§ 650 občanský zákoník – Stavění promlčecí lhůty při bránění právu
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 650 občanského zákoníku stanoví, že promlčecí lhůta neběží, pokud je věřiteli bráněno uplatnit právo hrozbou, nebo pokud byl věřitel lstivě uveden v omyl dlužníkem či osobou dlužníku blízkou. Pokud vám někdo hrozí, abyste neuplatnili své právo (např. nepožadovali zaplacení dluhu), promlčecí lhůta pro uplatnění tohoto práva se zastaví. (§ 650 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, dlužník
- Judikatura: na § 650 odkazuje 12 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Promlčecí lhůta neběží po dobu, kdy se věřiteli hrozbou brání právo uplatnit. To platí i v případě, když věřitel právo neuplatnil, jsa dlužníkem nebo osobou dlužníku blízkou lstivě uveden v omyl.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud vám někdo hrozí, abyste neuplatnili své právo (např. nepožadovali zaplacení dluhu), promlčecí lhůta pro uplatnění tohoto práva se zastaví.
- Jestliže vás dlužník nebo jeho blízká osoba lstivě oklamou tak, že kvůli tomu své právo neuplatníte, promlčecí lhůta také neběží.
- Promlčecí lhůta se začne počítat až poté, co hrozba pomine nebo když zjistíte, že jste byli oklamáni.
Příklad
Pan Novák dluží paní Dvořákové peníze. Pan Novák paní Dvořákové vyhrožuje, že pokud bude dluh vymáhat, ublíží jí. Po dobu těchto výhrůžek se promlčecí lhůta pro vymáhání dluhu zastaví.
Na co si dát pozor
- Promlčecí lhůta se zastaví pouze v případě, že je věřiteli skutečně bráněno hrozbou nebo je lstivě uveden v omyl.
- Je třeba prokázat, že hrozba nebo lstivý omyl existovaly a byly důvodem neuplatnění práva.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 650
Jak soudy aplikují § 650
Odklon od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu spatřoval v tom, že se odvolací soud nezabýval otázkou rozporu námitky promlčení s dobrými mravy (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 85/2010), že otázku promlčení soud neposoudil podle § 650 o. z. (33 Odo 477/2001) a poukázal na vadu řízení spočívající v absenci poučení podle § 118a o. s. ř. (29 Cdo 1829/2011 a 29 ICdo 12/2020).
Není zde ani důvod k aplikaci § 650 o. z., neboť žalovaná od samého počátku jednala se žalobcem, na jeho podání reagovala bez průtahů a zcela otevřeně vyjadřovala svůj názor na věc, nabízela žalobci možnosti řešení daného problému, které tento ale neakceptoval.
Podle odvolacího soudu nedošlo k (žalobcem namítanému) stavění běhu prekluzivní lhůty na základě § 650 občanského zákoníku z důvodu, že žalobce byl žalovanou lstivě uveden v omyl, jestliže ho neinformovala o tom, že M. B. nebyl oprávněn odvolávat zaměstnance z pracovního místa, a to jednak proto, že § 650 občanského zákoníku dopadá jen na „omyl věřitele (zde žalobce), jenž je dlužníkem (zde žalovanou) vyvolán až v průběhu promlčecí doby, a nikoliv před jejím započetím, …