67 C 376/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaný byl dne [datum] ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici [ulice]. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici byl žalovanému vystaven daňový doklad [číslo] znějící na částku 3 000 Kč, se splatností dne [datum]. Žalovaný výše uvedený dluh co do důvodu i výše písemně uznal. Dlužná částka se skládá z nákladů za ošetření (konkrétně poskytovaná zdravotní péče 1 340 Kč, 2x alkotest 180 Kč, zdravotnický materiál 50 Kč, pití 30 Kč, mycí a desinfekční prostředky 150 Kč a biochemie 250 Kč) a nákladů za ubytování ve výši 1 000 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil ničeho, přestože byl dne [datum] předžalobně upomenut. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě (č.l. 4 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně žalovanému dne [datum] vystavila fakturu znějící na částku 3 000 Kč za pobyt a ošetření na protialkoholní záchytné stanici [ulice]. Faktura byla splatná dne [datum] (faktura [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný svůj dluh co do důvodu i výše dne [datum] písemně uznal (uznání dluhu ze dne [datum]). Právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky, přičemž mu poskytl náhradní lhůtu k plnění v délce 10 dnů od doručení výzvy (poslední výzva k zaplacení dlužné částky – předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne). Po takto provedeném řízení a dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl dne [datum] ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], za což mu byla vystavena faktura znějící na částku 3 000 Kč. Dle § 89b odst. 1, § 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by na žalovanou částku, byť jen zčásti, něčeho uhradil, proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč (§ 89e zákona č. 373/2011 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c/ bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 726 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téhož žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Celkem byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.