 Kč, 230 Kč za vymáhání, a 1.000 Kč jako smluvní pokutu. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. 6. Soud se nejprve zabýval, jak poskytovatel (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaný) splácet úvěr, tedy spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného zjištěním kreditního skoré, kdy posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, dále zdroj příjmů, rodinný stav, věk, počet dětí, způsob bydlení, a nahlížení do externích úvěrových registrů. Dle názoru soudu, tak žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 84 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. 7. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jako úvěrovou smlouvu, kterou se úvěrující (žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (žalovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Výše označenými listinami, z tvrzení žalobkyně a na základě shora uvedených zákonných ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. V předmětném řízení soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše úvěrového rámce, který činil 25.000 Kč, a žalovaný se zavázal splácet měsíčně minimálně 3,28 % úvěrového rámce, tedy 820 Kč. Žalovaný celkem čerpal částku ve výši 45.444 Kč, přičemž celkem uhradil žalobkyni částku 24.146 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného, pak žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni [datum]. Žalovaný tedy na jistině dluží částku 32.382,76 Kč, 230 Kč za vymáhání, a 1.000 Kč jako smluvní pokutu. Do dnešního dne nebylo na dlužnou částku uhrazeno ničeho, a to ani přes opakované výzvy k úhradě. S ohledem na uvedené a též s ohledem na to, že žalovaný v řízení nesporoval, že by úvěrovou smlouvu uzavřel, a žalovaný též v řízení neprokázal, že by již žalovanou částku žalobkyni v plné výši uhradil, soud žalobě vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 9. Pokud se jedná o příslušenství žalované jistiny, soud má nároky žalobkyně za důvodné, a to ve věci kapitalizovaného úroku ve výši 6.942,33 Kč tvořeného řádným smluvním úrokem ve výši 29,88 % z neuhrazených splátek od [datum] do dne podání žaloby, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 579,03 Kč z nezaplacených splátek od 15. dne po zesplatnění (tj. [datum]) do dne podání žaloby. Soud má rovněž za důvodný požadavek na přiznání sjednaného smluvního úroku z dosud nesplacené části jistiny ve výši 8,25 % p.a. (když žalovaný je v prodlení více než 90 dní) od [datum] (den podání žaloby) do zaplacení a s ohledem na prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z., když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení ke dni [datum], přičemž do dne podání žaloby jsou tyto úroky vypočteny jako kapitalizované. Soud tedy žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33.612,76 Kč od [datum] do zaplacení a proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. uvedeno. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla v této věci plný úspěch, proto jí soud proti žalovanému přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Přiznaná částka 3.523 Kč zahrnuje zaplacený soudní poplatek ze žaloby ve výši 1.345 Kč dle položky 1.1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby, odměnu právního zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) která činí částku ve výši 1.500 Kč (3 x 500 Kč), dále paušální náhradu hotových výdajů