60 C 372/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 524 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná dne [datum] cestovala dopravním prostředkem: autobusem - linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobcem a uzavřela tak s ním smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobce byla provedena přepravní kontrola žalované, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné. Žalovaná byla kontrolorem na místě vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). Další okolnosti o uzavřené přepravní smlouvě a o jejím porušení vyplývají ze Zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo]. Žalovaná porušila své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona a vznikla jí zákonná povinnost uhradit jízdné ve výši 24 Kč, kdy výše jízdného vyplývá z platného Tarifu [anonymizováno]. Žalované dále vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši 1 500 Kč, kdy oprávněnost požadavku a výše přirážky k jízdnému vyplývá ze žalobcem v žalobě citované právní úpravy a z čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno]. Splatnost pohledávky na úhradu jízdného a úhradu smluvní pokuty nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalované bylo právo na zaplacení uplatněno. Do prodlení s úhradou pohledávky se žalovaná dostala ode dne následujícího po přepravní kontrole. Žalovaná na pohledávku ničeho neuhradila. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak dluh uhrazen nebyl. 2. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobce s tímto postupem souhlasil (č.l. 5 spisu), žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Žalovaná dne [datum] ve [anonymizováno] hod cestovala dopravním prostředkem provozovaným Dopravním podnikem [anonymizováno] [obec] (linkou [číslo]) a na výzvu osoby pověřené dopravcem se neprokázala jízdním dokladem s tím, že převzala stejnopis zápisu o provedené přepravní kontrole a podepsala jej (výpis z obchodního rejstříku žalobce, zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]). Žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobce k úhradě dluhu (výzva k úhradě ze dne [datum], doručenka). 5. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. Nastoupením žalované do veřejného dopravního prostředku provozovaného žalobcem byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena konkludentně smlouva o přepravě (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o.z.“ /, § 3 odst. 1, odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb.), na základě níž vzniklo žalované právo, aby ji dopravce přepravil do místa určení řádně a včas a zároveň vznikla žalované povinnost zaplatit žalobci stanovené jízdné. Žalovaná však porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy o přepravě a neprokázala se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem (§ 18a odst. 2 písm. c/ zák. č. 111/1994 Sb.) a je tak povinna zaplatit dlužné jízdné ve výši 24 Kč (§ 2550 o.z., čl. XIII. Tarifu [anonymizováno]) a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (§ 2048 o.z., čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek). 6. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1 524 Kč. S ohledem na prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se data jízdy. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem řádově v desítkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z přepravního řádu a neuhradil jízdné a přirážku k jízdnému. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 600 Kč (tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a/, d/ cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) a třemi režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky, a to včetně 21 % DPH. Celková výše nákladů řízení činí 1 489 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.