67 C 394/2021-25 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 159 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Dle bodu 4.1. a násl. Smlouvy se žalovaný zavázal na konci každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru ve výši 1/5 z dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 300 Kč. Žalovaný se dále v bodě 5.1. smlouvy zavázal uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tj. částku 4 000 Kč. V bodě 6.1. smlouvy se strany dohodly na úroku za poskytnutí úvěru ve výši 20 % měsíčně, tj. v daném případě ve výši 11 456 Kč. V bodě 6.3. Smlouvy si strany pro případ prodlení s hrazením úvěru ujednaly smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, když nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců, tj. v maximální výši 363 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby uhradil žalobkyni pouze částku 660 Kč, dále již neuhradil ničeho, přestože byl dne [datum] předžalobně upomenut. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas dne [datum] (č.l. 13 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se žalovaným dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela Smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému možnost čerpat finanční prostředky až do výše 50 000 Kč. V bodě 4.1. smlouvy se žalovaný zavázal do konce každého kalendářního měsíce, počínaje prvním kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžitých prostředků, uhradit minimální splátku úvěru ve výši 1/5 z dlužné částky, nejméně však ve výši 300 Kč. V bodě 5.1. smlouvy se žalovaný zavázal uhradit za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. Dle bodu 6. 1. smlouvy za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení je Klient povinen zaplatit z dlužné částky úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 této smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do splacení dluhu Klient povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně dle věty první tohoto článku. Dle bodu 6.5. Smlouvy v případě, že bude Klient v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce, stává se bez dalšího celý dluh splatným (tj. k splatnosti dluhu již není třeba žádného dalšího úkonu úvěrujícího), a úvěrující je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky. Předtím, než se úvěr stane v důsledku prodlení Klienta splatným, vyzve jej úvěrující k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], kopie občanského průkazu žalovaného). Dne [datum] byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] (výpis z bankovního účtu žalobkyně). Ke dni [datum] činil dluh žalovaného vůči žalobkyni částku 35 159 Kč (výpis k revolvingovému úvěru za období od [datum] do [datum]). Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum], přičemž mu byla poskytnuta náhradní lhůta k plnění do [datum] (výzva k úhradě-předžalobní upomínka ze dne [datum], kopie poštovního podacího archu z téhož dne). Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 35 159 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku řádně a včas vrátil. Soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, přičemž žalobkyni přiznal rovněž příslušenství pohledávky, a to přihlížeje k ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 407 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 815 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepsání žaloby podle § 14b odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21 % DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za vyjádření ze dne [datum], neboť žalobkyně v něm pouze rozvedla skutková tvrzení uvedená v žalobě a toto doplnění mělo být součástí již samotné žaloby. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 3 585 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.