60 C 212/2020-81 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou soudu došlou dne [datum] domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 172 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako zapůjčitel poskytl žalovanému jako vydlužiteli částku 200 000 Kč jako zápůjčku, a to za účelem nákupu zařízení a vybavení pro budoucí společnou kavárnu a budoucího rozdělení vlastnictví kavárny a výnosu z provozu kavárny, přičemž převzetí uvedené částky žalovaným a účel zápůjčky žalobce a žalovaný potvrdili podpisem dokumentu s názvem„ smlouva mezi dvěma fyzickými osobami“ ze dne [datum]. Žalovaný však tuto částku nepoužil v souladu s dohodnutým účelem a záměr budoucí společné kavárny nevyšel. Žalovaný se následně svým písemným vyjádření ze dne [datum] zavázal splatit žalobci částku 172 000 Kč (část celkového dluhu ve výši 28 000 Kč žalovaný uhradil již před tímto písemným prohlášením), a to v měsíčních splátkách ve výši 7 500 Kč až do úplného zaplacení dluhu. Žalovaný však dosud z tohoto dluhu ve výši 172 000 Kč ničeho nezaplatil. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, avšak ničeho uhrazeno nebylo. 2. Proti vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor s tím, že namítl promlčení žalobou uplatněného nároku. Dále uvedl, že od žalobce neobdržel žádnou předžalobní výzvu. Namítl, že žalobce žalovanému neposkytl zápůjčku, ale jako svému obchodnímu partnerovi předal dne [datum] finanční prostředky ve výši 200 000 Kč a pověřil jej, aby za tyto prostředky vybavil společné nebytové prostory k podnikání - budoucí kavárnu s barem. Tedy, aby za tyto prostředky nakoupil zařízení a vybavil nebytové prostory kavárny v ulici [adresa], kdy se mělo jednat o společnou kavárnu s 50 % rozdělením zisku. Žalovaný stvrdil svým podpisem potvrzení o převzetí finančních prostředků, kde účel platby byl uveden„ smlouva mezi dvěma fyzickými osobami“ bez toho, že by bylo uvedeno půjčka či zápůjčka. Dne [datum] za účasti žalobce a za účelem převodu nebytového prostoru kavárny byla majiteli těchto prostor p. [jméno] [příjmení] uhrazena záloha na nájem ve výši 40 000 Kč včetně DPH s tím, že do jednoho týdne bude doplacena zbývající část, a to 7 996 Kč. Záloha na nájemném ve výši 47 996 Kč byla uhrazena z částky 200 000 Kč. Za stavební úpravy bylo uhrazeno více než 140 000 Kč, přičemž 70 000 Kč uhradil žalovaný ze svých soukromých peněz a druhá část byla uhrazena z částky určené na vybavení nebytových prostor, tedy ze zbývající částky 152 004 Kč. Po odečtení obou úhrad z částky 200 000 Kč zůstala částka kolem 80 000 Kč. Práce byly provedeny, žalobce s tím byl seznámen. Zbývající částka 82 000 Kč byla v r. 2015 uhrazena p. [příjmení] [jméno], občanu Ukrajiny, který přislíbil, že za tuto částku zhotoví nebo obstará nábytek do provozovny kavárny. Jmenovaný peníze převzal, avšak nábytek nikdy nedodal. Zde žalovaný uznal svou vinu a žalobci slíbil, že mu tuto částku uhradí. Uhradil mu ve splátkách částku 28 000 Kč, byla mezi nimi ústní dohoda o tom, že žalovaný bude splácet. Žalovaný z částky 80 000 Kč uhradil 28 000 Kč. Zbývá uhradit žalobci částku 52 000 Kč, tuto částku je ochoten uhradit i v současné době. Žalobce s ním přestal poté komunikovat. Dále žalovaný uvedl, že v prostorách zůstaly veškeré stavební práce, barový pult, tedy to, co obstaral z částky 200 000 Kč. Nebytové prostory kavárny posléze získal žalobce jako jediný nájemce. Začátkem června r. 2015 žalovaný obdržel soudní vyhoštění z ČR, republiku musel opustit a po dobu jednoho roku byl mimo ČR. I během svého pobytu v Ruské federaci byl v kontaktu se žalobcem. 3. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že nárok žalobce na vrácení peněžních prostředků zapůjčených žalovanému není promlčen, neboť žalovaný písemně svůj dluh uznal, a to jednak ve svém dopisu ze dne [datum] a následně i ve vyjádření žalovaného ze dne [datum], kdy uznává, že mu byla předána částka 200 000 Kč. Žalovaný učinil nesporným předání peněžních prostředků ve výši 200 000 Kč od žalobce dne [datum] (uznání dluhu co do důvodu a výše) s tím, že dle žalovaného se nejednalo o zápůjčku, avšak žalovaný nenabízí žádný jiný právní výklad toho, o co se mělo jednat, ani nepřikládá žádné důkazy, které by svědčily o jiném závěru, než že se jedná o zápůjčku. Z okolností muselo být žalovanému jasné, že jde o zápůjčku, když výslovným uvedením použití těchto peněžních prostředků byl vyjádřen pouze účel zápůjčky. Jak žalovaný nakonec zapůjčené prostředky použil a zda naplnil účel zápůjčky je z hlediska vrácení zápůjčky irelevantní. Žalovaný žalobci vrátil pouze částku 28 000 Kč. Zákonná úprava zápůjčky nepřipouští, aby zápůjčka byla vrácena prostřednictvím třetích osob, ani se na tom žalobce se žalovaným nedohodli. Žalovaný si je vědom po celou dobu trvání zápůjčky, že je povinen vrátit celou částku zápůjčky, proč by jinak vracel 28 000 Kč. Žalovaný, i přesto, že nepochybně uznává, že by měl vrátit částku 52 000 Kč, jak činí i ve svém vyjádření ze dne [datum], ničeho nevrátil. Žalovaný mění své názory na aktuální výši dluhu, když v dopisu ze dne [datum] uvedl, že žalobci zaplatí 172 000 Kč. Žalobce tak trvá na vrácení celé nesplacené částky jistiny zápůjčky ve výši 172 000 Kč, jak žalovaný uznal v dopise ze dne [datum]. 4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobce a žalovaný měli v roce 2015 společný podnikatelský záměr, a sice provozování kavárny v pronajatých prostorách na adrese [adresa], s tím, že tento záměr s sebou nesl nutné investice do úpravy budoucích prostor kavárny, jejího vybavení a složení zálohy na nájemné. Po vzájemné dohodě stran žalobce dne [datum] na základě smlouvy mezi dvěma fyzickými osobami předal žalovanému částku 200 000 Kč. Za tuto sumu měl žalovaný dle dohody stran a smlouvy uhradit náklady na nákup zařízení a vybavení budoucí kavárny. Žalobce poskytl tyto finanční prostředky jako kupní cenu části potřebného zařízení a vybavení kavárny, vznikl mu dle dohody nárok na 50 % zisku, který by kavárna a potažmo jím uhrazené zařízení a vybavení generovalo. Žalovaný byl pro žalobce pouze platebním místem a tyto finanční prostředky byly žalovanému předány jen za účelem provedení platby třetím osobám (prodejcům vybavení, pronajímateli, zhotovitelům rekonstrukce prostor), s nimiž žalobce nebyl v osobním kontaktu. Podnikatelský záměr nebyl s účastí žalovaného tzv. dotažen a realizován, neboť žalovaný musel dne [datum] z důvodů neudělení prodlužení pobytu na území ČR opustit území České republiky, a to na dobu cca jednoho roku. Tvrzení žalobce o účelové zápůjčce jsou nepravdivá a účelová. Smlouva ze dne [datum] neobsahuje jakékoliv ujednání, které by se dalo považovat za zápůjčku, když absentuje závazek přenechat věc dočasně a vrátit ji. Navíc je zde uveden účel předání peněz. Žalovaný finanční prostředky v souladu s dohodou předal pronajímateli na úhradu zálohy nájemného, zhotoviteli na úhradu díla - stavební úpravy vnitřních prostor kavárny a zhotoviteli nábytku do interiéru kavárny. Zhotovitel nábytku interiéru budoucí kavárny se složenou zálohou začal být nekontaktní a dílo neprovedl. V rámci zachování dobrých vztahů žalovaný žalobci nabídl, že mu uhradí finanční prostředky, které zhotovitel nábytku zpronevěřil. [příjmení] 28 000 Kč byla uhrazena žalobci v několika splátkách v průběhu roku 2016 s tím, že žalovaný nikdy neuznal nárok žalobce na to, že by mu musel vracet tyto finanční prostředky, neboť plně dle dohody stran je předal třetím osobám jako úhradu zařízení a prací na budoucí kavárně. S ohledem na to, že první platba proběhla dne [datum], je zřejmé, že již v danou dobu si byl žalobce vědom, jak bylo s finančními prostředky žalobce žalovaným naloženo. Dne [datum] tak začala běžet promlčecí doba a žalobou uplatněný nárok je promlčen. V dopise ze dne [datum] žalovaný neuznal žalobou uplatněný nárok, kdy výslovně uvedl, že dluh neuznává. Žalovanému ze strany společnosti [právnická osoba] byl doručen návrh znění dohody o splátkách finančních prostředků včetně uznání dluhu a dohody o hrazení závazku ve splátkách, které však žalovaný nepodepsal, neboť s textem nesouhlasil. Navíc společnost [právnická osoba] nikdy nedoložila oprávnění vystupovat za žalobce. 5. Při jednání dne [datum] žalobce uvedl, že zápůjčka je reálným kontraktem, který je uzavřen až v okamžiku fyzického předání finančních prostředků. Mezi účastníky je nesporné, že k předání peněz došlo a účastníky uzavřená smlouva ze dne [datum] jen určuje účel zápůjčky. Je zde zřejmý projev vůle jak na straně žalobce, tak na straně žalovaného, že jde o zápůjčku, o čemž svědčí i vyjádření žalovaného v tom smyslu, že vyjádřil vůli část vrátit. V dopise ze dne [datum] žalovaný uznal svůj dluh co do výše 172 000 Kč. Byla tak určena jak výše částky, tak byl identifikován dluh tak, aby byl nezaměnitelný s jiným dluhem. Jednalo se minimálně o určení závazku vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce. K promlčení nemohlo dojít s ohledem na uznání předmětného dluhu. Rovněž tak nemohlo dojít k promlčení dluhu, a to vzhledem k určení obsahu závazku s termíne